Přeskočit na hlavní obsah

Putin dnes telefonoval s Erdoğanem

Ruský prezident Vladimír Putin dnes telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Ten Putinovi poděkoval za pomoc a řešili pozastavený obilný koridor. Oba lídři se dohodli na návštěvě prezidenta Putina v Turecku.

Prezident Erdoğan poděkoval svému protějšku za dva obojživelné hasicí letouny Berijev Be-200 Altair (stejný model poslali ve stejnou dobu také do Řecka; stejný model spadl před dvěma lety při hašení v turecké provincii Kahramanmaraš), které Rusko poslalo před týdnem pro boj Turecka s lesními požáry, a vyjádřil potěšení nad rostoucím zájmem ruských turistů o Turecko a přesvědčení, že v letošním roce bude díky společnému úsilí překonán rekord v cestovním ruchu.


ilustrační fotomontáž (zdroj: hurriyet.com.tr)


Prezident Erdoğan prohlásil, že by nikdo neměl podnikat žádné kroky, které by zvýšily napětí v rusko-ukrajinské válce, a vyzdvihl význam černomořské iniciativy, kterou považuje za "most míru".

Prezident Erdoğan zdůraznil, že dlouhodobé pozastavení Černomořské iniciativy nikomu neprospěje a že největší újmu utrpí země s nízkými příjmy, které potřebují obilí, a poukázal na přibližně 15% nárůst cen obilí za poslední dva týdny, které předtím v období realizace klesly o téměř 23 %.

Prezident Erdoğan dále poznamenal, že Türkiye bude pokračovat v intenzivním diplomatickém úsilí o pokračování černomořské iniciativy.

Tolik zpráva z turecké prezidentské kanceláře.


Ruská verze

Ruská agentura TASS o připravovaném hovoru dnes ráno napsala toto:

Ruský prezident Vladimir Putin by měl ve středu telefonicky hovořit se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem.

Bude to jejich první telefonický rozhovor po řadě významných událostí, včetně vypovězení dohody o dodávkách obilí a rozhodnutí Ankary převést na Ukrajinu vůdce nacionalistického praporu Azov (považovaného za teroristickou organizaci a postaveného v Rusku mimo zákon).

Ruský vůdce poprvé oznámil svůj plán telefonicky hovořit s Erdoğanem 29. července během brífinku pro média, na kterém shrnul výsledky rusko-afrického summitu. Podle ruského prezidenta spolu oba lídři plánovali hovořit již dříve, ale nepodařilo se jim najít vhodný termín, a tak nakonec stanovili termín rozhovoru na 2. srpna.

Plány v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Předchozí telefonický rozhovor mezi vedoucími představiteli Ruska a Turecka se uskutečnil 24. června, kdy Putin informoval svůj turecký protějšek o situaci v jeho zemi v souvislosti s pokusem o vzpouru. Celkově již Putin a Erdoğan v letošním roce uskutečnili devět telefonických rozhovorů. V dubnu se společně prostřednictvím videospojení zúčastnili slavnostního zavážení jaderného paliva do jaderné elektrárny Akkuyu, kterou Rusko staví v Turecku.

Jejich poslední osobní setkání se uskutečnilo v kazašském hlavním městě Astaně v říjnu 2022.

Témata jednání

Kreml téma nadcházejících rozhovorů neoznámil. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin však 21. července uvedl, že oba prezidenti plánují během svých budoucích rozhovorů projednat opatření k zajištění bezpečné plavby v Černém moři.

Ankara mezitím uvedla, že během rozhovorů bude v centru pozornosti možnost obnovení dohody o přepravě obilí v Černém moři. Již dříve Erdoğan označil dohodu za šanci odvrátit "potravinovou krizi, jejíž důsledky budou v důsledku pandemie a hospodářské krize mnohem závažnější".

Turečtí představitelé zároveň opakovaně zdůraznili, že požadavky Ruska na zrušení omezení, která bránila vývozu ruských potravin a hnojiv, byly oprávněné.

Dohoda o dodávkách obilí skončila 17. července. Minulý týden při projevu na plenárním zasedání rusko-afrického fóra Putin uvedl, že Rusko původně souhlasilo s účastí na dohodě pod podmínkou, že budou dodrženy její podmínky týkající se odstranění nelegitimních překážek pro dodávky obilí a hnojiv z Ruska na světové trhy. Žádná z těchto podmínek však nebyla splněna. Nyní se podle Putina bude Rusko řídit zásadou: "Nejdříve splňte vy, a pak se k této dohodě vrátíme."

Očekává se, že se bude jednat také o iniciativě vybudovat plynový uzel na území Turecka. V říjnu 2022 Putin navrhl vytvořit v Turecku největší plynový uzel v Evropě a přesměrovat do něj objem plynu, jehož tranzit již není možný přes Nord Stream. Dne 29. července Putin uvedl, že tato otázka zůstává na pořadu dne. Podle něj jde o vytvoření elektronické obchodní platformy pro dodávky plynu do Evropy vzhledem k rostoucí roli Turecka jako tranzitní země plynu na kontinent. Turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů Alparslan Bayraktar uvedl, že projekt umožní zajistit bezpečnost dodávek energie do Evropy a pomůže řešit regionální konflikty.

Kromě toho mohou Putin a Erdoğan jednat o nákupu tureckých obojživelných letadel ruské výroby BE-200ChS uprostřed lesních požárů v zemi. Dvě taková letadla odletěla z Ruska do Turecka v polovině července, aby pomohla při hašení požárů.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: twitter.com/trpresidency/, TASS

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...