[aktualizováno v 21:49] TikTok je mobilní aplikace a sociální síť pro vytváření a sdílení krátkých videí vyvíjená čínskou společností ByteDance. Coby bezpečnostní hrozbu ji vidí celá řada zemí včetně USA, Indie, Evropské unie a dalších. Ovšem Ázerbájdžánu zde jde o něco zcela jiného.
Předvoj: Sobota
Turecko rozšířilo svůj návrh na vedení třístranných rozhovorů o ázerbájdžánském Karabachu za účasti těchto dvou zemí a sousední Arménie a zároveň vyjádřilo připravenost na čtyřstranné rozhovory, které by zahrnovaly i Rusko, uvedl v sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan na tiskové konferenci v Istanbulu před svým odjezdem na zasedání Valného shromáždění OSN, které se uskutečnilo tento týden v New Yorku.
"Předali jsme jim (Ázerbájdžánu a Arménii) náš návrh na třístranné setkání pod naším vedením. Kromě třístranného přístupu jsme předložili také čtyřstranný návrh. Zatím nepřišla žádná odpověď," řekl o čtyřstranném návrhu s tím, že bude o této záležitosti dále jednat také se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a bude pozorně sledovat vývoj.
Jak se staví mezinárodní společenství k Náhornímu Karabachu?
Toto patří k dílku do celkové mozaiky.
OBSE roku 2009 v Madridských principech požadovala:
- navrácení území kolem Náhorního Karabachu pod kontrolu Ázerbájdžánu
- prozatímní status Náhorního Karabachu, který by poskytoval záruky bezpečnosti a samosprávy
- koridor spojující Arménii s Náhorním Karabachem
- budoucí určení konečného právního statusu Náhorního Karabachu prostřednictvím právně závazného projevu vůle
- právo všech vnitřně vysídlených osob a uprchlíků na návrat do míst jejich původního pobytu
- mezinárodní bezpečnostní záruky, které by zahrnovaly mírovou operaci
Na zasedání ministrů OBSE v prosinci roku 2009 v Aténách Ázerbájdžán k poslednímu návrhu přistoupil, zatímco Arménie se svou odpovědí otálela.
Arménie ovšem na Madridské principy nereflektuje a neustále podporuje Republiku Arcach, kterou žádný člen OSN neuznává (kromě Arménie). Občas provokuje prohlášením, že Náhorní Karabach je Arménie. Ázerbájdžán si poslední dobou také zrovna nebere servítky.
Předvoj: Pondělí
Na zvláštním brífinku pro diplomaty o současné situaci v Karabachu ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že navzdory úsilí Ázerbájdžánu prostřednictvím mezinárodních partnerů Arménie a tzv. režim zavedený na svrchovaném území Ázerbájdžánu nadále poškozují proces normalizace a odmítají všechny návrhy na snížení napětí.
Proč se Ázerbájdžán a Turecko tak přátelí?
Obě země jdou přirovnat k Česku a Slovensku. Obě dvojice mají jazyk do té míry podobný, že si mluvčí navzájem rozumějí. Ázerbájdžán a Turecko budují dlouholeté a oboustranně výhodné přátelství. Zatímco Turecko je velkou a průmyslově vyspělou zemí, Ázerbájdžán má ropu a zemní plyn. Turecko dodává Ázerbájdžánu například drony Bayraktar TB2, které pomáhají získat Ázerbájdžánu vzdušnou převahu v konfliktech s Arménií. Mezi konflikty patří jak Náhorní Karabach, tak Zangezurský koridor (plán odpravního na propojení Ázerbájdžánu s exklávou Nachičevan).
MIMOCHOEM: Co je to exkláva? Je to oddělená část území či teritoria, zcela obklopená územím jiného státu. Střední Evropa si pamatuje Západní Berlín, který byl exklávou Německé spolkové republiky, obklopené Německou demokratickou republikou. Nedávno vzrušila nejen českou veřejnost debata o ruské exklávě Kaliningrad. Drtivá většina enkláv pochází z feudálních dob. Problematické enklávy jsou dílem zpolitizovaných změn hranic, viz zásahy Stalina do hranic mezi Arménskou SSR a Ázerbájdžánskou SSR v rámci Sovětského svazu. Tyto hrátky jsou příčinou stoletého sporu o hranici mezi nyní již samostatnými státy.
Ázerbájdžán byl obdarován (resp. její prezident İlham Aliyev) v rámci "TOGG diplomacie" (neboli rozdávání tureckých elektromobilů hlavám vybraných států), psali jsme.
Vše vysvětluje heslo šířené oběma zeměmi "jeden národ, dva státy" (především v éře prezidenta Erdogana).
