Přeskočit na hlavní obsah

Istanbulská lékařská komora znepokojena počtem případů spalniček i přístupem ministerstva

Istanbulská lékařská komora včera na tiskové konferenci informovala jak o alarmujícím nárůstu případů spalniček, tak o zatajování informací o nich včetně problémů s očkováním. Istanbulská lékařská komora obviňuje Ministerstvo zdravotnictví v neposkytování příslušných dat, do kterých spadá také informace o COVID-19.

Lékařská komora informovala jak o počtu případů, tak o úmrtí dětí na následky spalniček. Jen za leden a únor bylo v Turecku zaznamenáno 343 případů spalniček s tím, že ministerstvo informace o dalších měsících podle komory nezveřejňuje, a to ani lékařským komorám.

MIMOCHODEM: Spalničky se v Česku vyskytovaly jen velmi zřídka po dlouhou dobu (řekněme od roku 1982, kdy se naplno projevily výsledky plošného očkování). Například roku 2010 nebyl zaznamenán jediný případ. Ale roku 2019 bylo hlášeno 590 případů (viz NZIP). Důvodem je prudce klesající proočkovanost. Zatímco roku 2007 šlo o 98 % dětí, do tří let, o deset let později (roku 2017) je to jen 84 %. V současné době může jakékoli očkování ovlivnit postoj některých osob ovlivněných dezinformacemi v souvislosti s pandemií COVID-19 a příslušným očkováním.


zdroj: twitter.com/istabip/



MINI SLOVNÍČEK

česky: spalničky

slovensky: osýpky

anglicky: measles

německy: masern

turecky: kızamık


MIMOCHODEM: Za audiovizuální média se tiskové konference byla přítomna İleri Tv a Fox TV (nepatří mezi provládní média), nezúčastnila se ani žádná tisková agentura.


Tisková zpráva

Istanbulská lékařská komora zveřejnila toto tiskové prohlášení (nezkráceno):

Nárůst spalniček v Istanbulu je alarmující, chybí děti, tomuto kurzu je třeba co nejdříve zabránit.

Jako pro profesní komoru je jednou z našich nejdůležitějších povinností připomínat orgánu veřejné moci postupy preventivní medicíny, které by měly být provedeny dříve, než se nemoci rozšíří a způsobí problém veřejného zdraví, a přimět je k tomu, aby v tomto ohledu přijali nezbytná opatření.

Dnes jsme se zde shromáždili, abychom upozornili na nepříjemnou situaci spalniček, protože víme, že v Istanbulu je alarmující nárůst spalniček a že jsou zde děti, o které jsme bohužel přišli kvůli epidemii spalniček.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění s dlouhou historií, které zabilo miliony lidí a zanechalo mnoho dalších postižených. Nemůžeme však snést, že o své děti přijdeme kvůli spalničkám, což je onemocnění, kterému lze předcházet pomocí vakcíny aplikované téměř půl století.

Než začalo plošné očkování v roce 1980, spalničky způsobily ročně odhadem 2,6 milionu úmrtí na celém světě, zatímco zrychlené globální očkovací programy měly velký vliv na snížení počtu úmrtí, které v roce 2011 klesly na 158 000 ročně. WHO uvedla, že v období 2000-2013 bylo očkováním zabráněno odhadem 15,6 milionu úmrtí.

Na druhou stranu WHO do dnešního dne těchto cílů dosáhnout nedokázala, přestože rok 2010 určila jako cíl eliminace spalniček (zastavení cirkulace viru) na evropském regionu, kam patří i naše země, a to nejdříve roku 2010 poté 2015, ani nyní tento cíl není k dispozici. K tomuto cíli má naše země také daleko. Ve skutečnosti podle počtu případů spalniček v Evropě mezi dubnem 2022 a březnem 2023 následuje Turecko po Rusku a Tádžikistánu se 457 případy. 343 z nich jsou z ledna a února 2023. Z informací, které jsme získali od kolegů z oboru, víme, že od března přibyly nové případy, ale k číslům se nemůžeme dostat, protože ministerstvo zdravotnictví pokračuje v netransparentním přístupu ve sdílení dat v rámci pandemie COVID-19.

