Přeskočit na hlavní obsah

Česko má skoro 2x tolik nových, jako 8x větší Turecko

UPDATE-2 [16:59]: COVID-19. Kolik nadávek se sejde na téma pětipísmenné zkratky! Česko i Turecko žijí právě tímto tématem, i když každá země čelí jiným problémům. Je na tom opravdu Turecko tak dobře, nebo Česko tak špatně? Odpověď se skrývá v oficiálně prezentovaných datech.

Při porovnání korony v obou zemích jsme si museli vypomáhat přepočítáním na počet obyvatel, protože více než 8x lidnatější Turecko má přece jen logicky víc případů. Ale podle oficiálně zveřejněných čísel najednou se absolutní čísla obou zemí srovnaly, Česko dokonce skočilo na přes 3000 denně nakažených, což byl téměř dvojnásobek tureckých hodnot. To zní dost děsivě.

Občané obou zemí si stěžují, že jim ta jejich vláda určitě předkládá falešná čísla. Jedni si myslí, že jsou čísla notně nadhodnocená, aby měla vláda výmluvu pro zavádění nějakého typu despotismu. Jiní si myslí, že čísla jsou naopak nižší, než je reálný počet nakažených. Tak jak to vlastně je?

Nyní vynechme konspirace. Že oficiální čísla nepokrývají všechny nakažené, to je veřejným tajemstvím, ale také logickým faktem. Kdo není testován, není uznán za COVID-19 nakažený, přestože jím je. A důvodů si dovedeme představit mnoho, od prostého odmítání se jít nechat otestovat, přes nezájem či přetížení ze strany lékařů, až po nezájem či přetížení ze strany testovacích míst. Vždyť v Česku mezi lidmi kolují různé i hrůzné informace typu "na letiště se testovat nechoď, kdo přijde o půl třetí ráno (!), na toho se nedostane. Také hrátky na tenis mezi obvodními lékaři a hygienou, kde míčkem je sprostý podezřelý, takových případů je z Česka známo více než dost. A nejhorší co lze slýchat je, že pracovníci hygienických stanic jsou rádi, že jim nové tlačítkové telefony (takové ty z 80. let, nikoli IP telefony) zrychlí práci, protože doteď museli používat skoro půl století s kulatým otáčivým číselníkem. Potom informace o přenosu dat na disketách v obálkách už ani nepřekvapí. Poněkud děsí fakt, že mezi testovanými je již asi 10 % nakažených. Snad bude konečně v pondělí svolán Krizový štáb.




Zde je hodnocení opatření jednotlivých států, konkrétně Česka a Turecka. To je po většinu doby přísnější, než Česko, které prudce uvolnilo "mravy".




Zajímavé je srovnání s dalšími zeměmi. Pak to vypadá, jako kdyby Česko opisovalo od Rakouska, zatímco Turecko od Německa.




Česko žije v těchto dnech několika koronovými tématy. Prvním je zásilka pěti roušek a jednoho respirátoru všem občanům nad 60 let (včetně těch, kteří si dovolili před mnoha lety zemřít). Rozbalením původního obalu a vložením do běžné nesterilní poštovní obálky došlo ze strany České pošty ke znehodnocení již tak nekvalitních čínských produktů, takže se případem začal zabývat i Státní ústav pro kontrolu léčiv (jejich vyjádření zde). Dalším tématem je mobilní aplikace eRouška 2.0, kterou si za snad jeden den nainstalovalo čtvrt milionu lidí.




DODATEK: Roušky jsou "no name", respirátor je falešný. Ohání se značkou CE, která ale není posouzením před uvedením na trh Evropského hospodářského prostoru, ale na ní parazitující značka China Export (naprosto stejná grafika, jen písmena jsou k sobě příliš blízko). Navíc ani nezvládli napsat jméno normy a napsali místo toho EN ISO14385 (ochrana ovzduší). Za snímek děkuji Václavu Dolejšímu (https://twitter.com/VacDol/status/1305955349632081921/photo/1).




Reakce ministra vnitra Jana Hamáčka (Twitter, 20.9.2020 v 14:51): "Respirátory distribuované občanům jsou plně v souladu s doporučením EU 2020/403 a předpisy ČR. Byly přezkoušeny notifikovaným pracovištšm - Výzkumný ústav bezpečnosti práce (protokol číslo 105/2020 ze dne 1. dubna 2020), vysoko překračují úroveň ochrany pro standard FFP2." (redakčně upraveno, zkratky vyměněny za celá slova pro zvýšení čitelnosti). Oficiální certifikát ale nedostaly. Roušky nebyly nijak komentovány.

Z Turecka také přitéká mnoho informací, ale trochu jiného ražení. Také zde nejen řadoví lékaři, ale dokonce i starostové největších měst opakovaně upozorňují na to, že oficiálně uváděná čísla asi nebudou odpovídat realitě.

Oba státy mají v něčem podobný přístup k opatřením. Také zde může hrát roli to, že osoba / hnutí / strana blízká zrovna něco potřebuje (jako mít sraz), a tak se opatření zavedou až potom. Jsou dokonce i státy, kde se prý Krizový štáb svolá / nesvolá / svolá / nesvolá / svolá až po víkendu (trochu to připomíná vdavky Blaženy Škopkové). Ale to jsou určitě pomluvy, tak nezodpovědní politici přece nejsou.

Turecko má na rozdíl od Česka jinou motivaci k nízkým oficiálně prezentovaným číslům. Turistický průmysl totiž hraje v Turecku na rozdíl od Česka dost podstatnou část příjmů. Motivace pro udržení oficiálních čísel dostatečně nízko pro udržení Turecka v zelené je dost jasná.

Počty testů. Turecko zvýšilo počet denních testů na zhruba 45 tisíc od začátku června. To vydrželo téměř na den dva měsíce. Od počátku srpna mělo Turecko najednou motivaci začít zásadně zvyšovat počty testů. Plynule se v průběhu srpna ze zhruba 45 tisíc dostalo na asi 110 tisíc. To trvá dodnes. Zajímavé je, že počtem testů přepočteno na obyvatele je na tom Turecko a Česko podobně.




Je počet testů na 1000 obyvatel v Česku akorát, moc, nebo moc málo? Tu je srovnání s okolními zeměmi.




Výsledek není zrovna pozitivní. Česko je po přepočtu maximálně průměrné. Je také nutno přihlédnout k faktu, že malé množství slovenských testů odpovídá velmi malému množství "podezřelých".


Rozbor Turecka

Počty zemřelých. Je dost obvyklé, že náhlý příval nakažených přinese po zhruba osmi dnech příval zemřelých. Počty samozřejmě nejsou stejné, takže jsme si v grafu vypomohli vynásobením zemřelých třiceti, aby se křivky mohly porovnat. Až do srpna vlny nakažených a zemřelých odpovídají. Ale na konci srpna se najednou počet zemřelých prudce zvedne na dvojnásobek. Žádný obdobný příval nově nakažených ale nebyl hlášen. Buď jsou data ne zcela přesná (to jsme to napsali diplomaticky, že!), nebo je vysvětlení lékařského charakteru (jako že COVID-19 najednou daleko nebezpečnější, nebo odolnost lidí začala rapidně klesat apod.).




Na grafu jsou černými šipkami vyznačeny viditelné závislosti, červenými šipkami chybějící zdroje. Zeleně je odhad vyššího počtu (pokud bychom uvěřili této konspiraci, jakože přece nemůžeme...). Tu je srovnání Česka, okolních zemí a Turecka. Nápadná je odlišnost právě turecké křivky.




Počty uzdravených. Je dost obvyklé, že náhlý příval nakažených přinese po asi 2,5 týdnech obdobný příval uzdravených. To platilo v prvních měsících. Od počátku června je najednou patrno hned několik velkých vln uzdravených, které nemají žádné vlny nových nakažených. Od poloviny července se uznává opět zdravým asi 1000 osob denně, plynule, bez žádných výkyvů (což je velmi neobvyklé).




Doporučení vlády a odpovědných pracovníků. Na přelomu srpna a září opět mešity obnovily po každém svolávání k modlení informaci o COVID-19 (dělejte to, nedělejte tamto). Ale po asi týdnu najednou hlášení ustalo. Politici v obdobnou dobu začali hlásit, že kdo nemusí vycházet z domu, ať raději nevychází. O nošení roušek (zjednodušeně řečeno) se mluví prakticky neustále, ale s dodržováním se přitvrzuje. Školy také opět pokračují v distanční výuce, jen bude jednodenní setkání žáků prvních tříd a školek. Opatření tedy buď odpovídají výrazně horším číslům, nebo je Turecko najednou a skokově víc a víc opatrné.

Když tedy shrneme veškerá fakta, vyplývá z toho následující: ohledně čísel, věřte, čemu chcete. Ale pokud vláda vydává nějaká koronová opatření, má k tomu nějaký a obvykle velmi pádný důvod. A je velmi vhodné ona doporučení dodržovat.

ZDROJ NĚKTERÝCH GRAFŮ: https://ourworldindata.org/coronavirus/country/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...