Přeskočit na hlavní obsah

Belgická ministryně chce zbavit belgické Turky práva volit za Turecko

Otázka volebního práva v zahraničí čas od času rezonuje politickou scénou kdejakého státu. Současné volby do tureckého parlamentu a tureckého prezidenta opět tyto otázky otevřely, někteří poukazují právě na velkou voličskou základnu současného prezidenta Erdoğana v zahraničí. Ale proč o tom mluví ministryně cizího státu?


Výroky belgické ministryně

Výroky padly v televizní diskusi, některé si sama vložila například na svůj osobní účet na Twitteru:

"Pokud se Erdoğan vydá válečnou stezkou, nejsou v sázce životy vlámských Turků. Jsou pak bezpečně ve své vlámské posteli. Nechte toho: zrušit dvojí občanství nebo ho zredukovat na symbol bez volebního práva."



MIMOCHODEM: Vlámsko neboli Flandry jsou nizozemsky hovořící částí Belgie. Jedná se o severní část země (Brusel je ale vyjmutý do samostatné části). Belgie jako taková je federací, skládající se z Vlámska, Valonska (frankofonní část) a regionu Brusel.



"Erdoğan je mnohem populárnější ve Flandrech než v Turecku. 72 % hlasovalo pro něj. Evropští Turci jsou formou volebního dopingu. Jediný způsob, jak zastavit indoktrinaci Turků ve Vlámsku, je znemožnit volit Erdoğana."

MIMOCHODEM: Řada zemí umožňuje svým občanům volit také ze zahraničí. Některé státy toto právo omezují jen na některé volby (například volby prezidenta, poslanců, senátorů), ale neumožňují volit na místní úrovni (například Česko).


A co jí je do toho?

Než se pustíme do podobné otázky, musíme vědět kdo je. Již její jméno napovídá, že je něco jinak. Oba její rodiče se narodili v Turecku, ona má tedy automaticky turecké občanství.

Její rodiče pocházejí z východního Turecka. Oba jsou Kurdové, Alevité (tedy stejně jako opoziční leader za CHP Kemal Kılıçdaroğlu). To jsou hned dva dárky do její kolébky, které ovlivňují její vztah k současnému prezidentovi Turecka.

Sama se narodila již v Belgii, vystudovala a v rámci politické kariéry se před necelými čtyřmi roky dostala na aktuální místo ministryně životního prostředí, energetiky, cestovního ruchu a spravedlnosti ve vládě Vlámska. Ona sama je první cizinec na ministerském postu ve vlámské historii.


Turecké občanství nechci!

Názor o zbavení Turků v Belgii tureckého občanství má dlouhodobě, navíc sama šla příkladem. Již v létě 2017 se totiž sama rozhodla, že se tureckého občanství vzdá. Již v létě onoho roku totiž oznámila, že již nechce dvojí občanství, a nyní také vložila své peníze tam, kam má, zasláním dopisu tureckému konzulátu k podání žádosti.

"Rozrostli jsme se, Turecko a já. A pokračovali jsme v tom. Stala se ze mě Vlámka s hrdými kurdskými kořeny. Všechno, co Turecko nechtělo. Studovala jsem tady, žila, našla lásku s Vlámem. Mám příležitost tady růst a dělat politiku. To doma stačí. Flandry adoptoval mě a já Flandry."

Zuhal Demir získala tureckou státní příslušnost, protože každý, kdo má tureckou matku a/nebo otce, ji má automaticky. Ona sama dle postupu splňuje všechny podmínky k žádosti o výmaz. Není hledaná pro trestné činy, nemá žádné nesplacené dluhy vůči turecké vládě a je jí více než 18 let.

Sama říká, že by ji nepřekvapilo, kdyby jí turecké úřady nakonec odmítly odebrat tureckou státní příslušnost. "Ale aspoň jsem dal jasně najevo, že s láskou je konec." Profesor národnostního práva v Lutychu Patrick Wautelet poznamenává, že turecký postup je „černá skříňka“. "Existuje postup, ale nikdy nevíte, jaký bude výsledek. Jste vydán na milost a nemilost politickému rozhodnutí."

MIMOCHODEM: 1. května 2023 (tedy před 18 dny) se v Belgii snížil věk pro volební právo pod 18 let, konkrétně na 16, a to od příštích evroských voleb.

A tak je to ohledně politického tření se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek  Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...