Přeskočit na hlavní obsah

Turecká novinařina komolí česká jména a chyby pak opisuje

Informace o nechutenství českého prezidenta Miloše Zemana, o premiérovi Petru Fialovi a ministru zahraničí Janovi Lipavském a vůbec celé nové vládě se dostala dokonce i do tureckého tisku, který si ji předává bez jakéhokoli ověřování nejen informace jako takové, ale i bez ověření, jestli dané osoby opravdu existují, resp. jestli se tak opravdu jmenují.

Raději přeskakuji hlavní téma článku, tedy nechutenství českého prezidenta a doprovodné příběhy, což je pro Česko ostuda (turecká i jiná média raději napíší bulvárně znějící článek o cizím prezidentovi, než by napsali... no víte o kom). Pro Turecko je důležitá osoba ministra zahraničí. Jeho jméno ale turecká jména zkomolila, takže namísto Lipavský se uvádí Lipavksy (zřejmě po vzoru Banksy). Jaká je realita?

Tu jsou všechny články, které vedly zkomolené jméno. To se zřejmě objevilo prapůvodně prostým překlepem (jsme lidé) na jednom místě, i když bohužel ve vypíchnuté větě (na jiném místě stejného článku je to správně), ovšem kdekdo to okopíroval stylem CTRL-C CTRL-V:

  • İHA (zpravodajská agentura): článek citován, ale nenalezen
  • Beyaz Gazete, zveřejněno 19. 12. 2021 v 18:36 (zdroj: İHA)
  • Hürriyet, zveřejněno 19. 12. 2021 v 18:39 (zdroj: İHA)
  • Ogün haber, zveřejněno 19. 12. 2021 v 19:19 (zdroj: agentura İHA, Özgür Öztürk)
  • Sözcü, zveřejněno 19. 12. 2021 v 19:40 (zdroj: neuveden) (BEZ CHYBY)
  • The Worlds News, zveřejněno 19. 12. 2021 v 19:40 (zdroj: Sözcü) (BEZ CHYBY)
  • MSN Haber, zveřejněno 19. 12. 2021 bez uvedení času (zdroj: CNN Türk)
  • Hot News, zveřejněno 19. 12. 2021 bez uvedení času (zdroj: Hürriyet)
  • Yeni Akit, zveřejněno 20. 12. 2021 v 05:24:00 (bez uvedení zdroje)
  • Son Olay Gazete, zveřejněno 20. 12. 2021 (zdroj: agentura İHA, Özgür Öztürk)
  • Internet Gazete, zveřejněno 20. 12. 2021 bez uvedení času (bez uvedení zdroje)


Kromě několika zvučných jmen jde o provinční či virtuální noviny. Díky těmto článkům (viz další) můžeme nashromáždit tureckou terminologii k českým stranám (pořadí je abecední):

  • ANO (Gayrimemnun Vatandaşlar Hareketi)
  • ČSSD (Sosyal Demokrat Partisi)
  • KDU-ČSL; Křesťanští demokraté (Hristiyan Demokratlar Birliği; Hristiyan Demokratlar)
  • KSČM (Çekya ve Moravya Komünist Partisi)
  • ODS (Sivil Demokrat Parti; turecké Ministerstvo zahraničí někdy používá nesprávné Halkın Demokrasisi Partisi, viz zde)
  • Piráti (Korsan Partisi, někdy též Çekya Korsan Partisi)
  • SPD (Özgürlük ve Doğrudan Demokrasi Partisi)
  • Spolu (Birlikte)
  • STAN (Bağımsız Şehirliler Partisi; správněji by asi bylo Belediye Başkanları ve Bağımsızlar)


Ani tisková agentura AA si s názvy českých politických stran někdy nedělá velkou hlavu. Například po volbách roku 2017 "překřtila" KSČM na Komunistickou stranu Moravy. Za AA se Českou republikou po léta zabývá Aşkın Kıyağan.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nova-vlada-jmenovani-petr-fiala-jan-lipavsky.A211217_113844_domaci_knn

Tu je seznam české vlády Petra Fialy v pojetí agentury İHA, od které to potom převzal třeba Hürriyet:

  • Maliye Bakanı: Zbynek Stanjura (Zbyněk Stanjura)
  • İçişleri Bakanı: Vt Rakuan (Vít Rakušan)
  • Çalışma ve Sosyal İşler Bakanı: Marian Jurecka (Marian Jurečka)
  • Savunma Bakanı: Jana Cernochova (Jana Černochová)
  • Ulaştırma Bakanı: Martin Kupkas (Martin Kupka)
  • Sağlık Bakanı: Vlastimil Valek (Vlastimil Válek)
  • Tarım Bakanı: Zdenek Nekula (Zdeněk Nekula) (dočasně zastupuje Marian Jurečka)
  • Adalet Bakanı: Pavel Blazek (Pavel Blažek)
  • Kültür Bakanı: Martin Baxa (stejné)
  • Çevre Bakanı: Anna Hubackova (Anna Hubáčková)
  • Sanayi ve Ticaret Bakanı: Vslav Michalik (Věslav Michalik; správě je ovšem Jozef Síkela)
  • Eğitim Bakanı: Petr Gazdik (Petr Gazdík)
  • Dışişleri Bakanı: Jan Lipavsky (Jan Lipavský)
  • Bölgesel Kalkınma ve Dijitalleşme Bakanı: Ivan Bartos (Ivan Bartoš)
  • Bilim ve Araştırma Bakanı: Helena Langsadlova (Helena Langšádlová)
  • Avrupa İşleri Bakanı: Mikulas Bek (Mikuláš Bek)
  • Mevzuat Bakanı: Michal Solomon (Michal Šalomoun)

Co by dělal autor článků z agentury İHA pan Özgür Öztürk (který se na Česko specializuje), kdyby česká strana zkomolila jeho jméno?


Nabodeníčka v Turecku

Turkům a znalcům turečtiny poněkud vadí, že se (nejen) v českých médiích přepisují turecká jména tak, že pro Česko neznámé znaky se mění v základní latinku, takže Ç je najednou C, Ş se mění na S, Ğ se mění na G a podobně. Kdyby se to jen psalo, ale ono se to také tak čte, což je horší. Takže najednou se namísto Erdóan čte Erdogan (často s důrazem na G) a podobně.

Že si česká Škoda vybudovala v zahraničí pověst pod jménem Skoda (čteno skchouda), to asi nepřekvapí. Turci se ale úplně stejně jako česká média nevyznají v cizí variantě latinské abecedy, a tak i v Turecku se zbavují našich háčků, čárek či kroužků (vokáňů, měkčení ve slovenštině apod.), takže namísto Miloš Zeman (kde se nabízí zápis Miloş Zeman) napíše Milos Zeman, namísto Andrej Babiš je Andrej Babis (ačkoli turečtina slovo babiš zná, používá ho jako zkomoleninu slova otec). Premiér Petr Fiala má naštěstí jméno i příjmení v základní části latinky, která je tedy stejná napříč státy, takže jeho jméno může být komoleno maximálně jinou představou o tom jak se má číst.

Tedy Miloš nebo Babiš asi nebudou nejhorší případy jmen. Rolling Stones říkali Václavu Havlovi "Vaklaf". Své může vyprávět hrdina polského filmu z roku 1970 "Jak jsem rozpoutal druhou světovou válku":

Name und Vorname.
Grzegorz Brzęczyszczykiewicz.
Wie?
Grzegorz Brzęczyszczykiewicz.
Geboren.
Chrząszczyżewoszyce powiat Łękołody.



A tak je to ohledně jazyka se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,