NO2: Istanbul, Turecko a oxid dusičitý

Lidské zdraví a ekonomika. To jsou dva protichůdné póly, které se snaží vlády a velké společnosti vybalancovat. Jedním z ukazatelů je přítomnost oxidu dusičitého v troposféře. Jak je na tom Česko, Slovensko, Turecko, nebo třeba Čína? Kde je čistý vzduch, kde je lepší vůbec nebýt?

Copernicus Sentinel-5P Mapping Portal je užitečná online platforma, která využívá data ze satelitu Copernicus Sentinel-5P a ukazuje průměrné koncentrace oxidu dusičitého na celém světě - pomocí 14-denního klouzavého průměru. Koncentrace krátkodobě znečišťujících látek, jako je oxid dusičitý, jsou ukazateli změn hospodářského zpomalení a jsou srovnatelné se změnami emisí. Použití 14-denního průměru eliminuje některé efekty, které jsou způsobeny krátkodobými změnami počasí a oblačností. Průměr dává přehled za celé časové období, a proto odráží trendy lépe než kratší časové období (podle oficiálních informací). Právě z něj jsou pořízeny níže uvedené snímky.

Sentinel-5P

Wikipedia říká toto: V plynném stavu jde o červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn. Vdechování vyšších koncentrací oxidů dusíku dráždí dýchací cesty - na sliznicích se rozpuštěním tvoří kyselina dusičná (HNO₃). Kyselina dusičná je nebezpečná oxidující žíravina, poškozuje pokožku a sliznice, nebezpečné jsou i její výpary.

Kysličník dusičitý tedy nepatří mezi úplné beránky a měli bychom se mít před ním na pozoru. Jak je na tom Česko?

Česko: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Na této mapě je vidět, že nic pořádně vidět není. Téměř jednolitý slabý nádech s velmi jemným ztmavením kolem Prahy. Nebýt Polska, tak ani není vidět žádná změna. Jak je na tom Slovensko?

Slovensko: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Ha, tady už něco je vidět! Takový malinký flíček! Na půl cesty mezi Liptovských Hrádkom a Popradem! Bratislava prakticky nic, Vídeň také, jen Budapešť mírně svítí. A co celá Evropa?

Evropa a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Při tomhle pohledu už lze zcela zapomenout na nějaký podtatranský flíček. Coby samostatné velmi tmavé svítí Moskva, na jihu zase velké aglomerace Egyptě, zemích Perského zálivu. Překvapuje ale velká tmavší oblast na severozápadě Evropy. To je téměř jednolitá oblast zahrnující stát BeNeLuxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), Anglii a pruh od kanálu na západ. Také na východ od Milána je také poměrně velké znečištění. Při tomto úhlu pohledu vypadá Turecko podobně světle, jako Skandinávie. Pojďme se podívat blíže.

Turecko a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Turecko je pokryto téměř jednolitě světlou barvou, přerušenou jen mírně v okolí Istanbulu, Ankary a pár dalších drobností. Na jih od Turecka je dost viditelný Libanon, určité lokality v iráckém Kurdistánu a především velká oblast okolo Teheránu v Íránu. Ale co samotné Turecko?

Turecko: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tu je bližší pohled, kde už lehounce vystupují velká města. Zaměřme se na severozápad, kde je největší koncentrace.

Istanbul a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tady je zřetelněji vidět Istanbul, záliv Izmitu, Eskišehir a Ankara.

Istanbul a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Zde je jasně vidět, že v Istanbulu je velká koncentrace na jihozápadě evropské části. Do značné části se to shoduje s nejvyšší koncentrací výskytu COVID-19. Oxidy dusíku byly také zmíněny v některých výzkumných zprávách jako přitěžující faktor. A jak je na tom třeba Čína?

Asie a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Teď porovnejte Evropu s Čínou. Ale překvapivě docela svítí i Soul v Jižní Korei, nebo některé lokality v Japonsku. A co Amerika?

Amerika a okolí: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tady je velké překvapení - nic. NIC. Od Kanady přes celé Spojené státy americké, Mexiko, střední Ameriku až do té jižní - nic. A to je dobře. Ale co je to tam dole v Africe?

Jihoafrická republika: oxid dusičitý v atmosféře za posledních 14 dnů

Tohle je obrovský region v Jihoafrické republice, kde je například Johannesburg s velkým množstvím bývalých i současných dolů na zlato (zlato se také rozpouští v lučavce královské, což je směs již zmíněné kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové). Vedle této hnědé černé díry - vzpomene si ještě někdo na ten malý neznatelný flíček pod Tatrami, který vypadal spíš jako něco od mouchy, nebo spíš od tatranského čaje?

Přídavek: Jak se měnilo znečištění v průběhu COVID-19 v jihozápadní Evropě?

ODKAZ: https://maps.s5p-pal.com