Právě je 15:20 tureckého neboli 16:20 letního středoevropského času, naše nejbližší hvězda Slunce se nachází právě nad rovníkem. Nastává podzimní rovnodennost. A aby mohla být podzimní, musí zákonitě nastat podzim. A má to i řadu dalších následků:
- na Severním pólu skončil půlroční den a Slunce na půl roku zapadlo
- na Jižním pólu skončila půlroční noc a Slunce na půl roku vyšlo
- Slunce vstupuje do znamení Vah
- Podzim začal jen pro polovinu Zeměkoule
- pro jižní polokouli začíná astronomické jaro
Astronomický podzim (a výše uvedené projevy), to vše je z astronomického úhlu pohledu, který zdaleka není jediný. Meteorologický podzim začal 1. září, skončí posledního listopadu, tedy na severní polokouli. Solární podzim začal dokonce 1. srpna (to oslavuje keltský svátek Lughnasadh) a trvá do posledního října (to připomíná prapůvodně keltský večer všech svatých s přídavkem všeho možného, All Hallows' Eve, zkráceně Halloween).
Malý slovníček pro debaty o dnešním dnu:
- rovnodennost = ekinoks
- podzim = sonbahar
- roční období = mevsim
- Halloween = Cadılar Bayramı (tedy pokud nejde o stejnojmennou hudební skupinu; ta se navíc píše Helloween)
Rovnodennost se obvykle vysvětluje přísně lingvisticky, tedy rovný den, přesně stejně dlouhý den i noc. Jenže shoda není stoprocentní, jen přibližná. Důvodem je kromě jiného i to, že to není žárovka, která se prostě vypne a zapne.
A tak je to ve Sluneční soustavě se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat