Turecko potřebuje deset tisíc imámů

Prezident pro náboženské záležitosti Ali Erbaş, který se zúčastnil živého vysílání televizního kanálu A Haber, při kterém mimo jiné uvedl, že v celé zemi je zapotřebí 10 tisíc imámů.

Připravuje se 7 800 osob, toho je 5600 imámů, 1500 učitelů koránu a 700 muezzinů. V Turecku je (alespoň podle informace Ali Erbaše) 10 tisíc mešit bez imámů, je zapotřebí až 2000 muezínů a 10 tisíc učitelů kurzů Koránu. Ty jsou jak pro dospělé či školní děti, ale dokonce už i pro předškolní (viz kursy pro děti od 4 do 6 let).

Kdo je imám?

Je to muslimský duchovní, obdoba kněze v křesťanském světě. V turecké realitě se jedná o islám sunnitského směru. Vedle toho existuje (kromě jiného) islám šíitského směru a tyto dva lze přirovnat ke katolickému a pravoslavnému směru křesťanství, protože i zde nastalo schizma (křesťanské velké schizma roku 1054, roku 632 nastalo schizma islámské).

V Turecku se imámem může stát absolvent univertzity, nebo také speciální střední školy İHL (İmam hatip lisesi). Tu absolvoval také současný turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Tyto školy mohou obsahovat také základní školu.

Co je Diyanet a co řídí?

Organizace, jejíž je Ali Erbaš hlavou, přesněji řečeno Diyanet İşleri Başkanlığı (Ředitelství pro náboženské záležitosti) byl založen pro Turecko jako kontrolovaná nástupnická organizace chalífátu. Kromě toho kontrolovala právě školy typu imam hatip. Roku 1984 založila zahraniční pobočku, a to v Německu (Türkisch-Islamische Union der Anstalt für Religion e.V.). Ta dnes kontroluje 900 mešit napříč zemí. Turecký Diyanet začal od roku 2011 uplatňovat takzvanou fatvu, neboli doporučení vydané pro turecký sunnitský svět.

Po svržení Osmanské říše a zrušení chalífátu, což zbavilo celý islámský (tedy sunnitský) svět hlavy. Roku 1930 byly Atatürkem zrušené také speciální školy pro imámy (imam hatip). Po 2. světové válce byly tyto školy roku 1948 obnoveny. Převraty v letech 1960 a 1971 měly za následek zvraty také ve provozování těchto speciálních škol. V průběhu 70. let jejich počet stoupal, převrat roku 1980 znamenal opět změny. Pro příklad: ve školním roce 1973-4 bylo v celém Turecku 34.570 studentů, zatímco roku 1997 jejich počet dramaticky stoupl na půl milionu, poté opět dramatický pokles. Zatímco roku 2002 bylo asi 60 tisíc studentů, roku 2012 jich bylo 1,1 milionu.

Kdo je muezín?

To je osoba, která stála na ochozu minaretu u mešity a volala výzvu k modlení. Původně chodil po ulicích, dokonce hned v počátcích islámu byl pokus jej nahradit, ale neúspěšně. Když se objevily minarety a muezín stál na jejich ochozech, lidé v blízkém okolí si stěžovali, že jim může vidět do oken. Proto se často přijímali nevidomí.

V Turecku dokonce bylo vyzývání k modlitbě zakázáno, a to od roku 1932 do 1950. Tedy - v arabštině, namísto toho se používala turečtina. Byl to pokus o reformu sunnitského islámu, který neuspěl.

Turecko pořádá soutěž o nejlepšího muezzína Ezanı Güzel Okuma Yarışması, loni (tedy 22. srpna 2021) se konal již 17. ročník, a to tentokrát v provincii Van, okrese İpekyolu, mešitě Ulu.

soutěžící číslo 3 a zároveň vítěz İsmail Selman Kızmaz (zdroj: diyanet.gov.tr)

V soutěži se hodnotí maqam, postoj, tón, hlas, fonetika, dikce, tecvit, dech, mimika a reprezentace (jen je otázka nakolik postoj a mimiku ohodnotí veřejnost, když jej nevidí).

...a zde je vítěz (https://www.youtube.com/watch?v=R7hwj2MyvRY):

MIMOCHODEM: máte možnost jej slyšet naživo, protože slouží přímo v Istanbulu na asijské straně ve čtvrti Üsküdar, navíc u stanice metra i Marmaraye, v malinké mešitě Üsküdar Selman Ağa (taková kostka s červenobílými pruhy).

Turecko potřebuje imámy, ale kde je Turecko vymámí?

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík