Přeskočit na hlavní obsah

Včera se spustilo metro na letiště Sabiha Gökčen, opět se skandály

Istanbul má opět po třech letech kolejové spojení města s letištěm. Jak to mění dopravu ve městě a jak na letiště? Jak to mění nákup letenek?

Druhého října bylo v 16:00 zprovozněno prodloužení čtvrté trasy metra M4 na tzv. druhé letiště. A již nějakou dobu bylo jasné, že se schyluje k problémům až skandálům. A ty opravdu přišly.

Mezinárodní letiště Sabiha Gökçen se nachází na asijské straně města ve čtvrti Pendik. Protože se jedná o projekt Ministerstva dopravy Turecka (nyní pod vedením strany AKP), otevírá novou trasu prezident republiky Recep Tayyip Erdoğan (také ze strany AKP). A protože je starosta Istanbulu z (pro vládu) opoziční strany, nebyl na slavnostní otevírání pozván.


ministr dopravy Adil Karaismailoğlu a prezident Recep Tayyip Erdoğan


Zde je oficiální informace Ministerstva dopravy k otevírání prodloužení trasy M4 o čtyři stanice, tedy o 7,4 kilometru.


zdroj: twitter.com/akaraismailoglu/


MIMOCHODEM: Kolejové spojení Istanbulu s letištěm bylo v provozu od 20. prosince 2002, kdy do té doby jediná trasa istanbulského metra M1 byla prodloužena až na Atatürkovo letiště. Když se stejné letiště pro veřejný provoz rušilo, trasa metra sice zůstala, ale už nebylo proč na Atatürkovo letiště jezdit. Jeho provoz byl od 6. dubna 2019 přemístěn na "třetí letiště" oficiálně zvané Letiště Istanbul. Od té doby byla doprava na obě letiště (druhé = Sabiha Gökčen) i třetí založena pouze na autobusové dopravě.


umístění letiště Sabiha Gökčen v Istanbulu (je vidět také Letiště Istanbul)



Tak odkud vlastně? Pendik nebo Tavšantepe?

Oficiální informace ministra dopravy Adila Karaismailoğlu je poněkud matoucí (a po něm ji opakují všechny zdroje od vládních přes opoziční po tisk). Zatímco nadpis slibuje dopravu z Pendiku, na přiložené mapě začíná v Tavšantepe (i když stanice Pendik na trase M4 je také, jen o stanici dříve). Protože také letiště je navíc ve čtvrti Pendik, rozhodně nejde o jméno čtvrti. Problém lépe osvětlí níže uvedená oficiální mapa tras istanbulského metra.




Jestliže by šlo o prodloužení trasy M4, potom by nová trasa začínala současnou konečnou M4, stanici Tavšantepe. Jestliže by šlo o trasu M10, nová trasa by začínala stanicí jménem Pendik. A babo raď.



Zatímco oficiální prezentace a fotografie Ministerstva dopravy uvádějí Pendik, video je již poněkud jiné, zmiňuje se o Tavšantepe. Obě mapky jednoznačně ukazují, že jde o prodloužení trasy M4. Přímo v samotných vagonech této trasy se také byla v neděli odpoledne stržena samolepka, která do té chvíle zakrývala jména nových stanic.


Jsou nové stanice na mapách?

Společnost Metro Istanbul okamžitě aktualizovala mapu sítě kolejové dopravy v Istanbulu na verzi 3 revizi 15.0 na oficiální stránce www.metro.istanbul/YolcuHizmetleri/AgHaritalari. Je tady ovšem "ale". Přímo na dané stránce je náhled neaktuální, ale po jeho rozkliknutí se objeví nová verze JPG. Verze PDF také není aktualizovaná. Prodloužení trasy M4 je zaneseno do dalších map jako kontrastní či naopak zrušeno z mapy výstaveb. Pro zvýšení zmatku se nezměnily verze a data tvorby daných map. A tento podzim se ještě bude měnit (další nové trasy se blíží), zůstaňte tedy na příjmu.

Paradoxní je, že Marmaray (páteřní vlakové spojení napříč Istanbulem opět pod taktovkou tureckého Ministerstva dopravy, které mělo prodloužení metra M4 na starosti) vůbec nové stanice na mapě neukazuje (zatím).


Bude to U-Bahn nebo Metro?

Již několik let turecké Ministerstvo dopravy uvádí na fotografiích i na počítačových animacích stanice metra i jejich vlaky jako U. Také na mapkách prodloužení M4 na letiště jsou jednotlivé stanice značeny písmenem U.


ministr dopravy Adil Karaismailoğlu (zdroj: twitter.com/akaraismailoglu/)

Na dané téma jsme před rokem psali článek Mocenský boj o istanbulské metro: Metro, nebo U-bahn?

Při otevírání nové trasy se ukázalo (naštěstí), že na prodloužení "U" zmatek nenastal, stále se používá označení "M" (konkrétně M4). Na stanicích se již objevilo také značení teprve budované trasy M10. A také zde se potvrdilo, že pro tyto dvě trasy se nebude používat značení U (známé z německy hovořících zemích), nýbrž dosavadní turecký standard, písmeno M.


vchod č. 1 na letišti Sabihy Gökčen těsně před otevřením nové stanice metra


Stížnosti veřejnosti na neúměrně dlouhou dobu stavby

Trasa je poměrně krátká (4 zastávky) a čekalo se na ni 6 let (tedy od zprovoznění předchozího prodloužení do Tavšantepe). Pan Fatih se na Twitteru tedy zeptal:

Pokud U funguje, co jste očekávali 20 let, od roku 2002, kdy jste se dostali k moci na letiště, které bylo dokončeno v roce 2000 za koaliční vlády a otevřeno v lednu 2001, až do roku 2022, ve kterém jsme? Je to služba čekat a stavět pár kilometrů metra na 20 let?

MIMOCHODEM: Ano, dvacet let je dlouhá doba. Ovšem srovnejme to s plánováním kolejové dopravy na letiště v jiných městech (například v Praze).


Pokles kvality služeb?

Většina stanic istanbulského metra poskytuje cestujícím určité služby. Celá trasa M4 je toho příkladem. Bohužel nové stanice postavené pod taktovkou Ministerstva dopravy řadu služeb vůbec neposkytují.


Podle této mapy údajně chybí informační tabule, toalety jak běžné, tak pro vozíčkáře, chybí modlitebny pro muslimy, chybí telefon. Co není běžné na každé stanici (tady ale chybí na všech nových) je například místost pro přebalování dětí, nebo nabíjecí stanice pro elektrické vozíky. V této chvíli nelze informaci potvrdit ani vyvrátit bez návštěvy a prozkoumání jednotlivých stanic osobně.


Historie trasy M4

M4 byla první trasou metra na asijské straně Istanbulu. Byla slavnostně otevřena 17. srpna 2012 (tedy před deseti lety) ze stanice Kadiköy do Kartalu. Na prodloužení o další tři stanice do Tavšantepe cestující čekali do 10. října 2016. Na prodloužení o další čtyři stanice na letiště čekali do 2. října 2022. Celkově má celá trasa 23 stanic.

Trasa má standardní rozchod kolejí 1435 mm. Použité vlaky vyrobila španělská společnost CAF (Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles).


řídicí pult CAF na trase M4


MIMOCHODEM: Rozchod kolejí dnešní (především evopské) železnice pochází od antického Říma (a ti je možná převzali od jiných, viz Etruskové, Féničané, Řekové, ti možná...). Tehdejší povozy či válečné vozy měly tento rozchod coby optimální poměr mezi ovladatelností a stabilitou. Koleje vyjeté v kamenech od oněch povozů se používaly až do novověku, takže se vlastně nic nezměnilo. Při nástupu parních lokomotiv vzniklo mnoho různých rozchodů, výběr antického rozchodu 1435 mm pomohla náhoda, kdy nejblíž Stephensona byl právě on, takže jej převzal (a po něm i další). Dnes se používá ve většině Evropy, severní Africe, pásu napříč Asií od Turecka po Koreu a v celé severní Americe či Austrálii.

V blízké budoucnosti se současná trasa M4 přejmenuje na M4A. Ze zastávky Tavšantepe totiž bude možné jet na jednou stranu na letiště, nebo na druhou stranu směr Tuzla, přesněji řečeno do zastávky Ičmeler (tato trasa M4B se stále staví).


Rada pro cestující: provoz také 24 hodin

Velkoměsto Istanbul před časem zavedlo 24hodinový provoz o víkendech. Je tedy možné uvažovat o nočních levnějších letech do/z Istanbulu, aniž bychom přišli o privilegium přijet na letiště metrem M4. Noční provoz je z pátku na sobotu a ze soboty na neděli.

MIMOCHODEM: Nyní jsou pro civilní provoz v Istanbulu dvě mezinárodní letiště. Sabiha Gökčen ("druhé letiště") je menší a na asijské straně, zaměřené na levnější či vnitrozemské lety, často nízkorozpočtové letecké společnosti. Větší a novější je Letiště Istanbul ("třetí letiště") na evropské straně města, které je spíš určeno pro mezistátní lety a/nebo klasické aerolinky.

Prozatím je nutné se spokojit s částečným 24hodinovým provozem. Právě po zprovoznění poslední části se začínají ozývat hlasy k provozu trasy M4 v režimu 24x7 (tedy 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, jinými slovy nepřetržitě).


Takže jak na letiště Sabihy Gökčen?

Co se týče metra, je nutné se dostat na trasu metra M4. Když vynecháme klasické autobusové linky, tak jsou to v zásadě následující druhy dopravy:

  • Marmaray (páteřní vlak): stanice Ayrılık Češmesi
  • metrobus (páteřní autobus): Ünalan
  • speciální městské autobusy E-3, E-9, E-10, E-11
  • přívoz (lodní doprava): Kadıköy

Jsou to tedy typické způsoby jak se dostat z evropské strany města. Asijská strana se na trasu metra M4 dostane právě lokálními autobusy, případně se jinými lokálními autobusy dostane přímo na letiště (aniž potřebují metro).

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de