Přeskočit na hlavní obsah

Česko má skoro 2x tolik nových, jako 8x větší Turecko

UPDATE-2 [16:59]: COVID-19. Kolik nadávek se sejde na téma pětipísmenné zkratky! Česko i Turecko žijí právě tímto tématem, i když každá země čelí jiným problémům. Je na tom opravdu Turecko tak dobře, nebo Česko tak špatně? Odpověď se skrývá v oficiálně prezentovaných datech.

Při porovnání korony v obou zemích jsme si museli vypomáhat přepočítáním na počet obyvatel, protože více než 8x lidnatější Turecko má přece jen logicky víc případů. Ale podle oficiálně zveřejněných čísel najednou se absolutní čísla obou zemí srovnaly, Česko dokonce skočilo na přes 3000 denně nakažených, což byl téměř dvojnásobek tureckých hodnot. To zní dost děsivě.

Občané obou zemí si stěžují, že jim ta jejich vláda určitě předkládá falešná čísla. Jedni si myslí, že jsou čísla notně nadhodnocená, aby měla vláda výmluvu pro zavádění nějakého typu despotismu. Jiní si myslí, že čísla jsou naopak nižší, než je reálný počet nakažených. Tak jak to vlastně je?

Nyní vynechme konspirace. Že oficiální čísla nepokrývají všechny nakažené, to je veřejným tajemstvím, ale také logickým faktem. Kdo není testován, není uznán za COVID-19 nakažený, přestože jím je. A důvodů si dovedeme představit mnoho, od prostého odmítání se jít nechat otestovat, přes nezájem či přetížení ze strany lékařů, až po nezájem či přetížení ze strany testovacích míst. Vždyť v Česku mezi lidmi kolují různé i hrůzné informace typu "na letiště se testovat nechoď, kdo přijde o půl třetí ráno (!), na toho se nedostane. Také hrátky na tenis mezi obvodními lékaři a hygienou, kde míčkem je sprostý podezřelý, takových případů je z Česka známo více než dost. A nejhorší co lze slýchat je, že pracovníci hygienických stanic jsou rádi, že jim nové tlačítkové telefony (takové ty z 80. let, nikoli IP telefony) zrychlí práci, protože doteď museli používat skoro půl století s kulatým otáčivým číselníkem. Potom informace o přenosu dat na disketách v obálkách už ani nepřekvapí. Poněkud děsí fakt, že mezi testovanými je již asi 10 % nakažených. Snad bude konečně v pondělí svolán Krizový štáb.




Zde je hodnocení opatření jednotlivých států, konkrétně Česka a Turecka. To je po většinu doby přísnější, než Česko, které prudce uvolnilo "mravy".




Zajímavé je srovnání s dalšími zeměmi. Pak to vypadá, jako kdyby Česko opisovalo od Rakouska, zatímco Turecko od Německa.




Česko žije v těchto dnech několika koronovými tématy. Prvním je zásilka pěti roušek a jednoho respirátoru všem občanům nad 60 let (včetně těch, kteří si dovolili před mnoha lety zemřít). Rozbalením původního obalu a vložením do běžné nesterilní poštovní obálky došlo ze strany České pošty ke znehodnocení již tak nekvalitních čínských produktů, takže se případem začal zabývat i Státní ústav pro kontrolu léčiv (jejich vyjádření zde). Dalším tématem je mobilní aplikace eRouška 2.0, kterou si za snad jeden den nainstalovalo čtvrt milionu lidí.




DODATEK: Roušky jsou "no name", respirátor je falešný. Ohání se značkou CE, která ale není posouzením před uvedením na trh Evropského hospodářského prostoru, ale na ní parazitující značka China Export (naprosto stejná grafika, jen písmena jsou k sobě příliš blízko). Navíc ani nezvládli napsat jméno normy a napsali místo toho EN ISO14385 (ochrana ovzduší). Za snímek děkuji Václavu Dolejšímu (https://twitter.com/VacDol/status/1305955349632081921/photo/1).




Reakce ministra vnitra Jana Hamáčka (Twitter, 20.9.2020 v 14:51): "Respirátory distribuované občanům jsou plně v souladu s doporučením EU 2020/403 a předpisy ČR. Byly přezkoušeny notifikovaným pracovištšm - Výzkumný ústav bezpečnosti práce (protokol číslo 105/2020 ze dne 1. dubna 2020), vysoko překračují úroveň ochrany pro standard FFP2." (redakčně upraveno, zkratky vyměněny za celá slova pro zvýšení čitelnosti). Oficiální certifikát ale nedostaly. Roušky nebyly nijak komentovány.

