Když se v Turecku řekne rakije, tak západně orientovaným Turkům (a především v Thrákii) zajiskří oči, jí se žlutý meloun a bílý sýr, zavzpomíná se na místní "první republiku" a Atatürka. Také se dodržuje pravidlo, že rakije se pije v sedě při klidné debatě s přáteli. Pití má řadu pravidel. Ale není rakije řecká?
Co je vlastně rakije?
Jedná se o pálenku z kategorie zvané anýzových pálenek (někdy se označuje jako anýzový likér), nebo prostě anýzovka. A proč tomu říkám rakije, když se ta turecká jmenuje rakı? Protože česky se to řekne rakije a zahrnuje to rakije Balkánského poloostrova a Turecka. Ovšem v řadě zemí se slovo rakije stalo synonymem pro pálenku. Zatímco ve středomoří jde obvykle o pálenku z hroznového vína, některé země Balkánu pálí i z různého ovoce, dokonce i z ořechů. Středomořské pálenky tohoto typu jsou skutečné anýzovky (protože obsahují také anýz), některé balkánské ani anýz neobsahují, ač se jim říká rakije. Skutečnou anýzovka se v Bulharsku jmenuje анасонлийка [anasonlijka], v zemích bývalé Jugoslávie mastika, nebo анасонка [anasonka].
Turecká rakije má obsah alkoholu typicky 40 %, ale může být i vyšší. Není doslazovaná. Výrobci tvrdí, že se poprvé vypálí čistá, poté se vloží koření, načež se vypaluje podruhé.
První záznam o rakiji na území dnešního Turecka je z Trabzonu z počátku 15. století. Na začátku dalšího století (přesněji roku 1520) zařadila Osmanská říše rakiji do svého daňového systému. Byl to rok, kdy Selim I. zemřel a po něm začal vládnout jeho syn Sulejman I. řečený Nádherný (narodil se a vyrůstal právě v Trabzonu). Jeho nové zákonodárství bylo natolik moderní a propracované, že vydrželo tři století, přičemž nedostatkem bylo spíš jeho nedodržování. Pro Turky je v jejich historii je Sulejman I. podobně důležitý a uctívaný, jako v Česku Karel IV.
Pravidla pití turecké rakije
Dostatečně vychlazená rakije se nalévá do speciálních vysokých skleniček (kadeh). Buď se pije čistá ("sek", to je spíš přiřknuto starším a zkušeným Turkům), nebo se míchá s vodou. Tím se vytvoří bílý nápoj zvané "lví mléko". Do skleniček s rakijí se také dává pár kostek ledu.
Při pití rakije se mají dodržovat četná pravidla (dokonce vyšly i knihy), jako:
- neopít se
- nepít před západem slunce
- jestliže někdo pije příliš rychle, může být nabádán ke zpomalení
- pije se jen ve společnosti. Rakije není pro samotné pijáky
- co se nad stolem vyřkne, nad stolem také zůstane. Není dovoleno nahrávání hovoru, či jejich zapisování
- žádné focení
- žádné telefonování. Pokud někdo dostane hovor, řekne, že teď ne, protože pije rakiji a položí
- může se hovořit slangem, ale nesmí se použít hrubá slova
- může se poslouchat hudba, ale nikoli příliš nahlas, aby bylo možno klidně rozmlouvat. Tradiční je poslouchat fasıl, osmanskou klasickou hudbu, hranou bez přerušení
- neskákat do řeči, nechat domluvit
Přísloví o rakiji
V Makedonii (tedy v Severní Makedonii, o řecké provincii Makedonie není řeč) mají rčení Од ракија боли грбот [od rakije bolí záda] a spoustu přísloví. Tureckých přísloví o rakiji je také spousta, například:
- Rakı acı diye buruşturma ağzını, acı acıyı bastırır, rakı sancıyı.
- Suya düşse de hayallerimiz, içine rakı döküp keyfimize bakmasını da biliriz.
- İçin kıpır kıpır, deniz kıpırtısızsa, vakit kerâhat vaktidir. Kerâhat vakti, rakının şart vaktidir.
- Rakı içen öldü de, su içen ölmedi mi?
- Balık rakının yanında değilse bırakın yüzmeye devam etsin.
- İnsan iki şeyi saklayamaz: Sarhoş olduğunu ve aşık olduğunu...!
- Yüreğimin duasıdır, senin muhabbetinle rakı içebilmek.
- Seçici olacaksın bu hayatta rakının sahtesi insanın kahpesi çarpar...
- Rakı yanındakiyle içilse de, kadeh aklındakine kalkar.
- Yeter ki boş kalmasın kadehler, yine bulunur içmek için sebepler...
