Přeskočit na hlavní obsah

Turecký červený půlměsíc slaví výročí vzniku

Právě dnes, tedy 11. června 1868, slaví turecký červený půlměsíc výročí založení. Vznikl na základě zkušeností z Krymské války, kde Florence Nightingale ukázala velkou potřebu kvalitního ošetřování. Jako leccos v Turecku, má i tento příběh poměrně divokou historii.

Česko jako jeden z potomků Rakousko-Uherska se historie Tureckého červeného půlměsíce také dotýká. Může za to vídeňský rodák, mineralog a etnolog Karl Eduard Hammerschmidt. Po revoluci roku 1848 musel uprchnout z Rakouska, takže zamířil stejně jako mnoho Maďarů do Osmanské říše, kde se mu začalo říkat Abdullah Bey. V Istanbulu začal na místní univerzitě učit lékařství, zoologii a mineralogii. Ovšem Rakousko trvalo na jeho vydání, a tak byl přesunut mimo zorné pole, a tak se ocitl na okraji Osmanské říše, v Damašku (dnes hlavní město Sýrie), kde pracoval v nemocnici.

Mezitím byl založen Červený kříž a 22. srpna 1864 v Ženevě vznikla První ženevská úmluva na popud švécarského obchodníka Jean-Henri Dunanta. Díky tomu získal roku 1901 první Nobelovu cenu míru.

Ale vraťme se k panu Hammerschmidtovi. Roku 1867 byl poslán osmanskou vládou jako delegát na pařížskou výstavu. Vstoupil do Mezinárodního výboru pro sanitární pomoc svolaného v Paříži a byl zvolen jako stálý zástupce Turecka. Na základě toho byl Turecký červený půlměsíc založen jako Osmanská pobočka červeného kříže.

Mimochodem: o Krymské válce, Florence Nightingale, Istanbulu, Osmanské říši a politických i žurnalistických změnách jsme již psali v rozsáhlém článku.


oficiální logo (zdroj: wikipedia.org)



To si dělají legraci z Červeného kříže?

Historie dokáže poučit v lecčem. Rozdíly jsou často daleko menší a historie daleko barevnější, než si  příznivci černobílého vidění dovedou přiznat. Začněme jen historií názvu dané organizace v Turecku a předchozí Osmanské říši:

  • 1868: Osmanský červený kříž (Hilâl-i Ahmer Cemiyeti)
  • 1877: Osmanská společnost Červeného půlměsíce (Osmanlı Hilâl-i Ahmer Cemiyeti)
  • 1922: (29. listopadu): Turecké společenství Červeného půlměsíce (Türkiye Hilâl-i Ahmer Cemiyeti)
  • 1935 (28. dubna): Turecké společenství Červeného půlměsíce (Türkiye Kızılay Cemiyeti)
  • 1947 (22. září): Turecká společnost Červeného půlměsíce (Türkiye Kızılay Derneği)

Takže naopak, toto vlastně je Červený kříž, protože tak byl vytvořen. Později byl modifikován, protože kříž je spojen s křesťanstvím, a tak se tento náboženský symbol vyměnil za místní náboženský symbol, půlměsíc (správně bychom asi měli říkat měsíční srpek, ale 'půlměsíc' už je zažitá fráze). Turecký červený půlměsíc je součástí Mezinárodního červeného kříže.

Tedy aby jazykových komplikací nebylo málo, tak půlměsíc se používal za Osmanské říše. Mustafa Kemal Atatürk vyměnil příliš náboženské 'Hilâl-i Ahmer' za prosté "Kızılay" (červený měsíc). Není to tedy ani srpek, ani půl, ale prostě Měsíc, bez určení celku nebo části. Ale logo nese stále symbol měsíčního srpku.

Mimochodem: Organizace, které zkráceně říkáme Červený kříž, se plným jménem označuje jako "Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce".

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Zemětřesení na jihozápadě Turecka s obětí a desítkami zraněných

[ aktualizováno ve 22:24 ] Když se v Turecku řekne zemětřesení, často se tím míní jihovýchod země nebo jen Istanbul. To se ale upírá právo na zemětřesení jiným regionům, když je Turecko stejně jako Řecko protkáno zemětřesnými zlomy. Svou pozornost si nyní vybrala turistická zóna v provincii Muğla v čele s městem Marmaris ve 02:17:27 v noci místního času. Ministr vnitra Ali Yerlikaya uvedl, že v Muğle a jejích okresech bylo na místě ošetřeno 14 z našich 69 občanů, kteří v důsledku paniky skočili z výšky. 8 osob bylo ošetřeno a propuštěno ambulantně. Vyšetření a léčba 46 našich občanů pokračují na pohotovosti. Průpovídku "nejhorší smrt je z vyděšení" si nevzala k srdci 14letá Afranur Günlü z Fethiye, která na panickou ataku ze strachu ze zemětřesení bohužel zemřela i přes péči lékařů v místní nemocnici. lidé cítili zemětřesení až v Egyptě, Izraeli, Libanonu, Sýrii, Kypru nebo Řecku Evropské zemětřesné centrum připsalo zemětřesení řeckému ostrovu Rhodos, který je sice nedaleko, ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...