Bulhaři i Maďaři do Turecka jen na občanku. A kdy Češi nebo Slováci?

Na jaře letošního roku jsme hořekovali (viz článek) nad tím, jak polovina Evropy (aktuálně 19 států) může do Turecka pouze na jejich národní identifikační průkaz, zatímco Česko i Slovensko patří do té druhé poloviny, která musí stále mít cestovní pas s přiměřenou platností. Od konce července mohou do Turecka jen na občanku také Bulhaři, od listopadu také Maďaři.

Proč zrovna Maďarsko?

Mezi Tureckem a Maďarskem jsou nadstandardní vztahy v řadě oblastí. Oba státy jsou členy Organizace turkických států. Turecko je častým cílem emigrace i práce, protože jazyky jsou si sice poměrně vzdálené, ale přesto mají styčné body (jablko se maďarsky řekne "alma", turecky "elma").

Turecko od 29. srpna letošního roku tiskne pro Maďarsko biometrické cestovní pasy (má jít o 250 tisíc pasů ročně). Následně má Turecko tisknout pasy také pro Francii.

maďarský občanský průkaz (zdroj: wikimedia.org)

Proč zrovna Bulharsko?

Jedná se o sousední zemi, což je velký důvod. Právě do Bulharska vede hlavní dálnice z Istanbulu (a potažmo zbytku Turecka) směrem do Evropy, aktuálně se dokonce staví vysokorychlostní železnice, která částečně onu dálnici kopíruje (také z Istanbulu přes Edirne do Bulharska a poté dál do Evropy).

Nenadálé bulharské štěstí z možnosti cestovat jen na občanku udělalo naopak v Turecku vrásky. Právě příhraničí zažívá od léta cosi, čemu začali říkat bulharská drahota. Tisíce a tisíce aut i autobusů z Bulharska (jen s občankou v ruce) zaplavily jak Edirne a okolí (dokonce i trochu do Istanbulu) a za pro ně směšné peníze vykupují skoro cokoli. A obchodníci samozřejmě přizpůsobují své ceny takovému množství zákazníků. Místní to nesou s nevolí, protože mají sice turecké mzdy, ale ceny se zvyšují pomalu na bulharskou úroveň.

bulharský občanský průkaz (zdroj: wikimedia.org)

Které státy mohou jen na občanku?

Na aktuální mapce zemí se již pomalu začíná viditelně odlišovat "Československo" (tedy Česko a Slovensko), když od Portugalska až po Ukrajinu mohou všichni na občanský průkaz, jen severské státy, Rakousko a Balkán (vyjma Srbska, Řecka a od léta také Bulharska) zatím na občanku jet nemohou.

Na seznam "občankářů" zatím nepatří ani Švédsko, ani Finsko. Právě tento rok jsou právě tyto dvě země ve spojení s Tureckem velmi citovány kvůli jejich členství v NATO (hned po Maďarsku). Budou se po členství v NATO a tureckých podmínkách vstupu bavit také o vstupu jejich občanů do Turecka jen na občanku?

Co hraje roli?

Vezměme to jedno po druhém (co podle laické veřejnosti by mohlo mít vliv):

Je v tom odlišné náboženství? Není. Potom by tam nebyly silněji věřící státy, jako Řecko, Itálie nebo Polsko. A to by zrovna jednomu z nejateističtějších států (tedy Česko) na světě mohlo být jedno.
Je v tom bohatství státu? Není. Potom by tam nebylo třeba Moldavsko či Ukrajina. Naopak občané bohatých států mohou snadněji cestovat po celém světě, zatímco středně bohaté státy a chudší se musí spíš rozhlížet v levnějších vodách (kam patří také Turecko).
Je v tom velikost státu? Není. Potom by tam nebylo Lucembursko či Lichtenštejnsko, pokud by šlo o záležitost velkých států.
Je v tom vzájemné historické (ne)válčení, území spory atd.? Není. Potom by tam nebylo například Řecko či Bulharsko.

Je v tom vzájemná diplomacie.

Snad tedy nebudeme jezdit k Balatonu a na Zlaté Písky, aby Maďaři a Bulhaři jezdili místo Čechů a Slováků do Turecka.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJE: msn.com, dailynewshungary.com, hurriyetdailynews.com, cnnturk.com, mfa.gov.tr

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici Ulukışla ) v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...

Prohledat tento blog