Turecko začíná mít dost uprchlíků, Turci začínají mít uprchlíků dost. Za poslední desetiletí se z velmi pohostinného přijímání cizinců obecně i uprchlíků mění postoj k negativnímu, odmítavému. Turecko se totiž stalo zemí s největším množstvím uprchlíků na světě. Nejvíc jich je ze sousední Sýrie, ale další jsou z Afghánistánu a dalších států s problémy. Nyní je Turecko zaplavováno přívalem Rusů, prchajícími před vojenskou službou.
Guvernér provincie Antalya pan Ersin Yazıcı prohlásil, že denní příval jen do jeho provincie je 16 až 19 tisíc. Guvernér vyjádřil své znepokojení s tím, že pokud to jsou jen turisté a jsou ubytováni v hotelích, není to problém. Pro představu: počet 16 až 19000 znamená jako kdyby do Antalye každý den přijeli všichni obyvatelé Jičína, Svitav, Žatce, Náchoda nebo Mělníka. Údaj platí navíc jen pro onu provincii (Turecko má 81 provincií), takže tam není započítán Istanbul, Ankara, Izmir a další místa, kam je možné letět z Ruska či ze zemí sousedících s Ruskem.
 |
| ilustrační foto z letiště Antalya (zdroj: qha.com.tr) |
Prudké zdražování vlivem cizinců
Turecko samo se potýká s velkou inflací, větší než v evropských státech. Kupní síla místních je značně podlomena. Jsou ale regiony, kde je situace ještě horší až výrazně horší. Například přívalem typicky britských důchodců se jihozápad země stal pro místní prakticky neobyvatelný, protože britský úhel pohledu na místní ceny je značně odlišný od místních. Ceny nemovitostí, služeb i produktů tedy dramaticky vzrostly. To nevadí cizincům ze západní Evropy, ale pro místní je to velký problém. Dokonce i bohatší Turci opouštějí řadu oblastí jihozápadu Turecka, protože již nemohou situaci finančně unést. Příkladem je okres Bodrum (psali jsme).
Turecko si bylo vědomo rozdílné kultury a chtělo pokračovat v cestě Atatürka do Evropy, a tak povolilo nákup nemovitosti jen občanům vybraných států (typicky ze západní Evropy). Až později došlo k masivnímu ovolnění. V květnu 2012 se zákon změnil, takže z velmi omezeného počtu států se umožnil nákup skoro každému. Vyloučeni byli občané Arménie, Sýrie, Severní Koreje nebo Kuby.
Samozřejmě jsou i další omezení, například cizinci nesmí koupit více než 30 hektarů (zákon z ledna 2014 omezovat jen na 2,5 hektaru), nesmí obsadit více než 10 % měst apod.
Dnes je situace opačná. Turecko k nákupu nemovitosti nad 400 tisíc USD přidá komukoli ještě turecké občanství. Tato nabídka míří jak kupující osobě, tak manželovi / manželce a nedospělým dětem.
Nelegální migrace
Turecko se s nelegální migrací potýká především od počátku občanské války v Sýrii. Nepřehledné situace a velmi komplikované turecké hranice v horách zneužili pašeráci lidí a přivedli do země obrovské množství uprchlíků z dalších zemí, aby se "svezli" se syrskou uprchlickou vlnou. V jejich případech se ale nejednalo o vysloveně humanitární účely, ale někdy ekonomické.
Veřejnost někdy poukazovala na to, že oni uprchlíci jsou docela normálně oblečeni a dokonce mají mobilní telefony, případně i iPhone (zřejmě příznak bohatosti v očích některých). Tomu zase jiní oponovali tím, že jim asi měli rozdat "uprchlické balíčky" (tedy roztrhané a pokud možno neznačkové oblečení a poškrábaný tlačítkový telefon ve stylu Nokia 3110), aby byli dle vkusu oněch oponentů.
Někteří také poukazovali na to, že se typicky jedná o mladé a zdravé muže (jak poznat zdraví na první pohled na fotografii v novinách či na internetu, to nikdo pořádně nevysvětlil). Ti samí na internetu napadali případné matky s dětmi či staré lidi mezi uprchlíky za jejich nezodpovědnost (logika jde stranou).
Turecko na uprchlíky reagovalo zrychlením výstavby ochranné zdi nejdříve kolem Sýrie, nyní pokračuje dál podél íránské hranice. Již byly vypravené lety s neuznanými a nelegálními uprchlíky zpět (viz let s 227 afghánskými uprchlíky koncem dubna 2022).
Pokusy o návrat Syřanů do Sýrie
Uprchlíkům ze Sýrie byl v Turecku poskytnuto "přístřeší" (a další služby), ale nebyl přidělen statut uprchlíka. Myšlenka byla jednoduchá: až se to v Sýrii "přežene", pak se mohou vrátit zpět do vlasti, přesněji řečeno budou muset.
Situace v Sýrii je relativně blízká klidu. Turecko již celé roky tlačí Sýrii, Evropskou unii i Rusko k tomu, aby se syrští uprchlíci mohli vrátit na bezpečné části Sýrie. Tato snaha se ale nesetkává s přílišným porozuměním. Dokonce v samotné Sýrii veřejnost proti návratu "jejich vlastních lidí" protestují.
Turecko se před třemi lety rozhodlo, že se pokusí o jinou strategii. Alespoň vyzývá k dobrovolnému návratu. Podařilo se přesvědčit již půl milionu, další čtyři miliony jsou stále v Turecku.
Turecká veřejnost poukazuje na to podivné chování Syřanů v Turecku. Na jedné straně jsou v Turecku, protože v Sýrii podle nich není bezpečno, na druhou stranu když jsou náboženské svátky, tak tisíce a tisíce Syřanů jednou do Sýrie oslavit svátky, aby se poté opět vrátili do Turecka.
Pryč z Istanbulu!
Typickým cílem ilegálních imigrantů bývá hlavní či největší město, v Turecku je to Istanbul. Ve vlnách stoupá počet žebráků poblíž stanicemi dopravy, u mešit či na chodnících hlavních ulic (typ matka se spícími dětmi), případně v metru (typ starší dítě předstírá hru na hudební nástroj, mladší šťouchá do lidí a vybírá peníze). Situace v metru je již natolik vážná, že lidé již přestali mít s oněmi dětmi soucit (děti jsou typicky součástí místní mafie), společnost Metro Istanbul již vydalo nařízení, takže na stanicích by měla být zostřený dohled a lidé na situaci mohou upozornit ostrahu.
Mnohé suterénní byty či skladové prostory (často v dezolátním stavu) jsou nelegálními migranty obývány, především v oblastech se starými činžovními domy, v oblastech, kde právě v suterénních prostorách domů jsou manufaktury (typicky vyrábějící oblečení), které je také často zaměstnávají.
Již v minulosti byly pokusy o vystěhování Syřanů nelegálně pobývajících na území Istanbulu, například v zimě 2022, kdy bylo vystěhováno asi 150 osob (a nejen z Istanbulu).
Dle rozhodnutí istanbulského guvernéra se začali nelegální syrští migranti násilně stěhovat z Istanbulu pryč. Syřané se ale tomu brání a protestují. Poté, co guvernér İstanbulu oznámil, že Syřané žijící ve městě, aniž by tam byli registrováni, se musí do 20. srpna 2022 vrátit do měst, kde jsou registrováni, se Syřané rozhodli uspořádat 27. července protestní demonstraci.
Jsi ze Sýrie, teď jsi v Turecku a jíš banány? Pryč z Turecka!
Před půl rokem (v únoru 2022) proběhla Tureckem vlna virálních videí, kdy Syřané měli konzumovat banány. Na začátku bylo virální video, kdy Turkyně tvrdila, že Syřané kupují na tržnicích kila a kila banánů, což ona není z finančních důvodů schopna (mimochodem podobná smyšlená videa se objevují také v Česku, jen místo Syřanů jde o Ukrajince).
Syřané si ale video nenechali líbit a začali sami natáčet videa, kde konzumují banány. Případ si ale začal žít vlastním životem. Někteří v banánu vidí srpek měsíce z turecké vlajky, načež se hlavně nacionalisticky smýšlející začali ozývat, což velmi rychle a ochotně vyslyšeli někteří politici (tak rychle, až se na mysl dere otázka co bylo dřív a co až následně).
Někteří poukazovali na nesmyslnost obou stran a na "klid zbraní". V únoru přece jen není sezóna banánů, takže jsou logicky velmi drahé, z dovozu (Turecko samo je také producentem banánů), takže je běžní Turci beztak v zimě nekupují.
Turecko následkem této banánové aféry vyhostilo řadu Syřanů.
...my ale vážně odejdeme! (a vy budete litovat)
Turecko se dostává do paradoxní situace. Na jedné straně je situace kolem Syřanů v Turecku čím dál komplikovanější, na druhou stranu se stali součástí také jaké legální, tak šedé ekonomiky. Řada čtvrtí má syrské obchody, kde obsluhují Syřané, jsou jen arabské nápisy a turečtí zákazníci tam nejdou, protože s turečtinou se v některých z nich nedomluví. Někteří Syřané nelegálně pracují v řadě firem či firmiček nebo u soukromníků (takže jsou snadno vydíratelní).
Sami Syřané začali pomalu uplatňovat podobnou strategii, jako někteří Mexičané v USA. Ačkoli jsou ve Spojených státech nelegálně, hrají v místní ekonomice důležitou roli. To si uvědomily obě strany poté, co nelegální pracovníci stávkovali, viz tzv. Velký americký bojkot či Den bez přistěhovalce (Día sin inmigrante) 1. května 2006 (zde je nutno připomenout, že Svátek práce se v USA neslaví 1. května, ale první pondělí v září), později také 16. února 2017, kdy byl protest silnější jak ze strany imigrantů, tak jejich zaměstnavatelů.
Příval Rusů
Postupem času se začali Rusové zajímat o provincii Antalya, která je atraktivní jak svým počasím, tak dopravní dostupností z Ruska. Některé lokality této provincie se začaly zaměřovat vysloveně na ruskojazyčnou klientelu. Podobný trend známe z 90. let z (dnešního) karlovarského kraje (také se Karlovým Varům začalo říkat Ivanovy Vary).
MIMOCHODEM: Turecko má stále pravidlo, že občané Ruska a Ukrajiny nesmějí kupovat v černomořské oblasti Turecka. Totéž platí také pro občany Řecka, kterým navíc není dovoleno pořizovat nemovitosti ve vybraných oblastech Egejského moře.
Letecké spoje z Ruska do Turecka jsou vyprodané či se letenky prodávají za vysoké sumy i přesto, že jsou přídavné lety.
 |
| nabídka Turkish Airlines z 29. září 2022 (16:00) pro jednosměrné lety Moskva > Istanbul |
MIMOCHODEM: Turecké aerolinky v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině zrušila lety z/do těchto měst: Minsk (Bělorusko), Krasnodar (u Krymu z ruské strany), Soči (nedaleko od Krymu u gruzínské hranice), Rostov na Donu (v Rusku u ukrajinské hranice nedaleko Doněcku), Jekatěrinburg (aktuálně jsou zrušené lety do konce roku 2022). Mnohé z nich jsou velmi daleko od nejbližšího ukrajinského území, viz Jekatěrinburg na Urale na rozmezí Evropy a Asie, odkud je po silnici nejkratší cestou na Ukrajinu asi 2000 kilometrů (tedy asi jako z Prahy na Krym).
.png) |
| nabídka Turkish Airlines z 29. září 2022 (16:15) pro jednosměrné lety Moskva > Istanbul |
MIMOCHODEM: Oněch 157.121 rublů = 67.830 Kč = 50.000 tureckých lir = 2.790 eur = 2.700 USD
Jaký je o letenky zájem odpovídají výše uvedené snímky, které odděluje jen 15 minut.
Mnozí přijíždějí autem a volí typicky cestu přes Kavkaz, přesněji řečeno přes Gruzii. Cesta Ruskem natolik dlouhá, že přes půl Turecka se jim může zdát poměrně krátká. Také proto je v provincii Antalya tolik aut s ruskou poznávací značkou.
Až mrazivě realisticky vyznívá k ruským brancům věta z filmu Kolja, kterou vyřkl pan Louka směrem k ruskému Koljovi: "Hele, hlavně mi tady nebreč. Já z toho taky nejsem na větvi, že jsi tady. Jednu noc to vydržíš a pak půjdeš k hrobníkovi…"
[reakce na vlajky] "...jenomže ten váš tam dáváme z donucení, víš? Byly doby, kdy jsme ho tam dávali z vděčnosti, ale to než jsme poznali, jaký jste prevíti, vy Rusové. Rozpínaví jste! Kam šlápnete, odtud už se nehnete. Kradete kufry a cizí území."
A tak je to ohledně Ruska se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat