Přeskočit na hlavní obsah

Všechna velvyslanectví a konzuláty letos změní webové adresy, do dubna také emaily

[AKTUALIZACE 21. 9. 2023] Skoro ve všech zemích světa se již přešlo na speciální státní doménu, pod kterou najdeme všechny státní organizace. Letos v lednu to odsouhlasila i česká vláda, minulý měsíc odsouhlasila časový harmonogram přechodu.

Do domény .gov.cz budou první organizace zmigrovány ještě letos. Kdy to postihne Ministerstvo zahraničí, tedy i weby a emaily velvyslanectví a konzulátů?




Časový plán přechodu Česka na .gov.cz

Česko konečně postoupilo tak daleko, že má časový plán. Ten nemíří do vzdálené budoucnosti za sedmero volbami a sedmero vládami, ale již nyní. Podle časového harmonogramu mají již první úřady a ministerstva přejít již příští měsíc (tedy v říjnu 2023).



Stejná data v grafu vypadají jinak.



Specifický je přechod Ministerstva dopravy. Zatímco ve všech ostatních případech přejde nejdřív web a až poté emaily (případně obojí zároveň, Ministerstvo dopravy má naplánován přechod emailů k červnu 2024, webů až půl roku poté (tedy pokud nenastala někde v řetězci informačního toku chyba).


Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo a všechny jeho weby přejdou na novou doménu do konce letošního roku (tedy do Silvestra). Týká se to nejen přímo ministerstva, ale především desítek zastupitelských úřadů (velvyslanectví a konzulátů).

Adresy elektronické pošty přejdou na novou doménu o čtvrt roku později, tedy do konce března 2024. Není znám mechanismus přechodu, tedy od kdy začnou fungovat nové adresy, jak dlouhou dobu budou fungovat paralelně a jaká bude reakce po příchodu emailu na starou adresu. Nabízí se několik možných řešení, jako:

  • pouhé přeposlání na správnou adresu
  • vrácení zpět odesílateli s informací o změně adresy
  • oboje (doručení na správnou adresu, ale informování odesílatele o změně adresy)

To jsou ale interní záležitosti, na které narazí jen ten, kdo s kteroukoli částí ministerstva bude komunikovat touto cestou.


...a proč jako?

Někteří plánu oponují s tím, že proč mít .gov.cz. Existuje celá řada protiargumentů, například:

název GOV není český, ale z angličtiny. Tento argument je sice pravdivý, ale velmi zcestný. Jen málo států na světě se pustilo do označení ve vlastním jazyku

Vynechávám státy používající některý z jazyků OSN (tedy angličtina, španělština, francouzština, ruština...). Nejde pouze o zdrojové země oněch jazyků (tedy Velká Británie, Španělsko, Francie, Rusko atd.), ale také o jejich bývalé kolonie, kterým byl onen jazyk vnucen (viz "latinská Amerika" používající španělštinu, severozápad Afriky používající francouzštinu atd.).

Kde je na mapě (viz níže) nějaká barva, tam se používá státem chráněná doména .GOV nebo obdoba, což tedy většina států světa (jako .GOVT, .GO, .GOUV, .GOB, výjimečně také celé slovo viz Government).


zdroj: Žít Istanbul


Kdo chce, ten si zjistí čí je daný web. Toto je argument vysloveně zcestný (typický argumentační faul). Myšlenka, že pokaždé si uživatel udělá výzkum s čím má tu čest, je vysloveně zcela mimo realitu. Jednak ne každý je znalý a ví o příslušných testech a databázích, jednak ne všichni jsou z Česka a rozumějí logice českého uvažování a byrokracie. Nesmíme zapomínat, že to míří jak dovnitř státu, tak do zahraničí (turisté, zahraniční firmy, investoři atd.).


Kdo na doméně .gov.cz již je?

Ministerstvo vnitra zprovoznilo centrální portál https://gov.cz, ze kterého se lze dostat na různé služby státu vůči občanům. Například Úřad průmyslového vlastnictví (lidově Patentový úřad) přešel od 16. května 2022 z původní domény upv.cz na novou e-mailovu doménu upv.gov.cz. Občané ČR se doposud nejčastěji potkali s Portálem občana na adrese https://obcan.portal.gov.cz. Mezi další portály českého státu pod garantovanou doménou .gov.cz patří například:

  • anonymizace.gov.cz Nástroj pro anonymizaci dokumentů
  • archi.gov.cz odbor Hlavního architekta eGovernmentu (součást DIA.gov.cz)
  • code.gov.cz Portál otevřeného kódu
  • copernicus.gov.cz program Evropské unie Copernicus
  • covid.gov.cz Covid Portál
  • data.gov.cz Portál otevřených dat
  • desu.gov.cz Dopravní a energetický stavební úřad
  • dia.gov.cz Digitální a informační agentura
  • digitalnicesko.gov.cz Digitální služby státu
  • dmvs.gov.cz Digitální mapa veřejné správy
  • fau.gov.cz Finanční analytický úřad
  • frs.gov.cz Foreigners reservation system
  • chcidatovku.gov.cz Chci datovku
  • inspire.gov.cz Národní geoportál INSPIRE
  • issi.gov.cz Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy
  • ofn.gov.cz Otevřené formální normy
  • opendata.gov.cz Otevřená data v ČR: Portál pro poskytovatele
  • ov.gov.cz Obchodní věstník
  • pma3.gov.cz Analýzy pro digitalizaci agend veřejné správy
  • pruvodce.gov.cz Průvodce životními událostmi
  • rrtv.gov.cz Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
  • smlouvy.gov.cz Registr smluv
  • szpi.gov.cz Státní zemědělská a potravinářská inspekce
  • tezaury.gov.cz Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR
  • tsl.gov.cz CertIQ: ověřování certifikátů vůči důvěryhodným seznamům podle nařízení eIDAS
  • upv.gov.cz Úřad průmyslového vlastnictví
  • voda.gov.cz Vodohospodářský informační portál VODA

Vedle nich existují i další, jako generovaniotp.gov.cz. Také jednotlivé části samosprávy mají snahu přecházet na .gov.cz, například Geoportál Jihočeského kraje (na adrese https://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/portal/) a další. Není jich málo, ale mají být všichni.

AKTUALIZACE: Například ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů) má doposud adresu https://wwwinfo.mfcr.cz/, paralelně s tím již běží v pilotním provozu nový informační systém ARES, který je dostupný na adrese https://ares.gov.cz. Na základě zpětné vazby se správci rozhodli prodloužit souběžný provoz původního a modernizovaného informačního systému ARES do 31. 10. 2023.


Problémy budou mít i turisté v zahraničí

Dříve nebo později potřebuje každý občan informaci z některého z webů státu. Čeští turisté a dovolenkáři například využívají službu DROZD, která se nyní nachází na adrese https://drozd.mzv.cz/. Dá se předpokládat, že je to skoro naposledy, co se turisté mohou před cestou do zahraničí registrovat právě na této adrese. Pro příští rok bude s největší pravděpodobností adresa nová.


Bude úklid ve jménech?

V současné chvíli je v doménových jménech ministerstev pěkný zmatek podle toho jak si které ministerstvo v 90. letech samo rozhodovalo o jméně své domény (či jak byl někdo jiný rychlejší pro vhodnou doménu).

Na seznamu je patrná nekoncepčnost, která se dědí od 90. let. Webové adresy největší části ministerstev jsou tvořeny českou zkratkou organizace.

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz)
  • Ministerstvo pro místní rozvoj (www.mmr.vz)
  • Ministerstvo zahraničních věcí (www.mzv.cz)
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz)
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz)
  • Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz + prolink z www.env.cz)

Tam, kde je zkratka dvoupísmenná, si vypomáhají de facto duplicitním ČR, protože následná doména .CZ napovídá o spojení s Českou republikou (ovšem někteří si ji mohou vysvětlovat jako Carl Zeiss).

  • Ministerstvo dopravy České republiky (www.mdcr.cz)
  • Ministerstvo financí České republiky (www.mfcr.cz)
  • Ministerstvo vnitra České republiky (www.mvcr.cz)
  • Ministerstvo zdravotnictví České republiky (www.mzcr.cz)
  • Ministerstvo kultury České republiky (www.mkcr.cz)

Výjimkou z toho je Ministerstvo zemědělství, které prostě přidalo o jedno písmeno navíc.

  • Ministerstvo zemědělství (www.mze.cz)

Výjimkami ze všeho jsou Ministerstvo obrany, která si pořídila doménu s krátkým, výstižným a anglickým Army.cz (nabízí se také obrana.cz, ovšem tu má soukromá firma), dále Ministerstvo spravedlnosti (justice.cz). Tam je otázkou zda jde o češtinu nebo angličtinu, když v psané formě je to stejné v obou jazycích (tedy čteno justyce / džastys).

  • Ministerstvo obrany (www.army.cz)
  • Ministerstvo spravedlnosti (www.justice.cz)

CITÁT: "Tak buď jsem důsledný, a nebo nedůsledný. Ale když je někdo důsledně nedůsledný, tak prosím jaké jsou z toho důsledky." (film "Ducháček to zařídí", rok 1938).

Zahraniční partneři musejí být při komunikaci s více ministerstvy ČR dobře zmateni s podezřením jestli je to reálná organizace, nebo podvod. Nově budou všechny schovány pod .gov.cz, kde jen stát přiděluje subdomény, takže nehrozí, že by nějaký subjekt mimo státní správu jakkoli blokoval jména (spekulant, anarchista atd.).


A jak je na tom Slovensko?

O něco lépe, ale stále ještě není vše hotové. Slovensko již nějakou dobu doménu .gov.sk používá, ale zatím ne jednoznačně. Například Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky má a pro webové služby používá doménu foreign.gov.sk (web mzv.sk paralelně také funguje), ovšem emailové adresy má zatím stále na doméně mzv.sk (je možné najít hodně staré dokumenty, kde se emailová adresa @foreign.gov.sk vyskytuje, ale zřejmě šlo o předčasný pokus a ustoupilo se od něj).

Na téma jsme psali:

[2022-08-15] Turecko plně na státní GOV doméně, Slovensko na cestě, Česko teprve začíná

A tak je to ohledně internetu se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,