Místní i turisté si někdy na služby taxi stěžují, to je hlavně v některých velkoměstech známo (viz Istanbul, Praha a další). Istanbulská radnice se ale rozhodla udělat test podobný někdejšímu testu taxislužeb pražské radnice, ovšem provinilce postihuje zabavením vozu. Veřejnost přestala mlčet a spustila lavinu stížností.
Jaké jsou důvody stížností místních? Od drobností že řidič nezná ani cílovou oblast ani cestu, a dokonce si nedovede na navigaci trasu najít (ačkoli ji vlastní) přes neurvalé chování některých až po ignoraci pravidel i přes upozornění (viz zákaz kouření, skryté či vysloveně odmontované bezpečnostní pásy pro pasažéry, nepoužití roušky apod.). Nejčastějším velkým problémem je fakt, že řidiči velmi neradi vezou pasažéry na kratší vzdálenost. Na jednu stranu bojují o zákazníka jako lvi, na druhou stranu každý čeká na svou zlatou husu / oslíka, který si u nich objedná pomalu cestu kolem světa.
MIMOCHODEM: Istanbulské nejznámější náměstí svádí k jazykové hříčce, na kterou se místní nevinně nachytávají. Doporučuji si ji zahrát poté, co se s místním setkáte právě na tomto náměstí. Zeptáte se "Jak se turecky řekne 'moje taxi'?", načež dostanete okamžitou a správnou odpověď "Taksim!", načež se Turek zarazí, protože nechtěně vyslovil jméno onoho náměstí. Jeho název není ale odvozen od taxislužby, ale z arabského تقسيم (taqsīm), což znamená dělení, distribuce. Původně totiž místo sloužilo jako centrum distribuce vody v této části města. Na omluvu za tento trik potom lze nachytaného pozvat na sklenici něčeho příjemného v okolních restauracích či pivnicích (třeba ayran).
Je běžné, že jdete-li podél rušnější silnice, že na vás kdejaký taxi bliká či troubí. Ale využijete-li výzvy, mávnete, zastaví, nastoupíte, řeknete cíl cesty – řidič si najednou vzpomene, že má něco urgentnějšího, nebo na rovinu řekne, že vás na tak krátkou trasu prostě nevezme (a je mu jedno, jestli jde o starší osobu, nebo matku s dítětem). To jsou zkušenosti místních.
Cizinci si stěžují na to, že taxikáři buď účtují víc či výrazně víc, nebo že to vezmou "oklikou" (tedy jako kdyby s pasažérem z Václavského náměstí k Hlavnímu vlakovému nádraží jel přes Staroměstské náměstí, nebo někdy i přes Vyšehrad nebo Pražský hrad). Někdy je to příliš okaté, takže krátkou trasu řidiči vylepší cestou na druhou stranu a zpět (tedy z evropské na asijskou). To má v sobě bonus v podobě mýtného, které platí zákazník navíc (oficiálně).
To jsou důvody proč mnozí od klasických taxislužeb utíkají k systémům typu Uber.
Impérium vrací úder
Istanbulská radnice doposud jednala relativně pasivně, tedy reagovala na jednotlivé stížnosti pasažérů. Vozy v rámci İBB dostaly popisy s chováním i se způsoby jak si stěžovat, na dveřích jsou i štítky pro nevidomé. Dostaly také kamery (spolu s dalšími způsoby veřejné dopravy, jako dolmuše apod.).
Existuje služba Alo 153 Beyaz Masa (údajně zavedená v polovině 90. let za působení primátora Recepa Tayyipa Erdoğana), což je kontaktní centrum, kde je možné si stěžovat na problémy v Istanbulu (včetně taxislužeb), ať prostřednictvím jejich účtů na sociálních médiích, na webu https://alo153.ibb.gov.tr, Facebooku či Twitteru, aplikaci pro Android či iOS, tak na telefonním čísle 153 (resp. 0212 153 00 00).
MIMOCHODEM: Ankara má stejnou službu na stejném telefonním čísle 153, jen pod názvem ALO 153 Mavi Masa (istanbulské 'Beyaz Masa' znamená bílý stůl, ankarské 'Mavi Masa' znamená modrý stůl), nebo Tatvan (město u jezera Van) nebo Bitlis (poblíž), Söğütlü či Kaynaşlı jako '153 Ak Masa' (slovo 'ak' je ekvivalent slovu 'beyaz', bílý), jihoturecké město Anamur zase Belediye KIRMIZI masa sekreterliği (Alo 153) (kırmızı = červený), Antalya logicky turuncu (oranžový), Nevşehir zase turkuaz = tyrkysový. Další města 153 také používají (jde o celostátně vyhraženou linku pro všechny radnice), ale do bitvy barev se nepouštějí. Ponechávají bez dalšího označení, nebo použijí slovo 'hilal' (půlměsíc).
Další zbraní istanbulské radnice bylo vytvoření vlastního systému iTaksi, kde si lze přes mobilní aplikaci objednat jízdu a dopředu je jasné odkud a kam se jede a kolik to bude stát. Pasažérovi navíc ona aplikace po ukončení jízdy sama nabízí možnost hodnotit jízdu a řidiče. Navíc má město nad celým systémem dohled. Z praxe lze říci, že to výrazně zkvalitnilo služby. Je znát, jestli je vůz součástí iTaksi, nebo nikoli (chováním, nikoli pouze samolepkou na dveřích vozu).
Jaký test vlastně radnice provedla? Nastrčila "agenty provokatéry", tedy dva policisté spolupracující s týmem předstírali, že jsou turisté z arabských zemí. A najednou dostali za kilometrovou trasu účet na 200 tureckých lir (což je 1,5 délky Václavského náměstí za 500 Kč, což je i pro otrlého Pražáka moc, natož na turecké finanční poměry; za ty peníze lze projet třetinu Istanbulu), podobných případů byla celá řada (tedy vedle dalších provinění viz kouření, nepoužití bezpečnostních pásů apod.). Dokonce i nevzetí zákazníka se pokutuje, policisté za to vybírají po 144 lirách. V jednom extrémním případě byl provinilci byl zabaven vůz.
 |
| zabavený vůz taxislužby (zdroj: Twitter) |
Celkově mezi 17. červencem a 10. srpnem v Istanbulu bylo zkontrolováno 26.232 taxíků a na 2021 taxíků byla uvalena pokuta 706.365 TL. Během kontrol bylo zakázáno provozovat celkem 428 vozů taxislužby, dokud nebudou odstraněny jejich nedostatky.
Několik lidí následně na sociálních médiích nasdílelo své příběhy (a to včetně Nuray Tarhan, ekonomické redaktorky novin Süzcü), kdy radnice prostřednictvím IBB Beyaz Masa založilo stížnost a začalo projednávat. Když oboje viděla veřejnost, spustila se lavina tisíců takových stížností jen od pondělního odpoledne. Zdá se, že veřejnost viděla zastání i pro slabší prohřešky a že se vyplatí si stěžovat a bránit svá práva (doposud to totiž vypadalo tak, jako když lobby taxislužeb tahá za delší slámku).
Na problematiku bezpečnostních pásů (ignorovaných řidiči pro sebe, řidiči pro pasažéry, ale i pasažéry samotnými) se zaměřila akce “Taksim Akıllı, Kemerim Takılı” (moje taxi je chytré, můj pás se zapnul).
 |
| primátor Pavel Bém (na snímku vpravo) |
Co že se stalo v Praze? V lednu 2005 se tehdejší primátor Pavel Bém rozhodl přijmout výzvu MF Dnes a v přestrojení za Itala prověřit kvalitu taxislužeb v "jeho" městě a nepřestal se divit, protože byl okraden pokaždé (napoprvé předraženo šestinásobně). Celá akce se ale svým efektem vytratila do ztracena.
Tak mu pošleme pěknou písničku "Ital nezná ten zázrak" skupiny Triky a pověry
A tak je to v Praze se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat