Přeskočit na hlavní obsah

Čarodějnice - jak na ně v turecké realitě?

Filipojakubská noc, Valpuržina noc, čarodějnice, pálení čarodějnic, vynášení Moreny či smrtky a mnoho dalších. To vše je noc z 30. dubna na 1. května. Mnohé dámy v Česku dostanou vtipné či rádobyvtipné dopisy či emaily s pilotním průkazem na koště či jakkoli jinak vyjádřenou příslušnost k čarodějnicím.

Proč se vlastně říká Filipojakubská noc, když 30. dubna má svátek Blahoslav a 1. května zase Svátek práce? Ještě ve středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipu a Jakubovi (mladší či menší). Byla to snaha zamaskovat předkřesťanské náboženské obřady, zvyky a obyčeje a překrýt křesťanskou verzí. Přetrvala podivná kombinace křesťanského názvu, předkřesťanských zvyků, navíc krajově odlišný mix zvyků vlastních a zvyků z okolních zemí.  Prvního května se ale v minulosti opravdu slavil den svatého Filipa a svatého Jakuba mladšího, ale od roku 1955 byl svátek svatého Filipa byl přesunutý ve všeobecném římsko-katolickém kalendáři na 3. května. Některé starokatolické církve slaví stále 1. května. V Česku se ovšem slaví až 26. května. Ortodoxní svět jej ovšem slaví 14. listopadu.


Istanbul a další místa v Turecku mají zákaz rozdělávání ohně v přírodě. Myšlenka na oheň (a skákání přes něj) tedy nepřipadá v úvahu. V Istanbulu je navíc poněkud problém kde sehnat na dostatek dřeva na hranici, protože klády se v bakkalech nevedou. A považovat za velký oheň na pálení čarodějnic turecký mangal s rozlitým benzínem kolem je přece jen poněkud malé faux-pas.


Některé dámy dostaly asi pod stromeček nebo na Valentýna nové koště a už už by ho chtěly vyzkoušet, proletět se na nějaký ten slet čarodějnic. Proto se množí dotazy ohledně bezpečnosti letového provozu. Nedoporučuje se tedy létat ve větších výškách. Obecně rizikové jsou oblasti kolem hranic Turecka. Vyšší riziko je kolem řeckých ostrovů, ještě vyšší u hranic s Irákem, nejkritičtější u hranic se Sýrií. Jen nikdo si není jist, jestli Turecko již aktivovalo ruský protiraketový štít S-400, nebo stále otálí. Nebylo by příjemné být sestřelena a ještě navíc se pak dostat do tisku. Velké faux-pas.

Ať je to proletění na koštěti, nebo skákání přes oheň, má to jeden háček. O půlnoci se musí i za tím největším opozdilcem zavřít dveře. Začíná totiž víkendový zákaz vycházení. A zaplatit 3.150 lir, to by bylo ještě větší faux-pas.

Vynášení smrtky je další z tradic. Ale vytvořit hadrového panáka, napíchnout na tyč a nést po istanbulských ulicích by mohlo vypadat podivně. V předvečer Svátku práce (v poslední době často zakazovaného) by to někdo mohl vzít jako politickou provokaci, ještě by se v panákovi (smrtce) mohl někdo poznat, a co by následovalo, to by asi bylo to největší faux-pas.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…