- Bir dakika içinde onlarca kadına 'Seni Seviyorum' yalanını atabilirsin! Ama rakı masasında sadece 1 kadının adını sayıklarsın.
- Al kadehi eline, dokun gönül teline, muhabbet âlemine, bir merhabadır rakı.
- Mey biter saki kalır. Her renk solar haki kalır. İlim insanın cehlini alsa da, hamurunda varsa eşeklik; baki kalır.
- Adabı vardır rakının. Önce kiminle içtiğini bileceksin, sonra kime içtiğini.
- Rakıyı sek, kadını tek seveceksin ki çarpmasın.
- Rakı içmesini bilmeyen adam ne anlasın şarap gibi kadından.
- Bize rakı içen kadın lazım latte ile yürümez o işler.
- Çok içiyorsun dediler, bir gün de neden içiyorsun demediler.
- Vodka, rus kızı gibidir; parasını verir içersin. Rakı, türk kızı gibidir, su ister, buz ister, kavun ister, balık ister, ister de ister.
- Bir rakı sofrasında hiç kadın yoksa uğruna sofra kurulmuş kadın vardır.
- En kötü günümüz böyle olsun!
Místní také říkají o tom, kdo pije špatně (opije se, tropí výtržnosti apod.), že pije zadkem (tedy v Čechách a na Moravě bychom použili spíš jiné slovo, i když pokaždé jiné).
Hudba k pití rakije
Zde je příklad pěti hodinových mixů hudby k pití rakije
Skleničky na rakiji
Skleniček na rakiji je řada druhů. Tvar je stejný či skoro stejný, liší se potisk. Některé vtipné mají odstupňovanou míru rakije, jako například:
- Buz payı
- Bozcaada
- Ayazma
- Domuz sıkısı
- Kale
- Arkadeniz
- Komiser dublesi
- Duble
- Kız dublesi
- Pavyon dublesi
- Günbatımı
- Tek
- Dada
- Cabalı
- Gözyaşı
Jak si přiťukávat s rakijí
Přiťuknutí si skleničkami je v porovnání s jiným typem alkoholu jiné. Zde si přiťuknou spodní stranou skleničky.
 |
| Zdroj: https://www.hediyekulubu.com/img/l/3/raki-sozlugu-tasarimli-2li-raki-kadehi-karaf-seti.jpg |
 |
| příklad tolerance (autor: Hayati) |
Restaurace pro pití rakije
Normální restaurace není pravé místo pro pití rakije (na pivnici rovnou zapomeňte). Na pití rakije se specializují podniky s názvem meyhane [mejháne], které nabízejí jak širokou paletu předkrmů, tak i příslušnou hudbu.
Poznámka: V turisticky atraktivních oblastech (jako třída Istiklal a její okolí, Galatský most a podobně v Istanbulu) mohou být skvělé podniky, kam chodí i místní, ale také nemusí. Hrozí zde nebezpečí, že místo bude jak předražené, tak příliš hlučné, takže očekávání příjemného prožití večera může být pokažený. Naopak pokud jsou okolní podniky plné a najednou je jeden poloprázdný, může to znamenat, že tam něco není v pořádku, proto se takovému podniku místní vyhýbají. Mnohé kvalitní a místními velmi navštěvované podniky mají téměř povinnou rezervaci.
Pro delší pití se často na stůl připraví "meze" neboli předkrm. To není jedno jídlo, ale celá řada teplých i studených pokrmů, ať jde o staré či chuťově výrazné sýry (jako eski kašar), olivy, nakládaná zelenina, slanorožec evropský neboli 'deniz börülcesi', nakládané ryby a mořské produkty, saláty a podobně. Obsluha přinese či přiveze všechny možné druhy, osazenstvo stolu si vybere. Může se případně také nechat připravit hlavní jídlo (typicky na grilu, ať ryby, jehněčí apod.).
 |
| Meze neboli předkrm (hlavní chod nemusí přijít) |
Značky turecké rakije
V Česku se různě možně píše, že "Yeni je v Turecku synonymum pro raki". Distributoři či prodejci nepochopili, že "yeni" není jméno, resp. příjmení (jako třeba Becher nebo Žufánek), ale že "Yeni Rakı" znamená "nová rakije". A rozhodně není jediná. Na tureckém trhu je ale celá řada výrobců:
- Yeni Rakı
- Tekirdağ Rakısı
- Altınbaş Rakısı
- Beylerbeyi Rakı
- Efe Rakı
- İzmir Rakı
- Tayfa Rakı
- Kulüp Rakısı
- Yekta Rakı
- Mercan Rakı
- Burgaz Rakı
- Ata Rakı
- Saki Rakı
- Anadolu Boğma Rakı
- Beylerbeyi Rakı
- Civan Rakı
- Çilingir Rakı
- Abbas Rakı
- Topkapı Mir Rakı
První dvě jsou v Istanbulu nejprodávanější, takže se obvykle nabídka zmenší na výběr právě z těchto dvou druhů. Není ale třeba se nechat omezit jen na dvě varianty, když je výrobců tolik. Zájemců o aktuální cenu je tolik, že je často porovnávají média, dokonce existuje i specializovaný web RakiFiyatlari.com. A řada výrobců nevyrábí jen jeden model, ale více variant. Ty potom plní do lahví, obvykle objemů 0,3 / 0,5 / 0,7 / 1,0 litrů. Jsou ale speciální verze, jako 4,5 litrová.