Úterý: Zákaz! Tedy útok!
Provládní turecká média informovala, že Ázerbájdžán zakázal používání mobilní aplikace Tiktok. Totéž nastalo již v minulosti ve chvíli, kdy začaly vojenské operace v oblasti Náhorního Karabachu.
 |
| zdroj: dailypakistan.com.pk |
A jak zákaz napověděl, ázerbájdžánská armáda skutečně začala ostřelovat Náhorní Karabach se současným vyjádřením, aby se arménská armáda plně z Náhorního Karabachu stáhla (obě země považují ono území za své). Arménie vyzývá OSN a Rusko, aby zasáhly. Někteří poukazují na účelovou vypočítavost Arménie. Když se totiž hlasovalo právě v OSN o odsouzení útoku Ruska na Ukrajinu, právě Arménie se zdržela (tedy útok neodsoudila).
Podle turecké agentury Anadolu Ajansi Ázerbájdžán zřídil humanitární koridory podél Lačinské silnice, aby usnadnil evakuaci arménských civilistů v oblasti Karabachu, kde zahájil "protiteroristické aktivity", uvedlo v úterý ministerstvo obrany země. Ministerstvo v prohlášení doporučilo civilnímu obyvatelstvu, aby udržovalo bezpečnou vzdálenost od vojenských zařízení a zdrželo se podpory formací arménských ozbrojených sil.
"Související informace byly zaslány arménským obyvatelům ázerbájdžánského Karabachu prostřednictvím mobilní SMS služby. Současně je obyvatelstvo varováno prostřednictvím reproduktorů a jsou distribuovány informační letáky."
Ochrana a obrana správních, sociálních, vzdělávacích, zdravotnických, náboženských a dalších institucí bude řízena v souladu s mezinárodním humanitárním právem, dodalo prohlášení.
Dříve v průběhu dne ministerstvo uvedlo, že byly podniknuty kroky k dodržování ustanovení uvedených v třístranné mírové dohodě z roku 2020, kterou podepsalo s Ruskem a Arménií, a k odzbrojení a stažení arménských ozbrojených sil "z našeho území".
Uvedlo, že civilní obyvatelstvo a infrastrukturní objekty nebyly cílem útoku a byly "zneškodněny" pouze legitimní vojenské cíle. Arménská armáda v roce 1991 obsadila Karabach, území mezinárodně uznané jako součást Ázerbájdžánu, a sedm přilehlých oblastí.
Na podzim roku 2020 Ázerbájdžán během 44 dní trvajících střetů osvobodil z arménské okupace několik měst, vesnic a osad. Válka skončila příměřím zprostředkovaným Ruskem, ale napětí pokračuje navzdory rozhovorům o dlouhodobé mírové dohodě.
Samostatně Baku uvedlo, že arménské síly umístěné v Karabachu ostřelovaly ázerbájdžánské pozice ve směru na Aghdamskou oblast, a dodalo, že byla přijata odvetná opatření.
Mezitím ázerbájdžánský ministr obrany Zakir Hasanov telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Yasarem Gulerem, přičemž ten se podle jiného prohlášení vyjádřil, že Türkiye "vždy stojí při Ázerbájdžánu".
Poradce ázerbájdžánského prezidenta Alijeva Hadžijeva prohlásil: "Hlavní cíle ázerbájdžánské operace v Karabachu se blíží ke konci. Vojenské cíle již byly neutralizovány."
Arménií podporovaný režim v Náhorním Karabachu vyzval ázerbájdžánskou stranu, aby okamžitě zastavila palbu a usedla k jednacímu stolu k vyřešení problému.
Rada bezpečnosti OSN
V souvislosti s vojenským útokem Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach iniciovala Francie naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN. Premiér Arménie Nikol Pašinjan telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednalo se o situaci v Náhorním Karabachu po útoku Ázerbájdžánu.
Obě strany zdůraznily nepřípustnost použití síly a nutnost využití mezinárodních mechanismů pro deeskalaci. Francouzský prezident informoval, že v souvislosti se vzniklou situací Francie iniciuje naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Čtyři z pěti vůdců ze stálých členů (P5) Rady bezpečnosti OSN nebudou přítomni. Macron (Francie), Sunak (UK), Si (Čína) a Putin (Rusko) nebudou chybět. Jedinou přítomnou hlavou státu P5 je americký prezident Joe Biden. I když je obvyklé, že čínský a ruský prezident akci vynechávají, u lídrů Francie a Spojeného království je to o něco méně obvyklé.
A tak je to ohledně hranic na východ od Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat