Přeskočit na hlavní obsah

Začíná v Istanbulu vodní krize?

Před dvěma týdny jsme si nastínili problematiku spotřeby vody v Istanbulu. Mezitím se několik věcí změnilo. Jaký je tedy vývoj? Stále voda přibývá, nebo už jen ubývá? Sotva se naplněnost zdrojů vody pro Istanbul přehoupla přes 70 %, ustaly deště a vody začalo ubývat dnes je k dispozici jen 69 % maxima. Stačí to?

Odkud se vlastně bere voda?

Istanbul má vzhledem ke své rozsáhlosti sedmnáct zdrojů vody, částečně přírodní jezera, částečně umělé přehrady. Nepříjemné je, že jde z 98 % o povrchovou vodu, která musí napršet. Klíčovou částí ekosystému jsou lesy v prefektuře Istanbul. Proto se v posledním roce vede velmi intenzivní a emočně vypjatý spor mezi příznivci a odpůrci stavby Kanálu Istanbul (a předtím podobný spor o třetí letiště). Někteří shrnují situaci do "buď bude Kanál Istanbul, nebo bude Istanbul".


Na co vlastně odebírají místní vodu?

Protože Istanbul téměř nemá zahrádky ani bazény, není třeba uvažovat o zákazu zalévání, či zákazu plnění zahradních bazénů. Vodu tedy používají domácnosti (kuchyně, koupelna, toaleta, bílá technika typu pračka a myčka nádobí). S bílou technikou nelze dělat velké čáry, ale s ručním ovládáním vody ano (od mytí rukou po sprchu). Neustále se kritizuje mytí nádobí pod tekoucí vodou. Co ale je hlavně v některých čtvrtích vidět velmi, je neustálé mytí balkónů, nebo i chodníků uvnitř (a ani o milimetr za vlastní pozemek). Tento obrázek je často vidět v chudších čtvrtích se starší zástavbou a vyšším věkem obyvatel. Po ulicích teče proudem spousta vody se saponátem. To vše se ale mění velmi těžko a velmi pomalu, protože ony dámy jsou prostě zvyklé to dělat tím způsobem a nedovedu si představit sílu, která jejich myšlení změní. Podobné je to s ručním mytím aut ve stejných čtvrtích, které ale není tak časté.

Co istanbulské továrny?

Průmysl je z Istanbulu vyháněn za hranice města. Velké továrny jsou pod kontrolou, tam se mnoho udělat nedá. Otázkou jsou malé manufaktury ve sklepích domů, kterými je proslulá například čtvrť Bayrampaşa. Jsou to dílny s několika zaměstnanci, vyrábějící oděvy (viz spodní prádlo) či zpracovávající potraviny (viz pro tuto čtvrť typický artyčok).

O čem se moc nemluví, je únik vody z vodovodního řadu (problém všech, nejen Istanbulu). Istanbul mění potrubí na mnoha úrovních, od páteřních trasy po domovní přípojky.

Jak je na tom veřejná zeleň?

Co se v posledních desetiletích viditelně změnilo v Istanbulu, tak je prostor kolem dálnic a magistrál. Tam všude je nyní udržovaný trávník, květinové záhonky upravené do nejrůznějších vzorů a obrazů. Každý den jsou vidět proudy vody, mířící právě na tuto zeleň. O účelnosti zalévání i účelnosti celého systému veřejné zeleně se sice dá diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá udělat (viz film Jára Cimrman ležící spící)


...a jak je na tom tedy Istanbul aktuálně?

Na grafu týdenní spotřeby vody je již jasně vidět pokles spotřeby za poslední měsíc a půl. Jaký bude další trend nelze ze současných dat odhadnout. Navíc se nedosáhlo minimální spotřeby z letošního února, ani není vidět podobný pokles spotřeby jako z podzimu 2019. Výsledek tedy není špatný, ale není důvod k jásání.


Následující graf s vykreslenou denní naplněností jasně ukazuje naplněnost na 70 % s klesajícím trendem. Nyní je poslední příležitost k přísunu vody (duben, květen), protože letní měsíce obvykle neprší (heslo "poručíme větru dešti" se používalo jinde).


Jaké jsou zkušenosti z minula?

Obvykle jsou zdroje pitné vody pro Istanbul 28, dubna naplněné řekněme na 90 % (plus mínus něco). Pokles roku 2014 je pro mě zatím neznámou. Letošní čísla se ale vymykají praxi. Proč, co či kdo za to může?


Tu je graf kolik napršelo za první tři měsíce v roce, a to od roku 2010. Zde je jasně vidět, že letošní rok napršela jen třetina toho, co uvádí padesátiletý průměr. Ten navíc není projekcí historickou, protože většina roků má nadprůměrný příval srážek.


Tu je graf roční spotřeby vody, měřené vždy poslední den v měsíci (vykresleno modře). Červená křivka kombinuje současný stav jako výchozí. Podle toho vyplývá, že teoreticky by současné množství vody vystačilo, pokud by od této chvíle až do příští zimy byly jak srážky tak odběr vody shodný. Došli bychom na 10 % vodních rezerv, což je málo.


Předchozí článek: https://zitistanbul.blogspot.com/2020/04/bude-mit-istanbul-letos-co-pit.html

https://www.iski.istanbul/web/tr-TR/baraj-doluluk

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…