Z Turecka také přitéká mnoho informací, ale trochu jiného ražení. Také zde nejen řadoví lékaři, ale dokonce i starostové největších měst opakovaně upozorňují na to, že oficiálně uváděná čísla asi nebudou odpovídat realitě.

Oba státy mají v něčem podobný přístup k opatřením. Také zde může hrát roli to, že osoba / hnutí / strana blízká zrovna něco potřebuje (jako mít sraz), a tak se opatření zavedou až potom. Jsou dokonce i státy, kde se prý Krizový štáb svolá / nesvolá / svolá / nesvolá / svolá až po víkendu (trochu to připomíná vdavky Blaženy Škopkové). Ale to jsou určitě pomluvy, tak nezodpovědní politici přece nejsou.

Turecko má na rozdíl od Česka jinou motivaci k nízkým oficiálně prezentovaným číslům. Turistický průmysl totiž hraje v Turecku na rozdíl od Česka dost podstatnou část příjmů. Motivace pro udržení oficiálních čísel dostatečně nízko pro udržení Turecka v zelené je dost jasná.

Počty testů. Turecko zvýšilo počet denních testů na zhruba 45 tisíc od začátku června. To vydrželo téměř na den dva měsíce. Od počátku srpna mělo Turecko najednou motivaci začít zásadně zvyšovat počty testů. Plynule se v průběhu srpna ze zhruba 45 tisíc dostalo na asi 110 tisíc. To trvá dodnes. Zajímavé je, že počtem testů přepočteno na obyvatele je na tom Turecko a Česko podobně.




Je počet testů na 1000 obyvatel v Česku akorát, moc, nebo moc málo? Tu je srovnání s okolními zeměmi.




Výsledek není zrovna pozitivní. Česko je po přepočtu maximálně průměrné. Je také nutno přihlédnout k faktu, že malé množství slovenských testů odpovídá velmi malému množství "podezřelých".


Rozbor Turecka

Počty zemřelých. Je dost obvyklé, že náhlý příval nakažených přinese po zhruba osmi dnech příval zemřelých. Počty samozřejmě nejsou stejné, takže jsme si v grafu vypomohli vynásobením zemřelých třiceti, aby se křivky mohly porovnat. Až do srpna vlny nakažených a zemřelých odpovídají. Ale na konci srpna se najednou počet zemřelých prudce zvedne na dvojnásobek. Žádný obdobný příval nově nakažených ale nebyl hlášen. Buď jsou data ne zcela přesná (to jsme to napsali diplomaticky, že!), nebo je vysvětlení lékařského charakteru (jako že COVID-19 najednou daleko nebezpečnější, nebo odolnost lidí začala rapidně klesat apod.).




Na grafu jsou černými šipkami vyznačeny viditelné závislosti, červenými šipkami chybějící zdroje. Zeleně je odhad vyššího počtu (pokud bychom uvěřili této konspiraci, jakože přece nemůžeme...). Tu je srovnání Česka, okolních zemí a Turecka. Nápadná je odlišnost právě turecké křivky.




Počty uzdravených. Je dost obvyklé, že náhlý příval nakažených přinese po asi 2,5 týdnech obdobný příval uzdravených. To platilo v prvních měsících. Od počátku června je najednou patrno hned několik velkých vln uzdravených, které nemají žádné vlny nových nakažených. Od poloviny července se uznává opět zdravým asi 1000 osob denně, plynule, bez žádných výkyvů (což je velmi neobvyklé).




Doporučení vlády a odpovědných pracovníků. Na přelomu srpna a září opět mešity obnovily po každém svolávání k modlení informaci o COVID-19 (dělejte to, nedělejte tamto). Ale po asi týdnu najednou hlášení ustalo. Politici v obdobnou dobu začali hlásit, že kdo nemusí vycházet z domu, ať raději nevychází. O nošení roušek (zjednodušeně řečeno) se mluví prakticky neustále, ale s dodržováním se přitvrzuje. Školy také opět pokračují v distanční výuce, jen bude jednodenní setkání žáků prvních tříd a školek. Opatření tedy buď odpovídají výrazně horším číslům, nebo je Turecko najednou a skokově víc a víc opatrné.

Když tedy shrneme veškerá fakta, vyplývá z toho následující: ohledně čísel, věřte, čemu chcete. Ale pokud vláda vydává nějaká koronová opatření, má k tomu nějaký a obvykle velmi pádný důvod. A je velmi vhodné ona doporučení dodržovat.

ZDROJ NĚKTERÝCH GRAFŮ: https://ourworldindata.org/coronavirus/country/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,