Kolik moří je v Egejském moři a kde jsou jeho hranice?

Pro Evropana průměrně znalého zeměpisu je tato otázka přibližně snadná. Je to moře na východ od Řecka, zhruba řečeno. Ale česká média poslední dobou překvapují svými znalostmi, takže je zřejmě zapotřebí si zeměpis poněkud osvěžit. Některé detaily překvapí i slušně znalé, jako dvě další skrytá moře.

Egejské moře se nachází mezi Balkánským poloostrovem (severní a západní hranice), ostrovem Krétou  (jižní hranice) a Malou Asií neboli Anatolií (východní hranice). Je to spolu s Marmarským mořem a Černým mořem dělítko mezi Evropou a Asií.

Egejské moře

Tento článek navazuje na předchozí Kolik moří vlastně omývá Turecko, kolik Istanbul?

Vnitřní moře v Egejském moři

Někdy se stává, že se část moře pojmenuje nějak, i když leží uvnitř jiného moře. To je případ také Egejského moře. Samo je součástí Středozemního moře, ale ještě má svá vlastní moříčka. Jsou to vlastně tři úrovně moří, trochu jako matrjošky (velké Středozemní má v sobě středně velké Egejské moře, které má v sobě malá moře).

Severní část Egejského moře se někdy nazývá Thrácké moře. Je to vlastně další moře, které omývá Řecko (řecky Θρακικό Πέλαγος = Thrakiko Pelagos) i Turecko (turecky Trakya Denizi).

Na jihu Egejského moře na sever od ostrova Kréta je pro změnu Krétské moře, které ale až k tureckým břehům nezasahuje.

Thrácké moře (zdroj: worldatlas.com)

Kde jsou hranice Egejského moře?

Jiné hraniční body jsou poměrně jasné, tento je nutno si přiblížit. Hranice Egejského moře se nachází na souřadnicích 36°43'12.66"N 28°17'24.358"E. Nelze vlastně říct, že jde o hranice se Středozemním mořem, když je Egejské moře součástí toho Středozemního, ovšem pro zjednodušení to udělat lze pro snadnější dělení.

Ve vodách Egejského moře se koupou návštěvníci letovisek jako Bodrum nebo Datča, zatímco vody Středozemního moře omývají Marmaris, Dalaman, Fethiye a dál na východ. Do Antalye je to vzdušnou čarou přes 200 kilometrů, do Alanye přes 300 km (tedy dál než z Prahy za Berlín, za Bratislavu, takže vlastně z Prahy do Maďarska, nebo od hranic Česka k Jaderskému moři).

MIMOCHODEM: Egejské moře má i v lidské historii dlouhý seznam přírodních katastrof včetně výbuchů sopek, rozmetání ostrovů nebo obřích tsunami (viz Santorini mezi lety 1610 př. n. l. ± 14 let). Navíc toto moře v novodobé historii existuje jen krátce, resp. se začalo obnovovat do současné podoby po skončení poslední doby ledové (což bylo asi před 10 tisíc lety). Do té doby šlo o záliv Středozemního jezera, izolovaného jak od Atlantského oceánu, tak od Černého moře (resp. Černého jezera). Ale to je jiný příběh.

Turecké dělení na regiony

Turecko se rádo dělí na regiony, jeden z nich je egejský. Tady to nekopíruje zcela přesně hranice mezi Egejským a Středozemním mořem (i když je to blízko). Tento způsob dělení ignoruje hranice provincií.

Dělení Turecka: Egejský region (zdroj: wikimedia.org)

členění Egejského regionu podle provincií (zdroj: cografyaharita.com)

Jak je vidět, egejský region zcela ignoruje hranice provincií, které je vlastně politicko-historické. Dělení je ovšem možné také právě podle provincií. Je to právě provincie Muğla, která sice patří právě do egejského regionu, ale polovina z něj patří do Středozemního moře.

turecké provincie Egejského regionu (zdroj: wikimedia.org)

Dělení Turecka na regiony je evidentně motivováno meteorologií. Přesto je částečně podobné mapě povodí (viz níže uvedená mapa).

povodí na území Turecka (zdroj: cografyaharita.com)

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík