Uražené Turecko žárlí na Ukrajinu

Členské země Evropské unie vybízejí ke zrychlenému přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajina sama žádá žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury. To vyvolalo emoce ze strany Turecka, s odstupem nejstarší kandidátské země na členství v EU.

Turecko ovšem nevidí rozdíl mezi členstvím a mezi zrychleným přijetím mezi kandidátské země. Také Ukrajina totiž bude muset projít dlouhým přijímacím procesem. Na rozdíl od Turecka již mnozí členové EU oznámili, že budou v procesu Ukrajině pomáhat.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan řekl 1. března na tiskové konferenci se svým kosovským protějškem Vjosou Osmani-Sadriu: "Říkám členským státům EU: Prosím, projevte svou citlivost vůči Ukrajině i vůči Turecku. Nebo Turecko zařadíte na pořad dne, až mu někdo vyhlásí válku a zaútočí na něj? Nejsou upřímní. Ale já těmto členům EU říkám: 'Zajímalo by mě, jestli se obáváte, váháte nebo nechcete přijmout Turecko do EU."

turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan

"Náš postoj k NATO je již jasný. Nejsme zemí, která by bránila jeho rozšiřování. Naopak jsme vždy tvrdili, že rozšíření NATO by bylo prospěšné. Obhajujeme ho i dnes," dodal Erdoğan.

Je samozřejmě otázkou nakolik je názor tureckého prezidenta ve shodě s tureckou veřejností, tedy jestli je to Turecko, Recep Tayyip Erdoğan, nebo obojí. Turecký prezident roku 1996 coby starosta Istanbulu totiž v interview s Nilgün Cerrahoğlu pro deník Milliyet 14. července 1996 řekl:

"Doteď tu nebyla strana, která by chápala demokracii jako my, žila jako my a snažila se ji udržet při životě. Ale je demokracie cílem, nebo prostředkem? Tady máme rozdíl. Říkáme, že demokracie je nástroj. Je pravda, že je demokracie nástrojem." Demokracie není cíl. Demokracie je jako tramvaj. Jedete v ní, dokud nedojedete do cíle, a pak vystoupíte."

O rok později (tedy v prosinci 1997) přednesl v Siirtu báseň Ziyi Gökalpa včetně verše "Mešity jsou naše kasárna, kopule naše přilby, minarety naše bajonety a věřící naši vojáci" (Minareler süngümüz, kubbeler miğferimiz, camiler kışlamız), ovšem ten v původní básni není. To ho stálo čtyři měsíce ve vězení.

Turecko také vidí problém v tom, že EU přijala Kypr i přesto, že v referendu odmítla řecká část ostrova sloučení se severní tureckou částí a ostrov nebyl sjednocen. A právě Kypr coby plnohodnotná členská země patří k těm, kteří členství Turecka odmítají.

Turecko zřejmě nepochopilo ani svou pozici, ani pozici Ukrajiny, natož chování obou zemí směrem k EU. Členové Evropské unie vyzdvihují u Ukrajiny to, co postrádají u Turecka, což je čitelnost politiky, jednoznačnost, kladný vztah k EU a snaha řešit problémy.

Turecká veřejnost je v otázce členství vlastní země v EU velmi rozpolcena. Na jedné straně by většina mladých chtěla emigrovat pokud by k tomu měla příležitost, na druhou stranu jsou Turci snahou o členství již unaveni a už členství začínají i vzdávat a odmítat.

Ukrajina

Zahájení jednání o Dohodě o přidružení k EU se datuje již k 5. březnu 2007 (zítra tedy bude 15. výročí). Pro přirovnání: Turecko tento krok udělalo roku 1959 (tedy před 63 lety!). Dohoda o přidružení k EU podepsala Ukrajina roku 2014. A 1. září 2017 vstoupila dohoda o přidružení EU v platnost. Podání žádosti z 28. února 2022 (tedy toto pondělí) je tedy logický následný krok, takže nejde o nějaké velké překvapení.

Gruzie

Přání vstoupit do EU vyjádřila včera také kavkazská Gruzie s tím, že včera (ve čtvrtek 3.3.2002) podala oficiálně přihlášku. Gruzie má podobný problém jako Ukrajina, tedy nejvyjasněné hranice s Ruskou federací. Mírová jednání Ukrajiny s Ruskem ovšem mohou vyřešit i tento problém.

Mnozí oponují tím, že Gruzie má navíc problém v tom, že je to odsud k nejbližší zemi EU dost daleko. Nejenže to nehraje roli, ale Gruzie se může spoléhat na to, že dříve nebo později bude také Turecko členem EU, takže potom by podél černomořského pobřeží byly postupně státy EU v pořadí Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Gruzie (tedy všechny černomořské státy kromě Ruska). Situace by potom byla shodná, jako v případě Baltského moře (jen členské státy EU a Rusko).

EU (modrá), kandidátské země (zelená), žádost (oranžová), potenciální členové (žlutá) (zdroj: wiki)

Gruzie není ve snaze o vstup do EU žádným nováčkem, není to tedy žádné překvapení. V červnu 2012 zahájila EU dialog o vízovém režimu s Gruzií. Přímo sama EU říká, že podporuje snahy Gruzie o užší vazby s EU. Gruzínská vláda se s EU dohodly, že budou i nadále společně usilovat o další prohloubení politického přidružení a hospodářské integrace Gruzie s EU.

Dne 1. července 2016 vstoupila v plném rozsahu v platnost dohoda o přidružení mezi EU a Gruzií zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu. Dne 22. ledna 2019 se předseda Evropské rady Donald Tusk setkal s gruzínskou prezidentkou Salome Zurabišvili. Předseda Tusk opětovně potvrdil, že EU je odhodlána zintenzivnit spolupráci v rámci dohody o přidružení.

Někteří argumentují tím, že by nesousedila s žádnou zemí EU. To svého času byl případ Řecka, které se propojilo s ostatními zeměmi až po připojení Bulharska a Rumunska. To patří také mezi zástupné argumenty.

Otázka skutečného evropanství

Další otázka je kontinentální. Podle některých map je Gruzie aspoň drobnou částí území na evropském kontinentu, podle jiných vůbec (viz Mapy.cz a dělení obvyklé ve "východním bloku"). Evropská unie již odmítla Maroko, protože neleží v Evropě. Sporná otázka je ostrova Malta, který leží na africkém kontinentálním šelfu, ale řada map jej zahrnuje do Evropy (viz mapy.cz). Kypr je jednoznačně asijskou zemí, přesto je členem Evropské unie. Kritici někdy přezdívají Evropské unii Křesťanská unie s tím, že může být v podtextu nepřijatých či příliš pomalu přijímaných zemí většinové náboženství v (ne)přijímané zemi.

Článek 49 Maastrichtské smlouvy totiž říká, že o vstup do EU může požádat každý evropský stát, který dodržuje zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu.

Moldavsko

Překvapením dne bylo rozhodnutí také Moldavska o požádání vstupu do Evropské unie, tedy o statut kandidátské země. Dne 1. července 2016 vstoupila v plném rozsahu v platnost dohoda o přidružení mezi EU a Moldavskem zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu.

Co je spojuje?

Přestože každá země má svá specifika, každá patří do jiné jazykové rodiny, každá používá jinou abecedu, přesto mají jedno společné. Část jejich území je přímo nebo nepřímo okupováno Ruskem, případně se území odtrhlo a je podporováno Ruskem. Ukrajina má Luhanskou a Doněckou lidovou republiku, Gruzie má Abcházii a Jižní Osetii, Moldavsko má Podněsterskou moldavskou republiku.  Jsou to vlastně bratři v utrpení pod ruským útokem. Právě to je klíčové ve vztahu k Rusku, což by se mohlo vyřešit pro všechny tři státy najednou.

Také je nutno si uvědomit, že statut kandidátské země a statut členské země jsou od sebe velmi vzdáleny a kandidátské státy čeká velmi dlouhá cesta, než se z nich stanou skuteční členové EU. Podání žádosti o statut kandidátské země je prvním krokem z mnoha, dalším je, aby EU souhlasila s udělením statutu kandidátské země, aby proces mohl začít.

Aktuální kandidátské země

Evropská unie oficiálně dala těmto státům statut kandidátské země na členství v EU:

• Turecko (žádost podalo v roce 1987)
• Severní Makedonie (žádost podala v roce 2004)
• Černá Hora (žádost podala v roce 2008)
• Albánie (žádost podala v roce 2009)
• Srbsko (žádost podalo v roce 2009)

Zmíněné tři státy na toto teprve čekají.

A tak je to ohledně vstupování do EU se vším.

Patrik Veselík