Přeskočit na hlavní obsah

Turecká nejhorší čísla za celou pandemii i zmatky ohledně opatření

Je opět středa, opět den COVIDového zpravodajství z Turecka. Tentokrát jsou čísla jak šokující (viz téměř osminásobný nárůst z týdne na týden, nebo počet případů v Istanbulu), tak s malým potenciálem optimismu. Ten se bohužel netýká nálady některých obyvatel, kteří začali v posledních dnech hlasitě volat po odvolání ministra zdravotnictví.


Opět se pusťme nejdřív do dat po jednotlivých provinciích. Ministerstvo zdravotnictví Turecka v pondělí po poledni zveřejnilo data za období od 1. do 7. ledna 2022 (tedy s desetidenním zpožděním, které se stalo v posledních měsících pravidlem).

Prvních sedm dní roku 2022 se neslo ve znamení výrazného zhoršení situace. Nyní již tři provincie se dostaly do bílé oblasti (více než 800 případů na 100 tisíc obyvatel), viditelné zhoršení je také v ostatních kategoriích.



Provincie se rozprostírají přes všechny kategorie tak, že prakticky není dominantní kategorie. Je ale znatelný posun směrem k horšímu, kdy v černé kategorii (400 až 800 případů na 100 tisíc obyvatel) je nyní 13 provincií (o týden předtím jen čtyři).



Podívejme se na provincie konkrétně (jednotlivé části tabulky si lze zvětšit).



Abecední seznam je pěkný, ale mapa má také své hodnoty.



Zde je jasně vidět, že aktuální omikronová vlna má nejvíce případů na západě Turecka. Existují ale lokální ohniska jako provincie Eskišehir (severozápad), Bingöl (východ) nebo trio provincií Giresun, Gümüšhane, Trabzon (severovýchod).

Graf pozic se oprošťuje od konkrétních provincií, sleduje pouze pozice hodnot (tedy graf nejlepší, druhé nejlepší atd.). Zde je jasně vidět masové zhoršování.



Při použití logaritmického měřítka se doposud jasně projevovaly nižší hodnoty. Také ty začaly stoupat. Ale přes použité měřítko je vidět také vzestup nejvyšších hodnot, což dokumentuje jejich sílu.



A nyní se pusťme do rozdílů.



Mezitýdenní rozdíly

Nyní se zaměřme na změny. Ty jsou tak prudké, že bylo nutné v následující tabulce přidat kategorii mezitýdenní změny o 500 až 1000 %, kterou si vynutila provincie Bingöl. Celkově se zhoršilo 78 z 81 provincií, zlepšení je jen u třech (navíc v nejnižší kategorii 0 až 25 %).



Poďme jmenovitě na jednotlivé provincie a srovnejme si 10 týdnů po sobě. Zatímco předtím panoval pokles (modře), nyní je to nejenže vzestup, ale obrovský. Není výjimkou, kdy provincie stoupne o více než 100 %.





Nyní si stejná čísla promítněme do mapy Turecka. Zde se nabízí zcela jiný úhel pohledu v porovnání s mapou aktuálních hodnot. Nejvíce se zhoršuje východ a jihovýchod Turecka. Ale protože výchozí hodnoty byly velmi nízké, není to zatím vidět. Kupříkladu zhoršení z 5 na 15 pozitivních na 100 tisíc obyvatel je ztrojnásobení, ovšem stále je to "jen" patnáct a stále v modré nejnižší kategorii.



Jediné tři provincie, které se v mezitýdenním srovnání zlepšily, jsou samostatné ostrovy Isparta, (jihozápad), Osmaniye (jih) a Ardahan (severovýchod).


Logika turecké antiwax

Snad není na světě stát, který by neměl také svou "očkovací opozici". Ta turecká v současné době upozorňuje na to, že provincie Eskišehir je jedna z nejproočkovanějších, přesto má nejhorší výsledky. Naopak nejméně proočkované provincie na jihovýchodě nyní mají málo případů.

Toto srovnání vypadá na první pohled velmi logicky, ale kulhá na všechny čtyři. Právě jihovýchod měl svou špičku před několika měsíci s tím, že se vlna postupně dostala až na severozápad, což se stalo těsně před příchodem omikronu. Zatímco provincie na jihovýchodě se stihly vrátit na nízké hodnoty, severozápad to nestihl.

Pokud by logika antiwax byla správná, pak by právě turistický region přes léto vyvracel jejich argumenty tím, že i přes vysokou až nejvyšší proočkovanost se jich letní vlna prakticky nedotkla.

Málo proočkovaná provincie Bingöl je důkazem opaku, protože má rekordní nárůst nově COVID-19 pozitivních.

Další roli hraje migrace obyvatel a jejich finanční zázemí. Zatímco západ Turecka cestuje více, chudý jihovýchod pro to nemá příliš prostředků. Také turisté míří spíš na západ a jihozápad Turecka než na jihovýchod (až na lokální výjimky).

Dalším faktem vyvracejícím jejich logiku je skutečnost, že Turecko není proočkované tak moc, jak se na první pohled zdá. Oficiální procenta uvádějí totiž jen dospělé obyvatelstvo, což pro věkovým průměrem mladé Turecko její zrovna moc. Také věková hranice pro očkování se snižuje pomaleji než v zemích západní Evropy.

A v neposlední řadě protože se jedná o virus, očkování není stoprocentním štítem, ale snižuje pravděpodobnost nakažení a pokud se očkovaný nakazí, má nižší pravděpodobnost těžkého průběhu či úmrtí.



Covidová bomba Bingöl

Že omikron se šíří velmi rychle, o tom už si štěbetají i vrabci za oknem. Ale rychlost nárůstu v provincii Bingöl je zarážející.

  • 18. až 24.12.: 36,55 nakažených na 100 tisíc obyvatel
  • 25. až 31. 12: 89,79 nakažených na 100 tisíc obyvatel (tedy 2,45x oproti předchozímu týdnu)
  • 1. až 7. 1. 2022: 705,9 nakažených na 100 tisíc obyvatel (tedy 7,86x oproti předchozímu týdnu)

Doposud nebyl mezitýdenní nárůst vyšší, než 500 %. A nyní za pouhé dva týdny vyskočil počet nových případů téměř na dvacetinásobek. Svou roli může hrát také to, že to je provincie s pátou nejhorší proočkovaností v Turecku (pouze 64,0 % dospělého obyvatelstva, takže přepočteno na všechny je to číslo daleko menší). Turecko jako takové proočkovalo 84,03 % dospělého obyvatelstva (tedy alespoň dvě dávky), nejvíce je to aktuálně v malé provincii Osmaniye na jihovýchodě Turecka, která má 88,4 % dospělých. Svou roli jistě hraje také postoj vůči oficiálním opatřením typu osobní ochrana alespoň rouškou a osobní prostor. Tyto méně známé provincie mohou mít pocit, že nejsou v Istanbulu, Ankaře, případně na turecké riviéře, takže jich se to netýká.


Čtyři největší města a jejich provincie

Mezi největší čtveřici patří Istanbul, Ankara, Izmir a Antalya. Jen Istanbul má provincii samu pro sebe, ostatní sdílejí provincii s dalšími městy.



Na grafu čtyř provincií za posledních půl roku nepřekvapí ani tak Istanbul (suverénně nejhorší i oproti vlastní minulosti), ale Izmir. Toho jako kdyby se letní vlna netýkala (naopak spolu s Antalyí dokonce klesal), ale nyní se pustil do raketového vzestupu a nepřestává. Přeskočil dokonce Ankaru (tak snad to vládní politici nevezmou od opoziční provincie osobně).


Celé Turecko

Zde vycházíme z denních hlášení tureckého Ministerstva zdravotnictví. Současná vlna se před pár týdny velmi prudce zvedla, aby se nyní, zdá se, její vzestup zpomalil.



Stejně jako před 4 týdny průběh v rámci týdne předpověděl přicházející vlnu, může současný stav předpovědět její zastavení.



Zatímco v první týden vlny měla nejvíce případů sobota, další týden to byl pátek, pak čtvrtek, nyní to byla středa. A poprvé od počátku omikronové vlny bylo nejméně případů v neděli. Vypadá to, že se situace stabilizuje a Turecko jako celek začíná mít konec prudkého vzestupu nově pozitivních. Také předchozí vlna měla vzestup jen 4 týdny a potom nastala stabilizace. Ovšem protože se nevkročí dvakrát do stejné řeky, nechme se překvapit vývojem příštích dnů.



Při týdenních souhrnech je také jasně vidět zpomalení nárůstu minulý týden. Pokud bude pokračovat trend tohoto týdne, můžeme dospět k prvnímu týdennímu snížení hodnot.

Následující graf je podobný, jen popisuje počty úmrtí. Zatím se čísla nezvyšují, což je dobře. Může to mít více příčin, a to od vyšší proočkovanosti vyšších ročníků až po možné nižší smrtnosti omikronu či pomalejším umírání.




PCR je nutný. Není nutný. Je nutný.

Čísla stoupají, někdy a někde rapidně, že to nemá obdoby. Turecko má nejvyšší hodnoty za celou pandemii. O to víc překvapila zpráva, že se ruší povinnost pro nevakcinované občany Turecka povinnost se prokázat alespoň PCR testem před vstupem do divadla, kina, nebo na koncert. PCR test ale zůstává povinností pro nevakcinované občany pro meziměstskou dopravu (lodní, vlaková, autobusová, letecká). Ministr zdravotnictví to sdělil 12. ledna. Také neočkovaní státní zaměstnanci, zaměstnanci soukromého sektoru a školní personál rovněž nebudou muset podstoupit PCR test. Turecké aerolinky to také oznámily 15. ledna dokonce i prostřednictvím státní tiskové agentury AA. Informaci převzala také světová média, jako Reuters.

Ale hned následující den nastal obrat. Turkish Airlines 16. ledna prohlásily na Twitteru, že "Podle rozhodnutí přijatých oficiálními úřady jsou naši cestující, kteří nedokončili očkovací proces nebo neměli onemocnění v posledních 180 dnech, povinni předložit negativní test PCR provedený maximálně 48 hodin před svým vnitrostátním letem."

A pak že v Turecku neznají "odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil."



Zatímco očkovaní občané Turecka nemají s cestováním velký problém, ti neočkovaní, kteří navíc odmítají z jakéhokoli důvodu také PCR test, jsou současnými opatřeními znevýhodněni. Jsou to tedy právě oni, kdo profitovali ze zrušení povinnosti testu. Jsou to tedy právě oni, kdo jsou nyní rozhořčeni víc než předtím a volají po hlavě ministra zdravotnictví.

Svou roli ve snaze povolit neočkovaným vnitrostátní cestování může mít fakt, že tento pátek končí v Turecku první pololetí školní docházky a žákům a studentům začnou dvoutýdenní pololetní prázdniny.


Podivná strategie zveřejňování. Opět.

Včera předvedlo turecké Ministerstvo zdravotnictví zvláštní strategii. Ano, bylo deset dnů od ukončení daného sedmidenního období, a tak je čas na zveřejnění. Ministr Koca to ale udělal již ve 12:30 místního času (tedy o půl jedné odpoledne). Média měla spoustu času data zpracovat jak pro večerní televizní zpravodajství, tak pro deníky pro následující den.

Denní zpravodajství se tento den změnilo. Na rozdíl od jiných dnů se změna neobjevila na oficiální stránce, ale jen na Twitterovém účtu ministra. Oficiální web změnil čísla až v noci či k ránu na úterý 18. ledna. V úterý sice mělo zveřejnění také zpoždění, ale ne takové.

Co mělo za cíl takové zpoždění, resp. silné nevyvážení informací? Na první pohled totiž nedává smysl, že opravdu špatná čísla nejenže nejsou skrývaná, ale naopak velmi okatě podsouvaná novinářům, naopak ne zas ta pesimistické denní hlášení sice bylo zveřejněno, ale jen někde.

Možná odpověď tkví v číslech a lokalitách. Nejhorší čísla jsou totiž v Istanbulu. To je jednak nejlidnatější město Turecka, jednak s opoziční radnicí (oproti vládě Turecka). A v posledních týdnech panuje mezi vládou a radnicí Istanbulu téměř válka včetně nařčení z terorismu nebo obchodní války typu neposkytnutí bankovních záruk, nepodepsání smlouvy o rozšíření dopravy (totéž je vidět například v Adaně, také opoziční). Také vládě velmi příznivá média (viz A Haber) se snaží ukázat jak je na tom Istanbul tragicky ve všech možných úhlech pohledu a jak to současná radnice špatně vede (někdy se střílí do vlastní nohy když poukazuje se dokonce na to, co udělala předchozí radnice pod vedením vládní AKP, ovšem to ti zaslepení diváci nevidí).

Poslední dny vyvolávají v některých Turcích rozhořčení, mířící na hlavu místního ministra zdravotnictví. Mnozí si například po zrušení povinnosti PCR testů pro neočkované nakoupili jízdenky či letenky, aby se následující den dozvěděli, že to neplatí a že alespoň PCR test mít musejí. Zatímco očkovací centra mnohdy nemají fronty skoro žádné, nově zřízená sousední testovací centra jsou často plná.

Twitter v poslední dny upozorňuje na populární hashtag #SağlikBakaniİstifaEt znamenající "ministře zdravotnictví rezignuj".

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,