Přeskočit na hlavní obsah

Microsoft skrytě přehlíží Turecko

Softwarový gigant není ve svých produktech neutrální. Jazyková korektura pracuje nekorektně ohledně tureckého místopisu, kdy v některých případech preferuje řecké označení namísto tureckého pro místa, ležící v Turecku. Ale nejde o celosvětový přístup, ale spíš o lokální, jen pro některé jazyky.

Jak jsou na tom turecká města s více než milionem (oficiálních) obyvatel v konfrontaci s korekturou v různých jazycích?



Korektura světových jazyků uznává jako správnou jak tureckou, tak řeckou formu (ve svých variantách, jako Estambul či Esmirna pro Istanbul a Smyrnu ve španělštině). Pouze čeština ignoruje poturečtěnou a uznává pouze pořečtěnou verzi. Ani jedna totiž není původní.

Mimochodem: jazyková korektura pro češtinu ani nezná Marmarské moře.

Slovenská korektura mezná města pod 2 miliony obyvatel (Gaziantep mezitím dvoumilionovou hranici překročil), česká korektura pod 2,2 milionu obyvatel, navíc s ignorací turecké formy jména Izmiru.

POZNÁMKA: Na jedné straně jsou ignorovány oficiální jména měst oficiálně uznaného státu (Turecka), na druhé straně jsou správě rozpoznávána jména nových a prakticky neuznaných republik (případ Doněcké a Luhanské lidové republiky).

Další problém je v MS Excelu, kde se namísto provincie Mersin v mapách objevuje starý název İçel. Jméno provincie bylo změněno v červnu 2002 (tedy před 19 lety).

Problémy s Facebookem? Čtěte Žít Istanbul přímo na https://zitistanbul.blogspot.com/
Využijte i odkazy na Twitter https://twitter.com/ZitIstanbul/

Kde je příčina? Přímo v zemích, odkud vycházejí informace o korektuře pro daný jazyk, tedy z Česka či Slovenska. Příčinou jsme tedy my sami, protože v případě Turecka uznáváme jen největší města, a to ještě s výhradami.

Jak je to s Izmirem / Smyrnou? Jméno pochází z asyrského Ti-smurna, které si noví osadníci upravovali po svém. Jakmile město obsadili Řekové, pojmenovali je Smýrni / Smýrne / Smúrna, směřující k dnešní mu Smyrne / Smyrna. Toto město bylo natrvalo od roku 1425 součástí Osmanské říše (poté součástí Řecka jen na tři roky, tedy 1919 až 1922, od té doby součástí Turecka). Osmanská turečtina si název také upravila, a to na Izmír. Změnou abecedy na latinku v Turecku roku 1928 se změnil název na İzmir (resp. Izmir v mezinárodní verzi). Turecko se snažilo od toho roku přimět státy, aby používaly správné jméno města.

Ať si o tom myslíme cokoli, město je součástí Turecka a mělo by se vycházet z turecké a nikoli řecké podoby jména. Jak by se líbilo třeba v Maďarsku, kdyby tamní jazyková korektura maďarštiny znala „Komárno“ a neznala „Komárom“ (či obráceně)?

MIMOCHODEM: čeština nemá problém jen s tureckými městy. Ve hře je také jméno ukrajinského hlavního města, Kyivu. Česko se stále totiž drží poruštěné formy Kyjev. 2. října 2018 zahájilo Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny společně s Centrem pro strategickou komunikaci „StratCom Ukrajina“ online kampaň s hashtagy #CorrectUA #KyivNotKiev. Řada jazyků se již přizpůsobila (viz angličtina, včetně Wikipedie), většina nikoli. Boj Ukrajiny je trochu bojem s větrnými mlýny.

Jak by se nám líbilo, kdyby nám aplikace Microsoftu opravily třeba Liberec na Reichenberg, České Budějovice na Budweis, Brno na Brün, nebo Bratislavu na Pressburg (změněno roku 1919)?



A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,