 |
| Zdroj: https://rakifiyatlari.com/wp-content/uploads/2020/04/Rak%C4%B1-fiyatlar%C4%B1-g%C3%BCncel-2020-zaml%C4%B1-listeler.jpg |
 |
| příklad nabídky (mezi lety 2005 a 2008, kdy platila přechodná nová lira YTL) Zdroj: https://erkan.files.wordpress.com/2009/12/raki1.jpg |
To se prý pozná poctivá pravá turecká rakije, že zbarví vodu do bíla.
Ale houbeles. Vím, že je divné, že když se smíchají dvě čiré kapaliny, tak je výsledek bílý.
Čiré?
Mirečku, co vás v těch Zahrádkách učili. Bezbarvé.
Aha, tak to máš říct hned.
Nám to říkali na základce. No nic. Tohle nedělá jen rakije, ale třeba naše Francovka.
Francův nápoj taky?
Taky. A nejen to. Alkohol v tom totiž nehraje prakticky žádnou roli. Výsledkem je emulze, což znají třeba strojaři. Tam vznikne řezná emulze smícháním vody a oleje. Pak to dobře chladí, ale i dobře maže.
Já nejsem strojař a tohle není řezná kapalina.
Někteří nepoctivci rakiji dokážou říznout, ale to je o něčem jiném. Tak zpět k rakiji, nebo i Francově nápoji, když jsi zavzpomínal na film Ať žijí Duchové!, kde takto pojmenoval Francovku rytíř Brtník z Brtníku. Tam se vytvoří emulze spontánně, není třeba intenzivního míchání jako u dvojice olej-voda. Také se označuje jako nanoemulze, některé prameny uvádějí mikroemulze, procesu se také říká spontánní emulzifikace.
...
Nespi.
Co, co? Jen jsem se zamyslel.
Jo ták. Z toho efektu si udělal také legraci Cem Yilmaz ve svém filmu A.R.O.G., kdy po nalití vody do jezírka se to začalo barvit do bíla.
To jsem neviděl.
Někdy se tomu také říká ouzo efekt.
Ouzo? Není turecká rakije jenom kopií řeckého ouza?
Tohle je teorie, kterou lze slyšet hlavně od turistů po návratu z Řecka. Anýzovka není výmysl Řeků, či alespoň to nevypadá. Podobný nápoj mají napříč Středomořím od Francie přes Itálii nebo Tunisko přes již zmíněné Řecko a Turecko třeba až po Izrael, dokonce Írán.
Takže to není taková výjimka.
Není. Anýzovky jsou například:
- Hierbas, ostrov Formentera, Španělsko
- Mistrà (míněno likér), Marche, Itálie
- Tutone, Itálie
- Sambuca, Itálie
- Pastis, Pernod, Francie
- Tsipouro, Řecko
- Rakı, Turecko
- Arak, východní Středomoří (Libanon, Izrael atd.)
- Aguardiente (pouze verze z Kolumbie)
Řecko a (jižní) Kypr si v rámci EU vymínily, že pod názvem 'ouzo' bude pouze ten produkt, který vznikne na území těchto dvou států.
Takže třeba kdyby se nějaký Řek v Turecku rozhodl, že bude vyrábět ouzo, tak nesmí?
Přesně tak.
I když to třeba jeho rod vyráběl po staletí, tedy teoreticky?
Ani v takovém případě, tedy pokud by se to dováželo do EU.
To jsou věci.
Pikantní na tom je to, že i plno řeckých zdrojů uvádí, že slovo 'ouzo' má turecký původ.
Cože? To jako fakt?
Prý ano. Ouzo má podle jejich teorie pocházet z tureckého slova pro 'hroznové víno', tedy 'üzüm'. Podle jiné teorie jde o zkomoleninu z fráze 'Uso Massalia' na exportních bednách do Marseille.
A tak je to v Istanbulu se vším.
Patrik Veselík
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Anise_liqueurs_and_spirits
Komentáře
Okomentovat