Jsou prázdniny, čas dovolených, čas veder, úpalů a úžehů, tak jaký Nový rok? Odpověď tkví v kalendáři, který používáme. Česko používá křesťanský, také zvaný gregoriánský, který začíná každý rok 1. ledna, nyní je tedy roku 2021. Nyní se ale slaví Nový rok 1443 podle islámského kalendáře.
Začněme ale od začátku evropského nahlížení na kalendář. Juliánský kalendář byl zaveden Juliem Cézarem v Římské říši roku 46 před naším letopočtem (předchozí kalendář byl lunisolární). Jedná se o solární kalendář, tedy spojený s otočením Země kolem Slunce. Zavedl ho vlastně v době, kdy se Ježíš Nazaretský ještě ani nenarodil. V západním světě se tento kalendář prosadil až po mnoha staletích, hovoří se o 8. století. Po rozkolu křesťanských církví se v obou částech používal stejný, tedy juliánský kalendář. 4. října 1582 byl zaveden katolickým papežem Řehořem XIII. upravený kalendář, pojmenovaný právě po něm gregoriánský (česky bychom spíš ale měli říkat řehořský, Řehořův). A protože šlo o katolického papeže, byl tento kalendář přijat katolickými zeměmi. Ortodoxní křesťanské státy zůstaly u kalendáře juliánského, jako Rusko (viz Velká ŘÍJNOVÁ socialistická revoluce 7. listopadu). Rusko jej opustilo roku 1918, Řecko roku 1923.
Světský režim ortodoxních států je jedna věc, ale náboženství věc druhá. Proto se ortodoxní svátky řídí neustále juliánským kalendářem, který se vůči gregoriánskému pootoční o celý rok za 128 let. To poznal ortodoxní svět roku 2010, od kdy se Nový rok přestal slavit 7. ledna a začal se slavit 8. ledna.
Česko přijalo nový kalendář roku 1584, ale v různé doby. Čechy přešly 6. ledna, Slezsko 12. ledna a Morava až 3. října.
Příklady Novoročních přání (typicky posílají firmy, nebo na sociální média velmi věřící):
Jak je vidět, přání mají jako typický znak měsíc, velbloudy, mešitu, nebo sunnitský způsob modlení (popř. růženec), ovšem jsou i výjimky.
Islámský kalendář není solární, ale lunární, vychází tedy z pohybu Měsíce kolem Země. Počátek kalendáře je datován k 16. červenci 622. Protože je vůči dnešnímu gregoriánskému kalendáři o 11 dní kratši, posouvá se právě o 11 dní každý rok. Vůči sobě se pootočí o celý rok, takže se sladí jednou za 33 let. Kvůli tomu se i náboženské svátky posouvají o 11 dnů proti běhu kalendáře (takže podzim > léto > jaro > zima). Příští islámský Nový rok bude o 11 dní dříve. Islámský kalendář se datuje od hidžry, tedy od přestěhování protoka Mohameda z Mekky do Mediny.
 |
| cesta proroka Mohameda |
Osmanská říše používala jako hlava sunnitského islámu islámský kalendář. Nová Turecká republika náboženský kalendář rychle opustila, na gregoriánský kalendář přešla 26. prosince 1925. Tím se zavedl i týden, vytvořený vlastně pro katolický život. Víkend tedy připadá na neděli (nově sobotu a neděli), kdy neděle je katolickým svátkem. Ovšem sunnitský islám má takovým dnem pátek. Proto je Turecko na rozdíl od Íránu v rozporu světského a náboženského světa. To je znát právě v pátky, kdy zhruba od 13. do 14. hodiny je řada obchodů zavřených, protože je čas velké páteční modlitby.
Hicri yılbaşı!
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat