Turecko má vyhrazenou chráněnou internetovou doménu jen pro státní sféru .gov.tr, ačkoli to nevychází z turečtiny ani jazyků Turecku blízkých či zdrojových (perština, arabština). Chtělo se Turecko někomu zalíbit, nebo je to naopak tak správně?
Již za krátkou éru samostatné České republiky jsme mohli poznat, že spektrum ministerstev není nijak daný a může se lišit vláda od vlády. Takže rozdíly mezi státy mohou být opravdu velké. Pro porovnávání států si tedy vezměme Ministerstvo zahraničních věcí (či jeho obdoby v daných zemích světa).
MIMOCHODEM: Jak se říká jednotlivým částem webové adresy? Vezměme si jako příklad vlada.gov.sk:
- řád = SK = doména 1. řádu (též doména nejvyššího řádu)
- řád = GOV = doména 2. řádu
- řád = VLADA = doména 3. řádu
Některé domény jsou exkluzivní (jako .GOV pro USA nebo GOV.SK pro Slovensko), tedy určeny jen pro státní účely s případnými dalšími omezeními.
Česko
Jak je uvedeno na vládním seznamu ministerstev, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má oficiální doménu mzv.cz.
Česko nepoužívá subdoménu gov (tedy ve tvaru gov.cz). Na seznamu je patrná nekoncepčnost, která se dědí od 90. let. Webové adresy největší části ministerstev jsou tvořeny českou zkratkou organizace.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz)
- Ministerstvo pro místní rozvoj (www.mmr.vz)
- Ministerstvo zahraničních věcí (www.mzv.cz)
- Ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz)
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz)
- Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz + prolink z www.env.cz)
- Ministerstvo dopravy České republiky (www.mdcr.cz)
- Ministerstvo financí České republiky (www.mfcr.cz)
- Ministerstvo vnitra České republiky (www.mvcr.cz)
- Ministerstvo zdravotnictví České republiky (www.mzcr.cz)
- Ministerstvo kultury České republiky (www.mkcr.cz)
Výjimkou z toho je Ministerstvo zemědělství, které prostě přidalo o jedno písmeno navíc.
- Ministerstvo zemědělství (www.mze.cz)
Výjimkami ze všeho jsou Ministerstvo obrany, která si pořídila doménu s krátkým, výstižným a anglickým Army.cz (nabízí se také obrana.cz, ovšem tu má soukromá firma), dále Ministerstvo spravedlnosti (justice.cz). Tam je otázkou zda jde o češtinu nebo angličtinu, když v psané formě je to stejné v obou jazycích (tedy čteno justyce / džastys).
- Ministerstvo obrany (www.army.cz)
- Ministerstvo spravedlnosti (www.justice.cz)
Zahraniční partneři musejí být při komunikaci s více ministerstvy ČR dobře zmateni s podezřením jestli je to reálná organizace, nebo podvod.
CITÁT: "Tak buď jsem důsledný, a nebo nedůsledný. Ale když je někdo důsledně nedůsledný, tak prosím jaké jsou z toho důsledky." (film "Ducháček to zařídí", rok 1938).
Světlo na konci tunelu
Ovšem začíná se blýskat na lepší časy. Ministerstvo vnitra zprovoznilo centrální portál https://gov.cz, ze kterého se lze dostat na různé služby státu vůči občanům. Například Úřad průmyslového vlastnictví (lidově Patentový úřad) přešel od 16. května 2022 z původní domény upv.cz na novou e-mailovu doménu upv.gov.cz. Občané ČR se doposud nejčastěji potkali s Portálem občana na adrese https://obcan.portal.gov.cz. Mezi další portály českého státu pod garantovanou doménou .gov.cz patří například:
- anonymizace.gov.cz Nástroj pro anonymizaci dokumentů
- archi.gov.cz Architektura eGovernmentu ČR
- copernicus.gov.cz Copernicus
- covid.gov.cz Covid Portál
- data.gov.cz Portál otevřených dat
- dmvs.gov.cz Digitální mapa veřejné správy
- frs.gov.cz Foreigners reservation system
- chcidatovku.gov.cz Chci datovku
- inspire.gov.cz Národní geoportál INSPIRE
- issi.gov.cz Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy
- ofn.gov.cz Otevřené formální normy
- opendata.gov.cz Otevřená data v ČR: Portál pro poskytovatele
- ov.gov.cz Obchodní věstník
- pma3.gov.cz Analýzy pro digitalizaci agend veřejné správy
- pruvodce.gov.cz Průvodce životními událostmi
- smlouvy.gov.cz Registr smluv
- szpi.gov.cz Státní zemědělská a potravinářská inspekce
- tezaury.gov.cz Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR
- tsl.gov.cz CertIQ: ověřování certifikátů vůči důvěryhodným seznamům podle nařízení eIDAS
- voda.gov.cz Vodohospodářský informační portál VODA
Vedle nich existují i další, jako generovaniotp.gov.cz
Je to běh na dlouhou trať. Česko se na ni konečně vydalo (a přestalo přešlapovat u startovní čáry), což je v letošním roce již viditelné.
MIMOCHODEM: Hlavně v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině se na sociálních médiích začalo používat slovo "zamini". Nemá to souvislost se zamindrákovanými nebo zaminováním, ale je to zvláštní složenina z "ministerstvo zahraničí", resp. při otočení pořadí slov "zahraniční ministerstvo".
Počátky vysvětluje Jaroslav Šedivý následovně: „Tuto zkratku začal už ve 20. letech používat Edvard Beneš ještě jako československý ministr zahraničních věcí. Beneš měl ve zvyku psát své komentáře a doporučení ministerským odborům na listy vytržené z bloku ručně a většinou tužkou, a proto používal v textu zkratky. Po válce na ministerstvo nastoupili noví úředníci,“ vysvětluje Šedivý, „a pro svůj úřad převzali hovorový výraz zamini, ale nesprávně, v jejich interpretaci se ze zamini stal plurál, a oni byli zaměstnáni na ,zaminách‘. Setkal jsem se s tím hned při vstupu do Černína v prosinci 1989, když nám odstupující ministr Johanes sděloval, jak to na zaminách chodí. Mnohokrát jsem v průběhu let tento nesmysl musel korigovat. Naštěstí s novou zahraniční politikou, kterou jsme začali ihned stavět, vznikala i nová terminologie a zamini se dnes opět užívá převážně v singuláru. Dodávám jen pro úplnost, že od výrazu zamini je odvozena zkratka zaminir, užívaná namísto ministr zahraničí.“ (výňatek z knihy Dany Huňátové "Sametová diplomacie", Edice ČT).
Slovensko
Náš bratrský stát a východní soused subdoménu gov používá (gov.sk) i pro ministerstva. Nepoužívá ji ale plošně a komplexně, nýbrž jen pro Úřad vlády (vlada.gov.sk) a pro několik málo ministerstev:
- Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie SR (www.mirri.gov.sk)
- Ministerstvo spravodlivosti SR (www.justice.gov.sk)
- Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR (www.employment.gov.sk)
- Ministerstvo kultúry SR (www.culture.gov.sk)
- Ministerstvo zdravotníctva SR (www.health.gov.sk)
Už z webové adresy je jasné o jaký úřad jde a že se jedná o úřad vládní. Výjimkou je hned první zmíněné ministerstvo, které kvůli mnoha různým kategoriím nenašla jednoduchý jednoslovný způsob jak se identifikovat, proto použila zkratku ve slovenštině.
Ostatní ministerstva mají původní starý způsob zkratky ve slovenském jazyce a bez .gov.sk., jako je Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí SR (www.mzv.sk). Situace vypadá, jako kdyby se Slovensko rozhodlo přejít na bezpečnější systém vyhrazené domény a navíc jménem v angličtině stylem ministerstvo po ministerstvu.
Existují také ministerstva, které sice už mají rezervovanou doménu (viz minv.gov.sk Ministerstva vnitra), ale zatím je odtamtud vše přesměrováno na dosavadní minv.sk. Při pokusu otevřít hlavní kořenovou doménu minv.gov.sk prohlížeč hlásí chybu certifikátu (který ještě není upraven, ačkoli je vystaven 10. března 2022):
Webové stránky prokazují svou totožnost pomocí certifikátů. Firefox nemůže server www.minv.gov.sk ověřit, protože je použitý certifikát platný pouze pro následující doménová jména: www.minv.sk, www.policiasr.sk, www.interpol.sk, www.analytickekapacity.sk, www.uissr.sk, www.statnearchivy.sk, www.schengen.sk, usbs.minv.sk, ifs.minv.sk, www.mvsr.gov.sk, minv.sk.
Po "nátlaku" na prohlížeč opravdu otevřít tuto stránku se podaří otevřít novou verzi na minv.gov.sk bez prolinku na minv.sk. Vzhled i obsah obou jsou identické.
Které státy používají MFA.gov pro ministerstvo zahraničních věcí?
Je překvapivě mnoho států, které používají přímo kombinaci zkratky MFA a vyhrazené vládní domény GOV, modifikaci, případně přeloženou obdobu. Následující mapka představuje dohledané země či země s jednoznačnou informací.
Kde je na mapě nějaká barva, tam se používá státem chráněná doména .GOV nebo obdoba (jako .GOVT, .GO, .GOUV, .GOB, výjimečně také celé slovo viz Government).
MIMOCHODEM: Zvláštností je Jemen, který nepoužívá národní doménu .YE, ale .ORG, takže jejich Ministerstvo zahraničí má odkaz mofa-ye.org. Paralelně vedle toho ale existuje mofa.gov.ye.
Jaké zkratky se ve světě používají?
- MEA Ministry of External Affairs
- MFA Ministry of Foreign Affairs
- MFAT Ministry of Foreign Affairs and Trade
- MFAFT Ministry of Foreign Affairs and Foreign Trade
- MFAIC Ministry of Foreign Affairs and International Cooperation
- MOFA Ministry of Foreign Affairs
- MOFAT Ministry of Foreign Affairs and Trade
- MOFAEX Ministry of Foreign Affairs and Expatriates
- MOFAIC Ministry of Foreign Affairs and International Cooperation
- MIRCO Ministry of International Relations and Cooperation
- DFAT Department of Foreign Affairs and Trade
- DFA Department of Foreign Affairs
- DIRCO Department of International Relations and Cooperation
- FCDO Foreign, Commonwealth & Development Office
- MAE Ministère des affaires étrangères (francouzsky)
- MAEE Ministère des Affaires Étrangères et Europeennes (francouzsky)
- KLN Kementerian Luar Negeri (malajsky)
- MNE Ministério dos Negócios Estrangeiros (portugalsky)
- MNEC Ministério dos Negócios Estrangeiros e Cooperação (portugalsky)
- MNECC Ministério dos Negócios Estrangeiros, Cooperação e Comunidades (portugalsky)
- MINRAFFET Ministère rwandaise des Affaires étrangères et de la Coopération (francouzsky)
- MIREX Ministro das Relações Exteriores (portugalsky)
- MIRE Ministerio de Relaciones Exteriores (španělsky)
- MINREX Ministerio de Relaciones Exteriores (španělsky)
- BMEIA Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten (německy)
- MVP Ministarstvo vanjskih poslova (srbochorvatsky)
- MVEP Ministarstvo vanjskih i europskih poslova (srbochorvatsky)
- MZZ Ministrstvo za zunanje zadeve (slovinsky)
- SRE Secretario de Relaciones Exteriores (španělsky)
(barvy zvolené v tomto "mimochodem" jsou žluté a modré nikoli kvůli Ukrajině, ale protože švédská vlajka má také tyto barvy, však si vzpomeňte na mistrovství v hokeji a pomalované fanoušky)
Jsou takové státy, které mají jen něco (MFA či obdobu, ale ne vyhrazenou doménu pro stát typu GOV), jako je Maroko (diplomatie.ma), Mali (diplomatie.ml), Kamerun (diplocam.cm), Norsko (mfa.no s prolinkem na regjeringen.no/en/dep/ud/), Bulharsko (mfa.bg), Uzbekistán (mfa.uz), Tádžikistán (mfa.tj), Gambie (mofa.gm), Irsko (dfa.ie) a další.
MIMOCHODEM: Eswatini je stát zajímavý už svým jménem (viz chvilková podoba eSwatini, psali jsme). Jejich ministerstvo zahraničí má také dlouhý formát https://www.gov.sz/index.php/ministries-departments/ministry-of-foreign-affairs-a-international-affairs
Česko zatím patří k těm několika málo státům, které mají zkratku ve vlastním jazyce (mzv.cz), podobně třeba jako Finsko (um.fi), Dánsko (um.dk), Německo (auswaertiges-amt.de), Rusko (mid.ru), Grónsko (naalakkersuisut.gl) a další.
Turecko
Na rozdíl od Česka nebo Slovenska používá bez výjimky pro všechna ministerstva doménu 2. úrovně GOV, takže všechny ministerské weby mají adresu končící .gov.tr.
MIMOCHODEM: Turecko má vedle .gov.tr navíc chráněnou doménu .k12.tr určenou pro školství s tím, že pro státní školy to je .meb.k12.tr.
Tady ale jednota končí. Také zde jsou odlišnosti. Nejvíce tureckých ministerstev používá zkratku organizace v turečtině:
- Ministerstvo dopravy a infrastruktury (Ulaştırma ve Altyapı Bakanlığı) (uab.gov.tr)
- Ministerstvo práce a sociálního zabezpečen (Çalışma ve Sosyal Güvenlik Bakanlığı) (csgb.gov.tr)
- Ministerstvo životního prostředí, urbanizace a změny klimatu (Çevre, Şehircilik ve İklim Değişikliği Bakanlığı) (csb.gov.tr)
- Ministerstvo mládeže a sportu Turecké republiky (Türkiye Cumhuriyeti Gençlik ve Spor Bakanlığı) (gsb.gov.tr)
- Ministerstvo státní pokladny a financí (T.C. Hazine ve Maliye Bakanlığı) (hmb.gov.tr)
- Ministerstvo kultury a cestovního ruchu (Kültür ve Turizm Bakanlığı) (ktb.gov.tr)
- Ministerstvo národního vzdělávání (Millî Eğitim Bakanlığı) (meb.gov.tr)
- Ministerstvo národní obrany (Millî Savunma Bakanlığı) (msb.gov.tr)
Několik používá slovo z turečtiny:
- Ministerstvo pro rodinu a sociální služby (Aile ve Sosyal Hizmetler Bakanlığı) (aile.gov.tr)
- Ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů (Enerji ve Tabii Kaynaklar Bakanlığı) (enerji.gov.tr)
- Ministerstvo vnitra (İçişleri Bakanlığı) (icisleri.gov.tr)
- Ministerstvo zdravotnictví (Sağlık Bakanlığı) (saglik.gov.tr)
- Ministerstvo průmyslu a technologií (Sanayi ve Teknoloji Bakanlığı) (sanayi.gov.tr)
- Ministerstvo zemědělství a lesnictví (Tarım ve Orman Bakanlığı) (tarimorman.gov.tr)
jedno ministerstvo používá zkratku z angličtiny:
- Ministerstvo zahraničních věcí = Ministry of Foreign Affairs (Dışişleri Bakanlığı) (mfa.gov.tr)
- Ministerstvo spravedlnosti = Ministry of Justice (Adalet Bakanlığı) (justice.gov.tr)
- Ministerstvo obchodu = Ministry of Trade (Ticaret Bakanlığı) (trade.gov.tr)
MIMOCHODEM: Současná 66. vláda Turecka (též zvaná IV. vláda Erdoğana) po volbách roku 2018 zredukovala počet ministerstev z 21 na 16. Žádné ministerstvo nebylo zrušeno bez náhrady, jen byla sloučena s jinými. Ovšem 21. dubna 2021 změnila názor a jedno sloučené ministerstvo opět rozdělila.
Turecko vypadá, že plně zvládlo úkol ovládnout státní instituce a ochránit je na vyhrazených doménách. V dokonalosti se ale najdou určité nejasnosti až zásadní trhliny. Například všechny turecké konzuláty (tedy vše pod .emb.mfa.gov.tr) mají webové stránky pouze v nechráněné podobě (tedy http namísto dnes prakticky povinného chráněného přenosu protokolem https). Prohlížeč si s tím i poradí, ale otevírání stránky a práce s ní trvá velmi dlouhou dobu (o bezpečnosti ani nemluvě).
Nechápu tenhle globální zesměšňovací trend.
Nechápu taky, ale tebe. Co tím chtěl básník říci?
No s těmi ministerstvy.
Co s je s nimi špatně?
No všechno. Proč ministerstvo? Já nechci ani ministerstvo, ani maxisterstvo, ale prostě obyčejné sterstvo.
Jo takhle to myslíš! Nojo, ale to by byl fakt problém. Takhle je třeba ministr obchodu. Teď by byl jenom str obchodu. To je jako Dr. Nec.
NEC znám, měli jsme doma kazeťák. Ale Dr. NEC, to je jako Dr. Sony, to jsem neslyšel. Ale Dr. Sennheiser, to by už mohlo znít dobře, ne?
Ale ne... drvoštěp Drnec, dvojitý doktor, nic ti to neříká?
Mělo by?
No ba že! Co takhle pohádka Lotrando a Zubejda, což jsou de fakto dvě pohádky Karla Čapka dohromady, Druhá loupežnická pohádka a Velká pohádka doktorská, zakomponované dohromady Zdeňkem Svěrákem.
Ale no vím, přece! Sultánství Solimánské, princezna Zubejda.
Tak tak... je to dost slušně inspirováno tureckým sultánem Sulejmanem. Jméno Zübeyde je také z Turecka, jen není dost jasné po které z nich pochází. Ale protože to bylo jméno Atatürkovy matky a ta zemřela roku 1923, je klidně možné, že si toho Karel Čapek všiml a použil v knize 'Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek', která vyšla roku 1932.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat