Turecko v rámci systematického boje proti alkoholu a tabákovým produktům před řadou let zavedlo pravidlo, že na začátku každého pololetí se speciální daň zvýší. Včera bylo oznámeno zvýšení zvláštní spotřební daně ÖTV o 14,81 %.
Kde jsou časy, kdy jeden litr rakije stál v Turecku kolem 50 lir. Nyní se pohybuje mezi 600 a 1500 lir. Na vině je nejen velká inflace turecké měny, ale také spotřební daň ÖTV. Nově se lahev pálenky bude danit následovně:
156,42 TL (cena bez daně)
266,47 TL (zvláštní spotřební daň ÖTV)
76,11 TL (daň z přidané hodnoty KDV)
499,00 TL (výsledná cena)
Produkt s hodnotou 156,42 TL má daň 342,58 TL.
 |
| ilustrační foto (zdroj: bursamuhalif.com) |
Zvláštní spotřební daň zatočila s cenami alkoholu neuvěřitelně. Zatímco před nedávnou dobou byl v Turecku alkohol levný pro místní i turisty, nyní si i mnozí turisté všimli, že "najednou" je alkohol v Turecku nějaký drahý.
Desáté výročí
Turecká vláda se rozhodla, že se k alkoholu bude stavět jako k jedné z návykových látek. Proto se zrušila možnost propagace, také se omezila možnost prodeje. Začátkem byl 11. červen 2013. A následků byla spousta.
Jak nový zákon z roku 2013 zněl?
Samotný zákon 6487 je velmi obsáhlý, tu jsou důležité pasáže:
- Alkoholické nápoje nelze prodávat v prodejních automatech. … Tyto produkty nelze prodávat spotřebitelům prostřednictvím tisku a vysílání a nelze je zasílat metodou zásilkového prodeje. Alkoholické nápoje nelze prodávat v maloobchodě mezi 22:00 a 06:00.
- Alkoholické nápoje lze konzumovat otevřeně na místech, kde je povoleno servírování, a alkoholické nápoje nelze prodávat ke konzumaci mimo hranice zařízení.
- Mezi místy, kde se výrobky, na něž se vztahuje tento zákon, se prodávají v maloobchodní nebo otevřené formě a institucemi formálního vzdělávání a soukromými vzdělávacími institucemi, studentskými koleji a místy bohoslužeb, je povinná vzdálenost mezi vchody nejméně sto metrů. Požadavek na vzdálenost v tomto odstavci se nevztahuje na podniky s osvědčeními o cestovním ruchu.
Pro zájemce doporučuji přečíst celé, někdy je do dost výživné.
MIMOCHODEM: Mešity mohou na rozdíl od kostelů sloužit kromě jiného také jako veřejné záchodky. Pro urgentní případy připomínám, že jestliže budete stát u prodejny s alkoholem, máte to k nejbližší toaletě minimálně 100 metrů, a to vzdušnou čarou...
Nejen zákaz večerního a nočního prodeje, ale také minimální vzdálenost od školních a náboženských institucí vyvolal poprask. Mešity jsou na každém kroku a pro řadu prodejců je opravdu problém najít místo, které by splňovalo tuto podmínku.
Turecká COVIDová prohibice na jaře 2021
Velmi odlišný postoj Turecko předvedlo přede dvěma roky, kdy se na jedné straně dočasně zakázal prodej alkoholu, aby se zároveň dočasně snížila zvláštní spotřební daň ÖTV na tabákové produkty. Stalo se tak výnosem 31345 [PDF] z 25. prosince 2020, a to z dosavadních celkových 67 % na 63 %. Omlouvalo se to tím, že se tak odlehčí při velké inflaci domácím rozpočtům.
Celé Turecko mělo v první polovině května 2021 zákaz vycházení na 2,5 týdne. Mnohé obchody zavřené, mezi nimi také prodejny alkoholu. To vyvolalo mezi méně věřícími muslimy, ateisty či nemuslimy paniku. Hned se vytvořila alkoholová verze bankovní noční můry (tzv. run na banku, bankovní fráze). Obchody s alkoholem zažily výprodej, Turecko snad poprvé ve své historii zažilo tak masivní prodej alkoholu v době ramadánu (kdy je pití alkoholu ještě větší hřích, než mimo něj). Mnozí i přirovnají nadcházející situaci k americké prohibici mezi lety 1914 a 1933.
MIMOCHODEM: Polská varianta prohibice mezi lety 1982 a 1990 nařizovala, že se nesměl prodávat alkohol před 13. hodinou. Proto se třeba obědy posunuly právě na 13. hodinu, aby se k obědu mohlo pít pivo. Posun oběda je tam často dodržován dodnes.
To mělo samozřejmě vliv také na ceny. Prodejci obvykle zrušili cenové akce. Někteří prodejci uklidňují své stálé zákazníky, že i v průběhu zákazu vycházení jim mohou zavolat, že jim nákup dovezou až do domu, třeba až do druhé hodiny ranní. Tomu se říká služba zákazníkovi.
Benevolence vůči tabákovým výrobkům se projevila například před rokem, kdy na jaře se tabákové výrobky zdražily tak, že se cena snížila i o deset lir na krabičku (psali jsme).
Možnosti konzumentů
Snahou státu je oddělit lid od alkoholu, pokud možno zcela a nadobro. Zbraní je hlavně cena. Veřejnost se tedy upnula na tři možné směry:
- Vzdát se alkoholu. Prý jsou i tací, ale nemluví se o nich, ani nejsou o nich zprávy. Jestliže takovou osobu potkáte, hned dejte vědět. Samozřejmě nejde o případy, kdy alkohol zakáže lékař, nebo kdy je osoba v bezvědomí či kómatu.
- Dovoz až pašování alkoholu ze zahraničí. Kdo jede z Turecka do zahraničí, tradičně přiveze legálně povolený objem alkoholu. To je čím dál atraktivnější, protože i při inflaci je zahraniční alkohol levnější.
- Domácí výroba. Vlastní výroba piva se stává stále oblíbenější.
- Nákup alkoholu pokoutně / nelegálně v Turecku:
o Dovezený na černo. Zde hrozí právní postih dovozcům, konzumenti jsou relativně mimo nebezpečí
o Vyrobený na černo. Zde hrozí nebezpečí jak výrobcům, tak konzumentům (otrava až smrt). Pančuje se všude po světě a neustále, ale za posledních několik let v Turecku případů otrav a úmrtí přibývá (viz náš článek)
Konzumenti tahají v tomto boji se státem za kratší slámku.
Kde je původ ÖTV?
Zvláštní spotřební daň (turecky Özel Tüketim Vergisi = ÖTV, anglicky Special Consumption Tax = SCT) je daň z výdajů na určité zboží nebo produkty na pevném nebo poměrném základě. Prapůvod lze najít v řešení finančních problémů země po obřím zemětřesení roku 1999 (nejdřív v srpnu v İzmitu, poté v listopadu v Düzce).
ÖTV se poprvé dostala do popředí se změnami zákona provedenými v rámci harmonizace s Evropskou unií, který byl přijat v roce 2002 se zákonem č. 4760 za stejným účelem. ÖTV se aplikuje na luxusní zboží (šperky, kožešiny atd.), zdraví škodlivé (alkohol, cigarety atd.), škodlivé pro životní prostředí (benzín atd.).
Takže podobně jako v případě povolení (do té doby zakázaných) náboženských politických stran se Pandořina skříňka i v případě zvláštní spotřební daně ÖTV na alkohol otevřela (také) kvůli Evropské unii, aby byla následně spravována a vykládána lokálně.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat