Přeskočit na hlavní obsah

Jak rychle stárnou informace o Istanbulu?

Protože bydlím v Istanbulu už řadu let, každou chvíli mám dotaz od někoho z mých známých na téma Istanbul. Sami obvykle předtím udělají průzkum na internetu, kde narazí na přesné i zcestné informace, případně velmi aktuální až vysloveně muzejní, případně i vysloveně nepravdivé.

Typický a prvotní je "Istambul" místo Istanbul. To je typické spíš pro ty, kteří v Istanbulu ještě nebyli. Protože Istanbul se rozvíjí opravdu překotně aby dohnal roky zpoždění, nelze mít za zlé, že si někdo na své stránce uvede informace, které časem zastarají. Pokud se ale jedná o profi stránky a nedejbože cestovka, pak je to pěkný trapas až selhání. Bohužel dokonce i oficiální programy a překladače často nabízejí spisovné "Istambul" namísto "Istanbul".

Turecko = koberec, zlato, kůže. Tak na tuto rovnici už zapomeňte. Ano, bývala pravdivá, ale už není. Kožené výrobky jsou mnohdy dokonce i dražší než v Evropě, kvalita se také posunula. Zde platí totéž, co u zlata - pravda to být může, ale už krutě nemusí. Zaručený pravý turecký koberec může být z Číny, nebo Indie.

Terminologie je často neuvěřitelná. Autoři nejsou schopni ani opsat jméno. Chybička se sice 'vLOADí', ale i přesto... Tu je malá ochutnávka:
  • 7. Levent (správně 4. Levent; původně nevinný překlep, dnes ale 7. Levent opravdu existuje; oficiálně Levent bölgesi 7)
  • Haydarpaš (správně Haydarpaša; prostý nedoklep, lze se stát každému)
  • Havalas (správně Havataš, firma provozující autobusovou dopravu z letišť; když vedle s/š je jinak i l/t, může být problém s porozuměním co vlastně ten cizinec chce)
  • Istikbal (Třída nezávislosti se jmenuje Istiklal Caddesi; ovšem Istikbal je místní neméně známá značka nábytku)
  • turecká měna TR (správně TL)
TADY NIC NENÍ!
Další informace mohou přijít z kategorie 'jednooký mezi slepými králem'. Například někdo bez zkušenostmi s cestováním (a možností porovnání) letí jednou do jediného hotelu na týden, ale stanou se z nich odborníci na ono město či zemi. Neuvědomí si, že třeba nechutné salámy nemusí být pro danou zemi standardem, ale že na nich prostě hotel šetří ('ti cizinci stejně nepoznají, že je něco špatně').

Alanya, část hradu a opevnění (zdroj: web radnice Alanya)

Předem podotýkám, že existuje spousta zkušených a znalých profesionálů v řadách průvodců či delegátů. Ale jednou jsem osobně byl svědkem také neuvěřitelné příhody. Stalo se tak v Alanyi. Velmi mladý delegát vysvětloval čerstvým dovolenkářům, že v Alanyi vlastně nic není a že pokud něco chtějí vidět a poznat, tak musí s tou jejich cestovkou na zájezd, pokud možno daleko. Oni mu za to moc poděkovali, že mají takovou možnost. Ani je nerušilo, že přímo za oním delegátem byl místní hrad, že ve městě velikosti Brna je řada muzeí a jiných pamětihodností, o jeskyních a dalších přírodních zajímavostech ani nemluvě.

Narazil jsem na neuvěřitelnou radu, nabádající k trestnému činu, za který hrozí obrovská pokuta a případně i vězení. Jde o nabádání k nákupu starožitností. Již samotný nákup je trestný, natož export. Na skrytou hrozbu někdy upozorňují také při návštěvě přímořské oblasti na jihu Turecka. Zatímco nákup potenciální antikválie je čin poměrně vědomý, může být i zcela nevědomý. Z několika nevinných kamínků na památku z pláže se může vyklubat pozůstatek antické keramiky se stejným postihem.

Atatürkovo letiště: Sbohem (oficiální web http://www.ataturkairport.com)

JAK RYCHLE ŽE STÁRNOU INFORMACE?
Rychle. Někdy i ze dne na den. Není to ani rok, kdy se zrušilo hlavní letiště Istanbulu (6. dubna 2019). To sloužilo od roku 1953 coby klasické letiště, ještě pod názvem Yeşilköy (podle městské čtvrti), od 29. července 1985 jako Atatürkovo letiště (i tato informace je různá). Všechny informace pro cestující obvykle začínaly a končily tímto letištěm. Navázány na to byly také služby, jako jsou všemožné druhy dopravy (metro trasy M1A v čele). To vše padlo přesunem klasického provozu na nové (třetí) letiště. Najednou už není podstatný přestup na jiné trasy metra v Yenikapi a podobně. Podobně zásadních změn je v Istanbulu na každém kroku.

Komentáře

  1. Já narazila na to, že jsou v Istanbulu v metru žetony a že karta sice existuje, ale že se nevyplatí. Jak je to?

    OdpovědětSmazat
  2. Žetony jsou dražší, než karta. Navíc při přestupu s použitím karty je každá další jizda levnější. K této chvíli je žeton za 5 TL (pro jedinou jízdu), zatímco při použití istanbulkarty je první jízda za 2,60 TL, první přestup za 1,85 TL atd.
    Zdroj informací: https://www.iett.istanbul/tr/main/pages/iett-toplu-ulasim-ucret-tarifesi/42

    OdpovědětSmazat
  3. Ten Havataš, je to něco jako HAVABUS?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Havabus zní jak autobus z Havany :-)))))

      Smazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…