Dnes rozhodla radnice městského obvodu Praha 6 o plánu vztyčit sochu zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka. Je to již druhé odmítnutí ze strany České republiky
Arménská komunita přesvědčuje celý svět o jejich verzi příběhu tragedie, která se udála v průběhu 1. světové války na území Osmanské říše. Přitom snahu o vytvoření arménsko-tureckého týmu, který měl společně a neutrálně posoudit dění v oné době, byla zastavena ze strany Arménie.
Karlovy Vary: Místo léčení Atatürka roku 1918
Karlovarská radnice přijala roku 2015 žádost o umístění sochu či bustu Mustafy Kemala Atatürka poblíž hotelu Carlsbad Plaza. Radnice přijala v zápětí stížnost arménské diaspory v ČR (a dvě další). Nakonec se radnice rozhodla, že povolení k výstavbě neudělí, ale to ani sochy, ani busty.
 |
| Mustafa Kemal Atatürk ve 30. letech (zdroj: wikipedia.org) |
Praha 6: Břevnov, Ankarská ulice
Tuto lokalitu si Turecké velvyslanectví v Praze vybralo kvůli jménu ulice. Sochu Atatürka chtěli umístit někde u křižovatky ulic Ankarská a Na Větrníku, tedy na jižním okraji Prahy 6.
Podle vyjádření tiskového oddělení radnice, Praha 6 nevyhoví žádosti turecké strany, aby na jejím území mohla stát socha prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Žádost turecké strany o sochu se stala v uplynulých týdnech předmětem zájmu médií.
"Se žádostí o umístění sochy mě začátkem letošního roku oslovil turecký velvyslanec Egemen Bagis. Celou věc jsme důkladně posoudili, zabýval se tím jednak náš odbor územního rozvoje a konzultovali jsme to také s ministerstvem zahraničních věcí a rozhodli jsme se instalaci sochy nerealizovat. V tomto duchu jsem také informoval tureckého velvyslance," říká starosta městské části Praha 6 Jakub Stárek.
MIMOCHODEM: Jméno velvyslance Turecké republiky v tiskové zprávě Prahy 6 bylo zbaveno jakékoli interpunkce. Správný tvar je Egemen Bağış. Jestli to bylo součástí dehonestace turecké strany, to opravdu nelze zjistit. ČTK ponechala informaci v původní podobě, a tak média přetiskují jméno, věty i odstavce v identické podobě.
Několik českých médií informovalo následovně, naprosto identicky:
Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina, který je odpovědný za oblast kultury, poté redakci iDNES.cz vysvětlil, že rozhodnutí má historickou souvislost, protože Mustafa Kemal Atatürk byl v roce 1915 jedním z organizátorů genocidy Arménů v Turecku.
„Grémium zvažovalo více faktorů. Uměleckou kvalitu darované sochy, komplikace s vhodným umístěním v Ankarské ulici, ale samozřejmě také historické konsekvence, například genocidu Arménů, ke které v éře Mustafy Kemala došlo a která byla českým státem uznána. Ve vší úctě k zakladateli moderního, sekularizovaného tureckého státu jsme dospěli k závěru, že sochu na území Prahy 6 neumístíme,“ dodal Lacina.
"Pro nás je něco takového nepředstavitelné. Tento člověk měl na svědomí genocidu Arménů, Řeků a Asyřanů," řekl pro PrahaIN.cz Hakob Asatryan, ředitel Informačního centra Kavkaz a šéfredaktor internetového časopis Orer, který informaci přinesl.
Řecká nominace Atatürka na Nobelovu cenu
Dle tvrzení Hakoba Asatryana měl Atatürk na svědomí také genocidu Řeků. Ale právě řecký premiér 12. ledna 1934 zaslal dopis Nobelovu výboru, ve kterém navrhl udělení Nobelovy ceny za mír právě Mustafu Kemalu Atatürkovi.
 |
| třetí strana dopisu s vyjádřením nominace a podpisem bývalého řeckého premiéra |
Elefthérios Kyriákou Venizélos byl premiérem Řecka v letech 1910 až 1920 (tedy v době jak Balkánských válek, tak první světové války) a 1928 až 1932. Právě jemu se přezdívá "tvůrce moderního Řecka" (svým způsobem řecká obdoba Atatürka, který je tvůrce moderního Turecka).
Řecký premiér Venizelos zaslal dopisy předsedovi turecké vlády i ministru zahraničních věcí (İsmetu İnönüovi a Tevfiku Rüştü Arasovi), v nichž prohlásil, že Řecko nemá žádné územní ambice na úkor své země. Nakonec obě strany 30. dubna 1930 dosáhly dohody; 25. října Venizelos navštívil Turecko a smlouvu o přátelství podepsal.
MIMOCHODEM: Jedno z Atatürkových sloganů je Mír doma je mír ve světě z 20. dubna 1931 (turecky "Yurtta sulh, cihanda sulh"). Je to zjednodušením jeho věty "Domnívám se, že následující krátká věta stačí k jasnému vyjádření neochvějné obecné politiky Republikánské lidové strany: "Pracujeme pro mír doma a mír ve světě."" ("Cumhuriyet Halk Fırkası'nın müstakar umumî siyasetini şu kısa cümle açıkça ifadeye kâfidir zannederim: Yurtta sulh, cihanda sulh için çalışıyoruz."). Zřejmě také odsud si vzali čeští komunisté motivaci pro své heslo pro volby na podzim roku 2017 "Mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma".
Co se roku 1934 stalo tak významného, že to pohnulo bývalým řeckým premiérem k nominaci svého bývalého úhlavního nepřítele na Nobelovu cenu za mír? Byla to (tehdy teprve připravovaná) dohoda podepsaná Řeckem, Tureckem, Rumunskem a Jugoslávií 9. února 1934 zvaná Balkánský pakt. Signatářské země souhlasily s odložením veškerých svých vzájemných sporných teritoriálních nároků. Smlouva pomohla zajistit mír mezi Tureckem a nezávislými zeměmi v jihovýchodní Evropě, které vznikly z částí Osmanské říše. Ovšem nominace byla výsledkem zkušenosti s Atatürkem za dlouhou dobu budování vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi.
Kde se sochou Atatürka problém nemají?
Jeho socha mimo území Turecka stojí v řadě zemí, například:
- Austrálie (Albany)
- Chile (Santiago de Chile)
- Indie (Nové Dillí)
- Kazachstán (Astana; 2009)
- Kuba (Havana; 2011)
- Kyrgyzstán (Biškek; 2015)
- Maďarsko (Budapešť)
- Mexiko (Mexiko City; 2003)
- Německo (Wuppertal; 2019)
- Nizozemsko (Amsterdam)
- Nový Zéland (Wellington)
- Peru (Lima)
- Rumunsko (Bukurešť)
- Japonsko (Kii Ōshima, Kushimoto, prefektura Wakajama; 1974)
- Turkmenistán (Aškabat)
- USA (Washington; 2013)
Na dalších místech jsou alespoň plakety, jako například v Karlových Varech.
Atatürk a ANZAC
Co měl Atatürk společného s Austrálií a Novým Zélandem, že si Atatürka cení tak, že mu staví monumenty? Velmi mnoho. Stáli totiž na opačných stranách fronty při bitvě u Čanakkale (neboli u Galipoli). Mustafa Kemal věděl, že to jsou profesionální vojáci a neměl vůči nim zášť, přestože přišli bojovat přes půl zeměkoule do Turecka.
Na památníku u hrobů všech vojáků bez rozdílu národnosti je napsáno:
"Ti hrdinové, kteří prolili svou krev a přišli o život.
Nyní ležíte na půdě spřátelené země.
Proto odpočívejte v pokoji.
Pro nás není rozdílu mezi Jánošíky a Mehmaty, kde leží vedle sebe zde v této naší zemi, vy, matky, které jste poslaly své syny z dalekých zemí, utřete své slzy, vaši synové nyní leží v naší náruči a jsou v pokoji poté, co ztratili své životy na této zemi, stali se i našimi syny."
Atatürk 1934
MIMOCHODEM: Mehmetčik nebo Johnnies jsou lidové výrazy pro vojáky Turecka nebo Austrálie v těchto zemích.
Mnozí tento projev přirovnávají k legendárním projevům typu "I have a dream" (Martin Luther King, Jr.), "We shall fight on the beaches" (Winston Churchill), „Ich bin ein Berliner“ (J. F. Kennedy) nebo "Naše země nevzkvétá" (Václav Havel).
Arménská diaspora versus turecký seriál o Atatürkovi
Jak jsme již psali v článku Atatürk se stal rozbuškou mezi Arménií a Tureckem, seriál o něm zrušen.
A tak je to ohledně Atatürka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat