Přeskočit na hlavní obsah

Planetária v Istanbulu a zbytku Turecka

Když se řekne planetárium, rozumí se obvykle speciální projekční hala, často jako součást hvězdárny. Megapole jako Istanbul přece takových míst musí mít nepočítaně při rozloze města a 16 milionech oficiálních obyvatel. Nebo ne?

Ano, Istanbul má řadu planetárií jak na evropské, tak na asijské straně města. Jsou zde ale možná omezení, takže přístup nemusí mít každý (kdo zaplatí vstupenku), ale jen vybraná část (například studenti univerzity, v rámci které se planetárium nachází).

MIMOCHODEM: Turecky se planetárium řekne Planetaryum = Gezegen Evi.


zdroj: denizli.bel.tr



Istanbul: evropská strana

Podle světové databáze planetárií fddb.org má evropská strana Istanbulu pět planetárií. Internet je někdy i jiného názoru. Ne všechna planetária se na onom seznamu musí nacházet, navíc záznam nemusí být aktuální.


Rahmi M. Koç Müzesi: Keşif Küresi - Planetaryum

Toto soukromé muzeum na břehu zálivu Halič (Zlatý roh) nabízí leccos, kromě jiného i menší planetárium průměru 6,0 metrů, projekční stan má kapacitu 40 míst.

ADRESA: Hasköy Cad. No:5, Piri Paşa Mah., Beyoğlu, 34445 Istanbul

http://www.rmk-museum.org.tr/istanbul/muzede-egitim/okul-gruplarina-yonelik-egitimler/kesif-kuresi--planetaryum

MIMOCHODEM: Stan coby planetárium lze považovat za špatný vtip, ale není to ve světě výjimkou. Takový mají například na University of Texas Rio Grande Valley. Může se jednat o zápůjčku, tedy o dočasnou záležitost.


Darüşşafaka Eğitim Kurumları

Průměr 7,0 metrů, počet míst 36, údajný počet návštěvníků 8000 za rok


Sultangazi municipality science center and planetarium

Zdejší planetárium má průměr 7,0 metrů, počet míst 34. Na rozdíl od celosvětového seznamu planetárií se web radnice o planetáriu nezmiňuje a ani nefiguruje v názvu, ani není vidět na prohlídce všech prostor. Zřejmě se zde planetárium již nenachází.

ODKAZ: https://bilimmerkezi.sultangazi.bel.tr/en/

MIMOCHODEM: Toto planetárium bylo dodáno (možná jen zapůjčeno) firmou Istanbul Planetaryum. Jejich typickou cílovou skupinou jsou děti a mládež od 5 do 14 let.


Istanbul University

Zdejší planetárium má průměr 7,0 metru, počet míst 35

Návštěvnost je údajně 12500 lidí ročně. Mají používat projektor 4K.

ADRESA: Universite, Vezneciler, Fatih


Bağcılar Fuat Sezgin Bilim Merkezi

Zdejší planetárium má průměr 11,5 metru, počet míst 51.

ADRESA: Inonu Mah. 428. Sokak No:6, 34203 Bağcılar/İstanbul



Istanbul: asijská strana

Zde se podle databáze mají nacházet tři planetária.


Erenköy Yerleşkesi Planetaryum

Zdejší planetárium má průměr 7,0 metrů, počet míst 40. Podle databáze mají použít projektor 1K (?).

ADRESA: Isik Okullari - Sinan Ercan Cad. No.117

Je otázkou, zda stále existuje a jestli nešlo jen o zápůjčku (informace jsou nejasné).


Sancaktepe Science experiment Center, Observatory and Planetarium

Zdejší planetárium má průměr 9,0 metrů, počet míst 52

ADRESA: Eyup Sultan Mahallesi, Ulubatlı Hasan Cad, Samandıra Kultur Merkezi arkası

Dočasně uzavřeno.


Tuzla Belediyesi Planetaryum ve Gözlemevi (Planetárium a hvězdárna města Tuzla)

Zdejší planetárium má průměr 10,0 metrů, počet míst 58

ADRESA: Aydıntepe mahallesi, Aydınlı Yolu Cd. No:43C, 34947 Tuzla/İstanbul

ODKAZ: https://www.tuzla.bel.tr/icerik/748/6031/planetaryum.aspx


Istanbul tedy planetária sice má, ale jsou to spíš drobné atrakce než vážně míněná zpopularizovaná věda. Pro větší planetária je lepší se vydat na asijskou stranu Turecka do velkých měst, která je nechala vybudovat v poslední době, takže mají moderní techniku včetně větších rozměrů (viz kopule o průměru 14 metrů).


Planetária ve zbytku Turecka

Existuje celá řada, níže uvedený seznam je jen nástin:

Mnohá centra mají nejasný statut, proto je lepší si před výletem prověřit, že opravdu aktuálně fungují. 

Zajímavé je, že planetária jsou "západní" záležitostí. Když se Turecko rozdělí pomyslnou čarou ze severu na jih ze Samsunu do Gaziantepu, tak na východ není buď nic, nebo dočasná zápůjčka.



Jak jsou na tom planetária v Česku?

Istanbulská planetária patří k menším, takže se k nim rovná například Olomouc (6 m), Brno či Opava (8 metrů), České Budějovice (8,3 m), Liberec (9,4 m), Jindřichův Hradec (10 m), Hradec Králové je svými 12,2 metry už převyšuje (sousední budova má ještě starší s průměrem 6,5 metru), stejně jako Ostrava (13,2 metrů). Řada z tureckých planetárií mimo Istanbul má kopuli o průměru 14 metrů, tedy stejně jako například Techmania Science Center v Plzni.

Teď se podívejme na zoubek také planetáriu na Praze 7. Zde se v sále pro 231 osob promítá na kopuli o průměru 23,5 metru. Má se použít projektor 8K.

Na serveru chybějí ještě následující planetária:

  • Teplice - Šanov (10 metrů)
  • Most (10 metrů, 41 míst) (planetárium uzavřeno z důvodu uzavření KD Repre)

Také v Česku jsou mobilní planetária k dočasnému použití od školek výš, například MobilniPlanetarium.cz.


Jak jsou na tom planetária na Slovensku?

Podle serveru fddb.org jsou v této zemi:

  • Hlohovec (10 metrů, 56 míst)
  • Hurbanovo (6,0 metrů, 34 míst)
  • Žiar nad Hronom (10 metrů, 55 míst)

Slovenský server planetaria.sk uvádí navíc ještě:

  • Bratislava (17 metrů, 150 míst; v přípravě)
  • Ladomírov (pri Humennom) (8 metrů, 47 míst)
  • Košice (1) (8 metrů, 42 míst)
  • Košice (2) (10 metrů, 78 míst)
  • Prešov (10 metrů, 68 míst)

Největší planetárium v Evropě se připravuje ve španělské Malaze. Má mít kopuli o průměru 27 metrů a pojmout 400 diváků, projekce má použít 8K. Veřejnosti se má otevřít roku 2023.


Jak jsou na tom planetária v blízkém okolí Česka?

Vedle spousty menších a středních stojí za pozornost tyto velké:

MIMOCHODEM: Při pohledu na mapku snad desítek planetárií napříč Tureckem při porovnání s pouhými třemi v Řecku (Atény, Soluň a Heraklion na Krétě) se nelze neubránit úsměvu na rtech. Ten ale zamrzne při pohledu na technické parametry aténského planetária, které v kopuli o průměru 24,5 metru 278 diváků. To soluňské pojme v kopuli s průměrem "pouhých" 18 metrů "jen" 150 osob.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,