Předchozí týdny jasně naznačovaly, že se chystá něco velkého. Výsledek poslední čtvrtiny července daly jasnou odpověď. Čtvrtá vlna dorazila a je neporovnatelně prudší, než byla vlna jarní. Počet nově nakažených či zemřelých není až takový, aby Turecko začalo vyhlašovat opatření, i když první náznaky již jsou.
Zde je nejnovější mapa počtu COVID-19 nově pozitivních podle tureckých provincií na 100 tisíc obyvatel za 7 dní od 24. do 30. června 2021:
Měřítko Žít İstanbul: počet nově pozitivních na 100.000 za 7 dní pro danou provincii je následující:
- 0 až 19,9 případů: MODRÁ
- 20 až 49,9 případů: ŽLUTÁ
- 50 až 99,9 případů: ORANŽOVÁ
- 100 až 199 případů: ČERVENÁ
- 200 až 399 případů: FIALOVÁ
- 400 až 799 případů: ČERNÁ
- 800 a více případů: BÍLÁ
Oficiální měřítko: počet nově pozitivních na 100.000 za 7 dní pro danou provincii je následující:
- 0 až 19,9 případů: MODRÁ
- 20 až 49,9 případů: ŽLUTÁ
- 50 až 99,9 případů: ORANŽOVÁ
- 100 a více případů: ČERVENÁ
Pokud bychom použili takové kritérium, tak kromě několika žlutých a oranžových bude celé Turecko červené. Navíc se neodliší nízké červené (tedy nad 100) od těch nejvyšších případů viz Siirt, který má 10x tolik, tedy nad 1000 případů na 100 tisíc obyvatel.
Současná situace z úhlu pohledu provincií zhruba odpovídá přelomu března a dubna z jarní vlny. Aktuální rozložení je ale širší, protože ještě existuje žlutá kategorie 20 až 50 případů (pro 5 provincií), ale stejně tak je jedna provincie v bílé kategorii nad 800 případů. Ostatní jsou někde mezi těmito extrémy.
Křivka ale napovídá razanci náběhu současné vlny. Například žlutá kategorie měla o týden předtím 34 provincií, nyní pouze pět. Podobně v červené (100 až 200) bylo o týden předtím 10 provincií, nyní 33 (nejčastější). Fialová s 200 až 400 případy měla o týden předtím jen 3 provincie, nyní 17.
Jarní vlna měla největší nárůst v kategorii 200 až 300 % u jediné provincie v jediném týdnu. Současná srpnová vlna má v této kategorii v posledním týdnu 8 (!) provincií a v nové kategorii mezitýdenního nárůstu o 300 až 500 % jsou dvě provincie. Nejvíce provincií má nárůst v kategorii 150 až 200 % (celkem 25 provincií, necelá třetina Turecka).
Především na poslední křivce je vidět nakolik všechna čísla skočila nahoru (a to je zvoleno logaritmické měřítko, který právě velké rozdíly relativizuje).
Proč se někde šíří a někde ne?
Pohled na mapu současné vlny by mohl může svádět k porovnání s proočkovaností. To do určité míry sedí, do určité vůbec. Příliš mnoho provincií přímou vazbu porušuje. Některé provincie mají přitom procento proočkovatelného obyvatelstva velmi vysoké. Podle tureckých nařízení stále velké množství obyvatel nemá možnost očkování (tedy ve věku pod 18 let). Turecká populace je na rozdíl od středoevropských zemí spíš mladá, a tak jde o významné množství lidí.
Nacionalisticky / rasově / konspiračně zaměření lidé si mohou všimnout, že nejhůře jsou na tom práv+ě oblasti, kde žijí Kurdové (a mohou rozjet svou fantazii). Ovšem připomeňme si, že to je stejná oblast, které se v minulé vlně COVID-19 naopak vyhýbal.
Zajímavé je porovnání jarní vlny v nejvyšší nemocnosti podle provincií se současnou vlnou. Ty provincie, které na jaře trpěly nejvíce, mají nyní poměrně nízké rozšíření COVID-19. Naopak provincie, která jarní vlna spíš ignorovala, tak nyní úpí.
Situace je krásně vidět například u provincií začínající písmenem B. Provincie Balıkesir a Bartın byly na jaře v černé, nyní jsou sotva v oranžové. Batman na jaře jen lehce překročil červenou, takže teď už je na dvojnásobku (ve fialové). V abecedě následující Bayburt a Bilecik byly v černé, nyní se pohybuje na hranici mezi oranžovou a červenou. A tak lze pokračovat dál nejen u písmene B, ale například u písmene S, kde je pro letní vlnu nejhorší provincie Siirt (na jaře se jí COVID-19 téměř nedotkl).
Co může být příčinou takového stavu? Nabízí se jednoduchá odpověď - promoření. Jsou zde samozřejmě i další vlivy, ale právě promoření dané provincie z jarní vlny (kulminovala pouhé 3 měsíce předtím) připadá nejpravděpodobnější.
...a kde jsou ta opatření?
Upřímně řečeno, turecký ministr zdravotnictví Koca je nyní v nelehké situaci, protože doslova neví kam dřív skočit. Na jednu stranu jde o zdravotnickou pomoc u stovek požárů, na druhou stranu COVID-19 a očkování a vedle toho se rozjíždějící čtvrtá vlna. A do toho ještě vliv financí a vrcholící turistické sezóny (což hájí další ministři) na druhou stranu brání příliš hlasitě hovořit o blížícím se nebezpečí, natož o očekávaných opatřeních.
Přesto právě z jeho (vládní AKP) strany jedno opatření pochází. Jde o myšlenku, že v několika čtvrtích v Istanbulu si bude moci koupit chléb jen ten, kdo absolvoval očkování. Jsou to čtvrti, které byly nejhůř postiženy COVID-19 jak co se týče počtu případů, tak počtu úmrtí. Údaje o proočkovanosti nejsou tak do detailu známy, ale lze předpokládat, že nejsou z nejvyšších.
Následky nerovnoměrného rozšíření COVID-19
Turecko je příliš velká země s řadou klimatických pásem, takže nemůže mít všude stejnou situaci. Pro turistický ruch je kladnou zprávou fakt, že podle oficiálních informací jsou právě turistické regiony současnou vlnou dotčeny jen málo či velmi málo.
Je otázka nakolik požáry ovlivnily šíření COVIDu. Podotýkám, že současná vlna požárů začala až 28. července, tedy až na konci současně hodnoceného období, takže do aktuálních čísel ještě zasáhnout nemohl.
Turistický sektor má svá pravidla, obyvatelé turistických regionů jsou si vědomi, že právě z turizmu jim plyne příjem a obživa, a na druhé straně od turistů může plynout případné riziko nákazy. Výsledkem je vyšší proočkovanost obyvatel těchto provincií a opatrnější chování. Naopak obyvatelé regionů mimo zorné pole turistických agentur mohou mít pocit, že právě díky (nebo kvůli) tomu jsou v bezpečí a nemusí se nijak zvlášť chránit.
Prozatím jsou některé provincie relativně v bezpečné oblasti. Je otázkou jaký budou mít následný vývoj. Prozatím jsou to právě ony, které svými nízkými čísly vylepšují celostátní hodnoty. To pomáhá oddalovat případná celostátní opatření.
Mezi lidem se šíří myšlenka, že pokud to bude jen trochu možné, v srpnu se opatření dělat nebudou, ale až na konci srpna, či počátkem září. Postižen tedy nebude turistický sektor (či jen málo), ale školství, děti. Nejhůř by na tom byli ti v prvních třídách základních škol, poté v prvních ročnících škol středních.
Mimochodem: všechny informace jsou kvůli delší inkubační době vlastně popisem skoro týden staré historie.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat