Přeskočit na hlavní obsah

NO2: Istanbul, Turecko a oxid dusičitý

Lidské zdraví a ekonomika. To jsou dva protichůdné póly, které se snaží vlády a velké společnosti vybalancovat. Jedním z ukazatelů je přítomnost oxidu dusičitého v troposféře. Jak je na tom Česko, Slovensko, Turecko, nebo třeba Čína? Kde je čistý vzduch, kde je lepší vůbec nebýt?

Copernicus Sentinel-5P Mapping Portal je užitečná online platforma, která využívá data ze satelitu Copernicus Sentinel-5P a ukazuje průměrné koncentrace oxidu dusičitého na celém světě - pomocí 14-denního klouzavého průměru. Koncentrace krátkodobě znečišťujících látek, jako je oxid dusičitý, jsou ukazateli změn hospodářského zpomalení a jsou srovnatelné se změnami emisí. Použití 14-denního průměru eliminuje některé efekty, které jsou způsobeny krátkodobými změnami počasí a oblačností. Průměr dává přehled za celé časové období, a proto odráží trendy lépe než kratší časové období (podle oficiálních informací). Právě z něj jsou pořízeny níže uvedené snímky.

Sentinel-5P

Wikipedia říká toto: V plynném stavu jde o červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn. Vdechování vyšších koncentrací oxidů dusíku dráždí dýchací cesty - na sliznicích se rozpuštěním tvoří kyselina dusičná (HNO₃). Kyselina dusičná je nebezpečná oxidující žíravina, poškozuje pokožku a sliznice, nebezpečné jsou i její výpary.

Kysličník dusičitý tedy nepatří mezi úplné beránky a měli bychom se mít před ním na pozoru. Jak je na tom Česko?

Česko: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Na této mapě je vidět, že nic pořádně vidět není. Téměř jednolitý slabý nádech s velmi jemným ztmavením kolem Prahy. Nebýt Polska, tak ani není vidět žádná změna. Jak je na tom Slovensko?

Slovensko: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Ha, tady už něco je vidět! Takový malinký flíček! Na půl cesty mezi Liptovských Hrádkom a Popradem! Bratislava prakticky nic, Vídeň také, jen Budapešť mírně svítí. A co celá Evropa?

Evropa a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Při tomhle pohledu už lze zcela zapomenout na nějaký podtatranský flíček. Coby samostatné velmi tmavé svítí Moskva, na jihu zase velké aglomerace Egyptě, zemích Perského zálivu. Překvapuje ale velká tmavší oblast na severozápadě Evropy. To je téměř jednolitá oblast zahrnující stát BeNeLuxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), Anglii a pruh od kanálu na západ. Také na východ od Milána je také poměrně velké znečištění. Při tomto úhlu pohledu vypadá Turecko podobně světle, jako Skandinávie. Pojďme se podívat blíže.

Turecko a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Turecko je pokryto téměř jednolitě světlou barvou, přerušenou jen mírně v okolí Istanbulu, Ankary a pár dalších drobností. Na jih od Turecka je dost viditelný Libanon, určité lokality v iráckém Kurdistánu a především velká oblast okolo Teheránu v Íránu. Ale co samotné Turecko?

Turecko: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tu je bližší pohled, kde už lehounce vystupují velká města. Zaměřme se na severozápad, kde je největší koncentrace.

Istanbul a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tady je zřetelněji vidět Istanbul, záliv Izmitu, Eskišehir a Ankara.

Istanbul a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Zde je jasně vidět, že v Istanbulu je velká koncentrace na jihozápadě evropské části. Do značné části se to shoduje s nejvyšší koncentrací výskytu COVID-19. Oxidy dusíku byly také zmíněny v některých výzkumných zprávách jako přitěžující faktor. A jak je na tom třeba Čína?

Asie a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Teď porovnejte Evropu s Čínou. Ale překvapivě docela svítí i Soul v Jižní Korei, nebo některé lokality v Japonsku. A co Amerika?


Amerika a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tady je velké překvapení - nic. NIC. Od Kanady přes celé Spojené státy americké, Mexiko, střední Ameriku až do té jižní - nic. A to je dobře. Ale co je to tam dole v Africe?

Jihoafrická republika: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tohle je obrovský region v Jihoafrické republice, kde je například Johannesburg s velkým množstvím bývalých i současných dolů na zlato (zlato se také rozpouští v lučavce královské, což je směs již zmíněné kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové). Vedle této hnědé černé díry - vzpomene si ještě někdo na ten malý neznatelný flíček pod Tatrami, který vypadal spíš jako něco od mouchy, nebo spíš od tatranského čaje?

Přídavek: Jak se měnilo znečištění v průběhu COVID-19 v jihozápadní Evropě?


ODKAZ: https://maps.s5p-pal.com

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…