Už Silvestr naznačoval, že něco je jinak. V Česku padaly teplotní rekordy, které překonávaly řadu tureckých lokalit i o více než deset supňů (v Praze bylo 18,2 st. C). Teploty prvního dne roku 2023 potvrzují, že počasí zřejmě postupuje abecedně. Nejchladnější jsou Rusko, Skandinávie, Skotsko a Turecko.
Turecko dnes zažilo 1. ledna masivní inverzi, která není v těchto končinách zrovna obvyklá, navíc napříč celým Tureckem. Proto teploty se na řadě míst udrží na nule či dokonce pod nulou po celý den. Řada velkých měst má sice vlastní počasí, takže tam bude tepleji, ale přesto teploty dál od pobřeží obtížně překročí deset stupňů. Vše záleží na tom jak rychle a jak moc se mlha a kouřmo protrhá, protože jinak celé Turecko má mít poté jasné počasí.
 |
| teplota 1. ledna 2023 v 6 hodin ráno (UTC) |
MIMOCHODEM: Česko vzpomínalo na podobně horký Silvestr roku 1978, aby se při návratu z něj roku 1979 ochladilo o desítky stupňů. V Čechách bylo asi +10, na jihu dokonce +15 stupňů, dámy odcházely slavit nalehko, v lodičkách. Při návratu domů již mrzlo, mrznoucí déšť pokryl auta ledovou krustou. Například ve Frenštátu pod Radhoštěm klesla teplota dokonce o 30,5 °C. Československo vyhlásilo 8. ledna uhelné prázdniny, ekonomika se vzpamatovala až za několik týdnů, takže až poté byly prázdniny odvolány (29. ledna), spolu se zrušením jarních prázdnin.
Teploty v 6 hodin 1. ledna ráno UTC v Turecku klesly až na mínus 18 stupňů.
...a výhled na odpoledne pro Evropu (dole)
Co překvapí až vystraší je fakt, že dnes ráno je ve většině lokalit Turecka dokonce chladněji, než v Alpách (myšleno hory, nikoli francovka).
Jak je teplo v Egejském moři? Zde je předpověď na dnešní odpoledne (teplota mořské vody na hladině)
Vedle Egejského moře je vidět i malá část Středozemního moře (dole), celé Marmarské moře (vlevo nahoře) a malinký kousek Černého moře (vlevo nahoře).
 |
| AQI kvalita ovzduší napříč Evropou 1. ledna 2023 (zdroj: MSN Air Quality) |
Mlhy, smog
Když se řekne "mlhy", tak se vybaví často londýnské mlhy (případně Rákosníčkovo "za mlhou hustou tak, že by se dala krájet [a dost možná ještě dál] je rybníček Brčálník"), které bývaly kvůli uhelnému vytápění pověstné a plné smogu a například od 5. do 9. prosince 1952 si podle současných informací vyžádaly 10 až 12 tisíc obětí. Česká realita zná zimní inverze, kdy údolí jsou vyplněna chladnou mlhou, zatímco vy vyšších polohách vládne teplejší a slunečné počasí. To je v Istanbulu téměř neznámé. Ovšem počátek letošního roku dokázal, že se v Istanbulu může měnit i víc, než jen trasy metra.
 |
| AQI kvalita ovzduší napříč Tureckem 1. ledna 2023 (zdroj: MSN Air Quality) |
MIMOCHODEM: Londýnský smog byl kromě jiného způsoben tím, že se po 2. světové válce začalo pro běžné vytápění používat nízkokvalitní hnědé uhlí, lignit, jehož spalováním vzniká mnoho oxidu siřičitého. Právě lignitu se v Turecku dodnes mnoho těží a používá se v řadě elektráren.
Istanbul zažívá něco, na co není zvyklý. Již řadu dnů je tlaková výše se středem nad Anatolií, rozprostírá se právě nad Tureckem. Istanbul si "užívá" nezvykle bezvětrného počasí, takže exhalace zůstávají na místě. A hromadí se. Kvalita ovzduší silně klesá, především na jihu evropské strany Istanbulu.
 |
| AQI kvalita ovzduší napříč Istanbulem 1. ledna 2023 (zdroj: MSN Air Quality) |
MIMOCHODEM: Smog a smogové mlhy bývaly typické v 80. letech v severočeské uhelné pánvi až Ústí nad Labem, kde byla velká koncentrace zdrojů smogu (hnědouhelné povrchové doly, uhelné elektrárny, plynárna Úžín, Severočeské tukové závody, sklárny Sklounion Teplice atd.). Stálepřítomný smog měnil i jasné slunečné dny na šedivé až žlutošedé. Dokonce bylo zakázáno místním se stěhovat mimo oblast, řada lidí trpěla nemocemi, řada nemocí se oficiálně nesměla pojmenovat (jako otrava z ovzduší). Právě v Teplicích situace dostoupila do té míry, že místní začali pořádat mohutné demonstrace (počínaje 11. listopadem 1989) s heslem "Chceme čistý vzduch, Chceme zdravé děti!" a zpětně se to bere za prapočátek Něžné revoluce.
 |
| AQI kvalita ovzduší napříč Istanbulem (detail) 1. ledna 2023 (zdroj: MSN Air Quality) |
Místní odborníci začínají být situací znepokojeni. Obvyklý silnější vítr odnáší exhalace mimo město a rozfoukává je, někdy pomáhá déšť, především v zimním období. Ani jedno ani druhé ale současné počasí nepřináší. Oboje začíná být kritické. Typicky počátkem ledna začíná období srážek (dešťových či sněhových), které trvají do dubna až května a zásobují Istanbul vodou do dalšího ledna. Istanbul již nyní vybízí své obyvatele i přítomný průmysl k úsporám spotřeby vody.
A tak je to ohledně globálního oteplování se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat