Schovejte si mince 5 kurušů, přestaly se údajně vyrábět

Na téma turecké ekonomiky a jejího pádu, turecké liry a jejího pádu, tureckého hospodářství a jeho pádu bylo napsáno stohy a stohy. V posledních dnech se objevila zpráva, že Turecko mělo údajně přestat vyrábět mince hodnoty 5 kuruš. Turecký trh na to někdy nepamatuje, kupující se může dostat do úzkých.

Před 10 lety 1 kuruš, nyní 5 kurušů

Nedlouho po uvedení současné měny (tedy od 1. ledna 2009) zmizely z oběhu mince 1 kuruš. Poté se s mincemi nic nedělo, až letos v zimě obchodníci zjistili, že se na trhu bez jakéhokoli oznámení objevily mince nominální hodnoty 1 lira, které byly tenčí, lehčí a se zjednodušenou grafikou.

Před měsícem začali někteří obchodníci mít problémy se získáváním jednolirových mincí, takže o to víc se snaží zákazníky natlačit k nějaké formě bezhotovostní platby (mobilem, kartou). Někteří obchodníci se snaží ceny stanovit tak, aby nebylo vůbec nutné použit mincí (tedy tam kde to jde, tedy kde je možnost mít cenu v násobku pěti lir).

Nyní, několik měsíců poté, se objevily zprávy, že Turecko přestalo razit mince 5 kurušů. Vzhledem k inflaci jsou tyto mince i tak přirozenou cestou z trhu eliminovány cenami v obchodech, které zaokrouhlují následovně:

• na liry (24 TL) > nejmenší nutná mince je 1 lira
• na půl liry (24,50 TL) > nejmenší nutná mince je 50 kurušů
• na čtvrt liry (24,75 TL) > nejmenší nutná mince je 25 kurušů
• na desítky kurušů (24,90 TL) > nejmenší nutná mince je 10 kurušů

na násobky pěti kurušů (24,95 TL) už se ceny obvykle nevyskytují.

kompletní sada mincí platných od 1. ledna 2009

Levné řetězce

Nyní se podívejme na aktuální cenové nabídky řetězců A101, Bim a Šok.

A101 v poslední nabídce má i nízké ceny zaokrouhlené na desítky kurušů (typu 34,90 TL). Zmíněnou petikurušovou minci tedy vyřadily.

Bim je vůči turecké liře pesimističtější. Kombinuje celé turecké liry (79,00 TL) a půl liry (49,50 TL), jen naprosté výjimky používají čtvrtliru neboli 25 kurušů (6,75 TL).

nabídka A101 (vlevo) a Bim (vpravo)

Šok v posledních letácích se snaží vůbec kuruše nepoužívat. U vyšších sum je to rozumné i bez problémů s mincemi, ale prorůstá to i do nižších cen (viz 39 TL). Na druhou stranu jiné ceny uvádí na pět kurušů (tedy 64,95 TL). Ceny pro jednotlivé letáky zřejmě připravují různé týmy. Je to jediný z této slavné "trojky", kdo se potenciálně s pětikurušovým problémem ještě nevyřídil.

Tyto řetězce jsou typickým magnetem pro chudší nebo prostší část obyvatelstva, kteří stále používají ve velké míře hotovost, takže ceny chtě nechtě musejí odrážet skutečnou realitu na trhu.

nabídka CarrefourSA platná od 8. června 2023 pro nadcházející den otců

CarrefourSA se k situaci staví jako chytrá horákyně. Na jedné straně se snaží kuruše zcela eliminovat, na druhé klidně použije "baťovskou" cenu 299,99 TL. To je potenciální past jak na jejich vlastní prodavače, tak na zákazníky. Při platbě v hotovosti může totiž dojít na otázku vrátit onen jeden kuruš, který již v oběhu není (ovšem oficiálně stále funguje, ačkoli je nikdo roky neviděl).

Migros (poslední z "velké pětky") podle posledního Migroskopu (firemního katalogu) ceny příliš neřeší. Stálé ceny často končí na deset kurušů (14,90 TL), ale při výpočtu slev si opravdu neberou žádné servítky (dokonce ani v nabídce ubrousků) a klidně dají cenu na jeden kuruš (jako v případě 750g balení kuchyňské soli Billur tuz, zlevněno o 20 % ze 13,90 na 11,12 TL, nebo grilovací karbanátky Uzman Kasap při slevě 10 % z 87,90 na 79,11 TL).

Oba velké řetězce evidentně s jinou než bezhotovostní platbou nepočítají a nechají to na dvojici pokladní-zákazník, ať si to mezi sebou vyříká.

Nerovnost mincí a bankovek: koruny versus liry

Kurs turecké a české měny 1:1 dává unikátní možnost porovnat bankovky a mince. Haléře jsou ekvivalentem kurušů, koruny jsou ekvivalentem lir.

MIMOCHODEM: Co je to haléř? Jedná se o nižší měnovou jednotku, kterou Česko opustilo koncem srpna 2008 (Slovensko koncem prosince téhož roku, protože od ledna 2009 přešlo na eura). Jedna koruna se dělila na 100 haléřů podobně, jako se dolary nebo euro dělí na centy (setiny). Jméno pochází z města Hall v německém Švábsku, kde se ve 13. století razily drobné mince, haller, z čeho vzniklo haléř / halíř, které dostaly podobné drobné mince ražené v Česku od roku 1384. Mince hodnoty 1 haléř skončily svou platnost 30. dubna 1993 (tedy před 30 lety).

Česká koruna používala na rozdíl od ostatních namísto 25 nižší jednotku 20 (tedy 20 haléřů). Turecká lira a česká koruna také svorně nepoužívají 2 haléře / kuruše na rozdíl od švédské a norské koruny, které nižší jednotku s množstvím 2 používaly.

Nejvyšší česká bankovka 5000 Kč má aktuálně 25x vyšší hodnotu, než nejvyšší turecká bankovka 200 TL. Česká koruna má v porovnání se švédskou nebo norskou korunou větší rozpětí (1 až 5000 Kč v porovnání s 1 až 1000 v případě norské i švédské koruny).

MIMOCHODEM: Stejná situace jako v Česku má také Norsko nebo Švédsko. Také zde platí pouze hlavní měnová jednotka koruna, nižší měnová jednotka byla zrušena (v Norsku od 1. května 2012, ve Švédsku postupně od roku 2010). Zatímco v Česku byly haléře, v Norsku a dalších skandinávských zemích øre (v Dánsku ještě mají minci 50 øre). Jméno øre je odvozeno z latinského slova pro zlato, aereus/aurum.

Schovejte si pětikurušové mince, ať máte na památku.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík