Turecká národní banka TCMB včera rozhodla k opětovnému snížení úrokové sazby o půl procentního bodu z 9,0 na 8,5 % (psali jsme). Stejně jako v minulém roce na podzim se kolem 20. dne měsíce snižuje úroková sazba, což letošní únor vyšlo na čtvrtek (opět), 23. února 2023.
Roku 2021 Turecko snižovalo nejbližší pátek po 16. dnu v měsíci, od roku 2021 se jedná o nejbližší čtvrtek po 17. dni v měsíci. Turecko se snaží ekonomicky vrtět psem, kdy napříč všemi poučkami i při velmi vysoké inflaci neustále snižuje úrokovou sazbu. Zatímco poslední snížení 24. listopadu 2022 bylo o 1,5 procentního bodu (předtím šlo o jeden bod s výjimkou 22.10.2021, kdy skočilo o dva body), tentokrát jde jen o půl bodu.
Zdůvodnění centrální banky
Níže uvedeným textem banka zdůvodňuje snížení:
Výbor pro měnovou politiku rozhodl o snížení základní sazby (jednotýdenní repo aukční sazba) z 9 procent na 8,5 procenta.
Přestože nedávno zveřejněné údaje naznačují silnější ekonomickou aktivitu, než se očekávalo, obavy z recese ve vyspělých ekonomikách v důsledku pokračujících geopolitických rizik a zvyšování úrokových sazeb pokračují. Zatímco negativní důsledky omezení dodávek v některých odvětvích, zejména základních potravin, byly zmírněny strategickými řešeními, která Türkiye usnadnila, vysoká míra inflace výrobců a spotřebitelů v mezinárodním měřítku pokračuje. Dopady vysoké globální inflace na inflační očekávání a mezinárodní finanční trhy jsou pečlivě sledovány. Rozdíly v krocích měnové politiky a komunikaci centrálních bank ve vyspělých ekonomikách se nadále prohlubují kvůli jejich odlišným ekonomickým výhledům. Je pozorováno, že centrální banky pokračují ve svém úsilí vyvíjet nová podpůrná opatření a nástroje, aby se vyrovnaly s rostoucí nejistotou na finančních trzích. Finanční trhy navíc upravují svá očekávání, že centrální banky v blízké době ukončí cykly zvyšování sazeb na pozadí rizik recese.
Před nejhorší přírodní katastrofou minulého století předstihové ukazatele ukazovaly na silnější domácí poptávku ve srovnání se zahraniční poptávkou a také na zvýšení trendu růstu v prvním čtvrtletí roku 2023. Dopad zemětřesení na produkci, spotřebu, zaměstnání a očekávání se rozsáhle hodnotí. I když se očekává, že zemětřesení v blízké době ovlivní ekonomickou aktivitu, očekává se, že nebude mít trvalý dopad na výkonnost turecké ekonomiky ve střednědobém horizontu. Zatímco podíl udržitelných složek ekonomického růstu se zvyšuje, po celý rok pokračuje silnější než očekávaný příspěvek příjmů z cestovního ruchu k saldu běžného účtu. Na druhé straně domácí spotřební poptávka, vysoká úroveň cen energií a slabá ekonomická aktivita u hlavních obchodních partnerů udržují rizika bilance běžného účtu při životě. Pro cenovou stabilitu je důležitá udržitelná rovnováha běžného účtu. Míra růstu úvěrů a alokace zdrojů pro účely reálné ekonomické aktivity jsou pečlivě sledovány. Jak bylo oznámeno v dokumentu Strategie měnové politiky a liraizace 2023, bude Výbor nadále rozhodným způsobem využívat nástroje podporující účinnost mechanismu měnové transmise a celá sada nástrojů politiky, zejména kanály financování, bude sladěna s cíli liraizace. Výbor bude upřednostňovat vytvoření podpůrných finančních podmínek s cílem minimalizovat dopady katastrofy a podpořit nezbytnou obnovu.
Zatímco úroveň a základní trend inflace byly zlepšeny s podporou implementovaného integrovaného politického přístupu, vliv zemětřesení vyvolané nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na inflaci je pečlivě sledován. Stalo se ještě důležitějším udržovat příznivé finanční podmínky pro zachování dynamiky růstu průmyslové výroby a pozitivního trendu zaměstnanosti po zemětřesení. V souladu s tím se výbor rozhodl snížit základní úrokovou sazbu o 50 základů. Výbor vyhodnotil, že současné nastavení měnové politiky po naměřeném snížení je adekvátní k podpoře nezbytného zotavení po zemětřesení udržením cenové stability a finanční stability. Důsledky zemětřesení v první polovině roku 2023 budou pečlivě sledovány.
TCMB bude nadále rozhodným způsobem využívat všechny dostupné nástroje, dokud silné indikátory neukazují na trvalý pokles inflace a nedosáhne se střednědobého 5procentního cíle v rámci sledování primárního cíle cenové stability. TCMB zavede strategii liraizace s cílem vytvořit institucionální základ pro trvalou a udržitelnou cenovou stabilitu. Stabilita obecné cenové hladiny přispěje k makroekonomické stabilitě a finanční stabilitě prostřednictvím poklesu rizikové prémie země, pokračování obratu v substituci měny a vzestupného trendu devizových rezerv a trvalého poklesu nákladů na financování. To by vytvořilo životaschopný základ pro investice, výrobu a zaměstnanost, aby nadále rostly zdravým a udržitelným způsobem.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat