Desáté výročí událostí v Gezi parku

Někteří turečtí politici, politické strany a veřejnost si připomínají nejmasovější protesty vůči tehdejší vládě a jejím praktikám, kdy je v Istanbulu vyšlo do ulic několik milionů občanů, podobně i v dalších 95 městech.

Desetileté vzpomínání

Letošní desáté výročí přichází s heslem "Karanlık gider, Gezi kalır" (temnota odchází, Gezi zůstává).

Desáté výročí připomněl z vysoce postavených politiků například starosta Izmiru Tunč Soyer.

Na sociálních médiích v tyto dny se objevují tagy jako #Gezi10Yaşında nebo #GeziyeÖzgürlük

plakát s vyobrazením obětí včetně tašky s chlebem (zdroj: twitter.com/cumhuriyetgzt/)

Atributy oné doby připomíná také jejich souhrn.

zdroj: twitter.com/___j__a__n___/

Proč citron a mléko? Protože pomáhali čelit následkům slzného plynu, který používala policie a těžkooděnci vůči protestantům.

Co mezi symboly dělá tučňák? Namísto vysílání o aktuálním dění vysílala CNN Türk televizní stanice dokument o tučňácích, zatímco jejich mateřská CNN vysílala aktuální události.

Co má s protesty společného Čarši, ultras klubu Bešiktaš? Protože právě oni po spálení stanů původních protestujících a údajné zabití člověka vzburcovali Istanbul, takže v pátek večer se konal první protest. Následné dny také došlo k dočasnému spojení fanoušků tří istanbulských klubů (Bešiktaš, Fenerbahče, Galatasaray), takže se objevilo označení Istanbul United, což bylo zdokumentováno ve stejnojmenném filmu (psali jsme).

Nejen v Istanbulu se především dnes objevily nápisy a plakáty připomínající, že lid na události kolem Gezi parku nezapomněli.

zdroj: canhaber.com.tr

Mezi další strany, které velmi aktivně desáté výročí připomínají, je Turecká strana pracujících nebo Komunistická strana Turecka.

Veřejnost si připomíná také oběti, jako Ali İsmail Korkmaz nebo 14letý Berkin Elvan, který s protesty neměl nic společného. Ten šel do obchodu pro chléb, aby po policejním zásahu se již nevrátil a na následky zranění za 3/4 roku zemřel. Proto se jedním ze symbolem stal bochník chleba (vypadá jako česká veka).

zdroj: sendika.org

Jedním z dodatečných symbolů Gezi Parku je Osman Kavala, který je dodnes ve vězení za financování protestů v Gezi parku a údajné organizování převratu roku 2016. Evropská unie prozatím marně žádá o jeho propuštění. Před rokem byl odsouzen za pokus o svržení vlády na doživotí.

Provládní média také informují o desetiletém výročí, ovšem způsobem, že je o desetileté výročí vandalizace a devastace parku.

Dnes v sedm na Taksimu!

Twitterový účet Taksim Dayanışması s 1,1 milionem sledujících vybízí k dnešnímu setkání na náměstí Taksim.

MIMOCHODEM: Na každé výročí nebo kritický den něčeho se v posledních letech uzavírají stanice metra kolem Gezi parku a náměstí Taksim. Tento rok se na Gezi park (nota bene kulaté výročí) zapomnělo, protože se konalo druhé kolo prezidentských voleb. Nešlo ovšem o jednodenní záležitost, ale ani dnes Metro Istanbul nehlásí, že by jim bylo nařízeno dotyčné stanice uzavřít.

Uzavřít dopravu je příliš viditelné a mnoho lidí by se ptalo proč, takže by si desáté výročí přípomněly. Proto se přistoupilo k méně viditelnému řešení. Před několika hodinami policejní těžkooděnci uzavřeli celý Gezi park.

VAROVÁNÍ PRO TURISTY: Rozhodně se vyhýbejte takovým místům!

uzavření Gezi parku 31. května 2023 (zdroj: bianet.org)

Podobná setkání se plánují také v dalších částech Turecka, viz zítřejší setkání ve městě Mugla.

Další část historie

Tehdejší premiér Recep Tayyip Erdoğan (pamětníci si na něj možná vzpomenou) označil v projevu z 2. června za marodéry (çapulcu [čapuldžu]) s cílem je slovně zdiskreditovat, což neuspělo, takže se dodnes objevuje tag #capulcular

MIMOCHODEM: Co je marodér? Toto archaické slovo pochází z osmanské turečtiny. Podle Wiki je to označení pro vojáka, který je lehce zraněn nebo své onemocnění předstírá, proto nepostupuje se svou jednotkou. Jde pouze v jejích stopách a přitom rabuje a loupí (míněno právě s tímto důrazem; dnes bychom asi řekli spíš "vandal a zloděj"). Protestující to ovšem přijali jako svou přezdívku, takže turečtina dokonce i angličtina byly na chvíli obohaceny o nové slovo chapulling (viz Wiki), takže se pak objevily nápisy i upomínkové předměty s nápisem "Everyday I'm chapulling", přičemž jako chapuller se označil například Noam Chomsky nebo CEO tureckého řetězce Boyner.

Duch protestů byl velmi podobný Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989. Také zde dávali lidé těžkooděncům květiny, četli jim básně atd. Protože protesty i policejní zásahy Gezi park poničily, protestující sami zorganizovali jak úklid, tak výsadbu nových květin.

Podpora Tarkana

Dnes je to přesně deset let také od příspěvku zpěváka Tarkana na Facebooku ve prospěch protestujících na Facebooku:

AŤ ŽIJE GEZI PARK!

Myslím si, že příroda, společnost a jednotlivec; existence, život a svědomí jsou neoddělitelné strany a vzájemně se doplňují.

Protože každý neustále potřebuje mysl, emoce a svědomí toho druhého.

Myslím, že přesně taková situace je pro Istanbul Taksim Meydanà Gezi Park.

Právě se kácí stromy a v Gezi Parku ničí příroda, důležitost dýchání města!

Obyvatelé tohoto města měli být vyzváni k „hlasování“, než se rozhodnou o projektu, který má být vybudován jako náhrada tohoto parku; to je sociální a demokratická nutnost.

Není nic tak přirozeného, jako odpor jednotlivce, volání po ochraně vysokých hodnot, volba pasivních metod akce, postavení stanu a muzicírování. Administrativa oplátku použila hrubou sílu k pálení stanů těchto lidí a pepřovým sprejem, což vedlo k brutálním následkům a pošlapala práva a svobody jednotlivců.

Jako nadšenec do přírody a milovník Istanbulu velmi stojím po boku těchto lidí, těchto nevinných rebelů.

AŤ ŽIJE GEZI PARK!

Vedle něj vyjádřily podporu desítky a desítky umělců, řada z nich se protestů aktivně účastnila.

Po třech týdnech svobody byl Gezi park násilně vyklizen a zakázány veškeré protesty. Proti tomu protestoval jeden muž 18. června 2013 svérázným způsobem. Neměl žádný nápis, nepoužil žádné barvy, netvořil s nikým skupinu, nic neříkal, nic neprovolával. Jen prostě na Taskimu zůstal stát. Přesto byl odstraněn. Na jeho podporu se stejnou formou rozhodla protestovat řada lidí, proto se z oné doby objevily fotky samostatně stojících lidí. To připomíná tag #duranadam (zastavený muž).

MIMOCHODEM: Proč něco podobného již v Turecku není možné? Protože spousta z oněch protestujících či jejich příznivců již žije mimo Turecko.

Živým elektronickým památníkem událostí je účet @DirenGezi (a tagy #DirenGezi a #DirenGeziParkı), kde je možné najít autentické příspěvky z doby oněch událostí. Kdo tam byl, tomu při procházení tímto účtem něco padlo do oka, něco se otevřelo v kapse a ruka zaťala v pěst.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík