Přeskočit na hlavní obsah

Bude mít Istanbul letos co pít?

Stále častěji se v Istanbulu objevuje otázka, zda místní zdroje vody postačí, nebo jestli bude v budoucnosti vody nedostatek. Obyvatel v Istanbulu neustále přibývá, navíc se zde objevily nové faktory, které situaci mohou rapidně zhoršit.


Pro kolik lidí se vlastně pitná voda dodává?

V současné době má Istanbul 15,5 milionu oficiálních obyvatel. Toto číslo se ale poměrně rychle mění. Kolik lidí ročně v Istanbulu přibude? Aritmetický průměr posledních deseti let je 245 tisíc. To je jako kdyby se do Istanbulu každoročně přestěhovala celá Ostrava. Při současném trendu dosáhne 16 milionů v příštím roce (tedy 2021).


Jaká je spotřeba vody?

Neustále slyšíme nebo čteme, že si nyní máme opravdu důkladně mýt ruce, omývat nákup atd. Na druhou stranu jsme nabádáni ke spoření vody. Jak je to tedy v praxi? Opravdu korona šílenství ohrožuje pitnou vodu v Istanbulu?


Pokud se denní spotřeba vykreslí tak, jak je, není křivka příliš čitelná. Přepočtěme to tedy na týdenní spotřebu.


Teď už je to daleko průhlednější. A pro ty, kteří se ještě neprobudili a neměli svůj denní příděl kofeinu, proložme to zjednodušeným vývojem


Denní spotřeba je řekněme 2,8 milionu kubických metrů, což je 28 milionů hektolitrů. A to je hodně, ale kolik to tak je? Stalo se zvykem přepočítávat na Fabie, nebo na fotbalová hřiště. Dobrá. Profesionální hřiště má rozměr 105 * 68 metrů =  7140 m³. Tuto plochu by denní spotřeba vyplnila do výšky 293 metrů. Pokud by byla výška vody jeden metr, znamenalo by to 293 takových hřišť. To jsme si moc nepomohli. Tak co Václavák? Václavské náměstí má rozměry 750 * 60 metrů. Tak velkou plochu by jen jednodenní spotřeba vody vyplnila do výšky 62 metrů (pro porovnání Národní muzeum v horní části Václavského náměstí má až po špičku kopule 69 metrů, takže by byla utopená kopule, jen špička by z vody vyčnívala - pokud bychom Václavák vyrovnali do roviny).

Setrvalý pokles spotřeby se zlomil druhý týden v únoru, kdy spotřeba začala stoupat ještě rychleji, než předtím klesala. To trvalo až do řekněme 23. března, od kdy začala spotřeba prudce klesat. Jak je to možné? Co byl tím zázrakem, který napravil hlavu lidem v Istanbulu?

Rekapitulace co se stalo v oněch dnech:

  • 16. března: zavření škol
  • 21. března: zavření kadeřnictví, holičství, restaurací, kaváren apod., zastavení letů do dalších 46 zemí (téměř zastaven příval turistů), totální zákaz vycházení pro ty, kteří jsou starší 65 let nebo jsou chronicky nemocní

Plno lidí se rozhodlo Istanbul opustit a vrátit se do 'místa původu'. To se týká jak přímého, tak nepřímého důvodu, viz výše, ale i například dočasná či trvalá ztráta zaměstnání.

A kolik vody vlastně Istanbul má nyní k dispozici?

Před dvěma dny se konečně naplnilo 70 % díky vichřici, která přinesla i vydatný déšť. Ale stále ještě nejsou vodní nádrže plné.


Můžeme jen doufat, že obvykle deštivé istanbulské jaro bude letos štědré ke srážkám. Horké léto srážky nepřináší. A z části loňského grafu je vidět, že úbytek vody se zastavil až v polovině prosince.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…