Podle obecných pravidel epidemiologie by však veřejná moc měla budovat důvěru, včas oznamovat a být v epidemiích transparentní. Ministerstvo zdravotnictví svou praxí při zvládání epidemií porušuje všechny tři tyto články.

Aby se zastavila cirkulace viru spalniček, mělo by být vakcínou proti spalničkám očkováno 92–95 % populace. V datech z roku 2021 sdílených ministerstvem zdravotnictví s WHO vidíme, že této míry nelze dosáhnout v mnoha městech naší země, včetně Istanbulu.


Ovlivňující faktory v tomto ohledu:

  1. Odmítání očkování a nerozhodnost o očkování: Tento problém se u nás mění v rostoucí krizi. Zatímco v roce 2011 si 18 rodin nepřálo očkovat své děti, v roce 2018 se toto číslo zvýšilo na 23 tisíc. S účinkem nálezu Ústavního soudu, že otec byl odůvodněn nedostatečnou právní úpravou ve věci podané otcem, který si v roce 2015 nepřál očkovat své děti, došlo k nárůstu počtu rodin, které vakcínu odmítly. se zvýšilo s informačním znečištěním způsobeným nevědeckými a antivakcinačními kruhy během období očkování proti koronaviru.
  2. Fenomén migrace: V posledních letech se do naší země museli uchýlit lidé z různých zemí s nekontrolovanou migrací a obtížemi při očkování této populace, z nichž někteří žijí v neformálním postavení. V tomto rámci lze hodnotit i migraci mezi tuzemskými regiony v důsledku sezónních pracovníků.
  3. Neplánovaná změna očkovacího kalendáře: Se změnou národního imunizačního programu v roce 2020 byla do 4 let stažena druhá dávka vakcíny proti spalničkám, která byla aplikována na 1. stupni základní školy a bylo přerušeno očkování téměř 3 milionů dětí ve věku od 5 do 6 let.
  4. Meziregionální nerovnosti v imunizaci: Potíže s přístupem k vakcínám, zejména u populace žijící ve východních a jihovýchodních provinciích
  5. Neregistrovaná populace: Existence populace, která není registrována u žádného rodinného lékaře


Žádáme ministerstvo zdravotnictví o informace, které by měly být zveřejněny jako požadavek epidemiologie a veřejného zdraví:

  • Kolik případů spalniček je v Istanbulu a dalších provinciích?
  • Kolik pacientů bylo hospitalizováno kvůli této nemoci, kolik lidí zemřelo?
  • Ve kterých okresech provincií byly zaznamenány případy spalniček? Provádí se epidemiologické mapování?
  • Máte informace o věkové skupině případů, zda byli nebo nebyli očkováni, a pokud ano, kolika dávkami byli očkováni?
  • Kolik z těchto případů je domácích a kolik ze zahraničí?
  • Jaký je podíl neregistrované populace v Istanbulu, jak se u těchto lidí provádějí imunizační a sledovací studie, jaké jsou problémy v terénu?
  • Uvažujete o změnách v očkovacím programu s cílem zvýšit proočkovanost, aby se epidemie spalniček dále nezvyšovala?
  • Jaké kroky hodlá podniknout pro zvýšení důvěry veřejnosti v odmítání a váhání s očkováním?


MIMOCHODEM: Turecké ministerstvo zdravotnictví přestalo již před delší dobou zveřejňovat denní informace o COVID-19 tak, jak to dělá zbytek světa. Loni na podzim prodloužili týdenní interval na měsíční. Ovšem poslední zveřejněné údaje na https://covid19.saglik.gov.tr/ jsou z března (a je polovina června).

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: istabip.org.tr

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,