V Praze hic? Přijeďte se ochladit do Istanbulu

Je časté, že počasí v tak vzdálených místech je spojeno svými výkyvy. Když je v jednom z nich mimořádně chladno, v druhém mimořádně teplo. Tento víkend je toho důkazem. Zatímco v Istanbulu je místním doporučeno přes den zapomenout na trička a v noci mít i péřovou bundu, část Evropy atakuje 40 stupňů.

Jaké jsou aktuální teploty napříč Evropou? Zapomeňte na severojižní dělení (sever zima, jih teplo). Istanbul a na černomořské pobřeží na východ od něj má asi tak chladné počasí, jako mají vysoké polohy Alp švýcarsko-italských, Tatry na Slovensku, v Rumunsku, nebo hory v Bulharsku. Naopak ze severu afrického Tunisu se mohou letět ohřát třeba do Berlína nebo západního Polska. Naopak z Berlína se mohou letět ochladit prakticky kamkoli do evropského Středomoří, například jih Itálie je dost chladný (včetně českého oblíbeného synonyma pro nesnesitelné vedro, město Palermo).

MIMOCHODEM: Nejvyšší teplota, která byla doposud naměřena v Istanbulu v období leden až květen, bylo 34,3 °C letos 29. května (psali jsme). A v květnu bývá v Istanbulu podle dlouhodobé statistiky chladněji, než v Praze či Bratislavě (psali jsme).

Evropa 19. června 2022 ve 12:00 (zdroj: meteocentrale.ch)

Naopak největší vedra v Evropě připomínají politické klima Evropské unie, protože je nejžhavější ve Francii a Německu, pomalu se přelévá do Polska, ale Balkán je chladný. Vypadá to nakonec až tak extrémně, že je tepleji například v Plzni než v letoviscích na jihu Turecka v Antalyjském zálivu, tedy Antalya, Alanya, Side, Manavgat, Olimpos a další. Nejteplejší v západním Turecku je v jižní části Egejského moře.

Český turista má v Istanbulu těchto dnů typický problém. Sleduje ranní teploty a podle toho příliš často odvozuje, že bude opravdu, ale opravdu hic. A protože celý den běhá po ulicích a na slunci, tak jeho spálená pokožka ho v tom utvrzuje, takže další dny může trávit kdekoli, kde je stín a chladný vzduch a klimatizace mu spálenou kůži příjemně chladí.

MIMOCHODEM: Proč se místní v Istanbulu nemažou (tedy opalovacím krémem), ale turisté ze severu musí? Jsou na to dvě odpovědi. První je využití času. Zatímco místní jsou přes den zavřeni v práci, turisté běhají v největším slunečním palu po ulicích (a první den bez krému), aby si mohli přivolat spáleniny (asi kvůli Instagramu s příhodám pro známé). Další rozdíl je v pleti. Místní (tedy ze severozápadu Turecka, kteří vypadají na první pohled stejně "bíle" jako Středoevropané) říkají, že mají pšeničnou kůži, která je notně před sluncem chrání.

Istanbulské počasí je ale přímořské a chladné. Ranní teploty jsou tlačeny k vyšším číslům jednoduše proto, protože už oteplující se okolní moře nedovolí velký pokles. Ale odpolední teploty se od nich moc neliší, protože jsou drženy silným větrem, typicky právě od stejného moře (tedy Černého). A mořská voda se nijak teplotou v rámci 24 hodin nijak výrazně neodlišuje, proto v noci a ráno ohřívá a přes den chladí.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík