Přeskočit na hlavní obsah

Znojemské okurky z Turecka leží Česku v žaludku hodně hluboko

Ne, nejde o nestrávené zbytky potravy, ale fakt, že někdejší proslavené znojemské okurky koupila společnost Orkla Foods Česko a Slovensko a.s. a přesunula část výroby do Turecka. A nejde jen o přesun výroby jinam, ale o to, že je to zrovna to nenáviděné Turecko. Proto se tématu chytají také určití politici, kteří věc vidí i nábožensky a rasově.

Za normálních okolností proběhne nad tématem smršť článků, která ale pomine, protože veřejnost již byla informována. Ale okurky Znojmia se těší velkému zájmu novinářů, protože mohou při minimální invenci nasbírat maximum emocí veřejnosti. Emoce ale nejdou za norskou společností, českým managementem a českou příliš slabou ochranou oné slavné značky "znojemské okurky" (díky které toto spojení chráněno není, takže je lze vyrábět kdekoli), ale obětí je Turecko.



Kde se vyrábějí znojemské okurky?

Kritizovaná značka Znojmia se částečně až úplně vyrábí v Turecku. Mezi další okurky na českém trhu s odkazem na Znojmo jsou Tradiční znojemské, které se vyrábějí v Táboře. Toto jihočeské město a tato značka je ale zcela mimo pozornost médií, které se zaměřují na značku Znojmia především kvůli spojení s Tureckem.

MIMOCHODEM: Orkla Foods Česko a Slovensko včetně Vitany, Hamé, Znojmie a dalších součástí tohoto gigantu má sídlo nikoli ve Znojmu či někde na Moravě, nýbrž v obci Byšice na sever od Prahy (vedeno coby účtovací adresa), případně v Praze 5 – Jinonicích. Samotný provoz neboli konzervárenský závod dříve vyrábějící Znojmia je v Novém světě v Bzenci.


Rok 2013

Jak to může vypadat, když se nakládané okurky včetně tureckých hodnotí neutrálně, vidíme ještě před smrští protitureckých článků.

5. dubna: Test nakládaných okurek: Které chutnají jako bláto? (https://eurozpravy.cz/ekonomika; autor: Mfx)


Rok 2020

Na tento rok asi nikdo nezapomene kvůli pandemii COVID-19 a následným opatřením.

15. září: „Znojemské“ okurky jsou letos i z Turecka, lidé si stěžují na chuť bláta (iDnes.cz/brno; Markéta Dušková)

19. září: ŠKANDÁL: Tu už nikto nič negarantuje! Znojemské uhorky sú až z Turecka (HlavnyDennik.sk; Ivan Brožík)

21. září: Tradiční značka Znojmia přesunula výrobu okurek do Turecka. Nedá se to jíst, stěžují si lidé (kupi.cz; Tereza Havlíčková)

11. října: Znojemské okurky z Turecka a... Potravinová nesoběstačnost s koronavirem narůstá do nebezpečných rozměrů (krajskelisty.cz/jihomoravsky-kraj; Kamil Fára)

28. prosince: Také jste měli na Štědrý den turecký salát? Znojmia prodává okurky od Turků (tn.cz; Kristýna Vondřichová)


Rok 2021

Jak polevila koronavirová opatření, polevilo množství článků.

30. dubna: Znojemské okurky vyrábí Turci: legendu hýčkají lidé v kuchyních (denik.cz/podnikani; Dagmar Sedláčková)

29. prosince: Okurky do bramborového salátu z Turecka! Výrobce tradiční značky kysele překvapil (blesk.cz; Autor: lc)


Rok 2022

Tento rok se v mediálním světě příliš okurek neurodilo. Danému tématu se nejvíce přiblížil jeden článek o zajímavé části historie.

3. srpna: Muž, který přivezl do země „národní poklad“. Podivuhodná cesta okurek do Znojma (lidovky.cz/relax; )


Rok 2023

Letos hned od prvního měsíce se opět vesele nadává na Turecko. K tomu se přidal záměr společnosti Orkla přesunout výrobu mimo Česko. Pach viny ale padá i na Turecko.

24. ledna: Znojemské okurky: Pýchu Znojma nahradila turecká výroba. Co do kvality se nedá s tou českou srovnávat (Jímeto.cz; Lída Kropáčková)

9. února: Znojemské okurky se vyrábí v Turecku. Zemětřesení je neohrozilo (Prahain.cz; Barbora Novotná)

13. března: Smutek i mávnutí rukou. Po další újmě okurek Znojmia lidé už na návrat nevěří (znojemsky.denik.cz; Dagmar Sedláčková)

4. července: Nejistý osud znojemských nakládaček. Závod na Moravě končí, kvůli drahé výrobě (aktualne.cz; Aneta Řezníčková, Dan Poláček)

4. července: Výroba okurek Znojmia v Česku končí. Potravinářský koncern Orkla propustí 250 lidí (e15.cz/byznys; Karolína Blažková)

4. července: Orkla v Česku zavře závody v Bzenci a Panenských Břežanech. O práci přijde 250 lidí (ct24.ceskatelevize.cz/regiony; Denisa Šindlerová)

20. července: Znojemské okurky z Turecka nebo lentilky z Hamburku. Kam zmizely tradiční české značky? (cnn.iprima.cz; Ladislav Šustr)


Konec října 2023

Protože o Turecku se v posledním týdnu píše hodně a typicky negativně (prezident Erdoğan, podpora Palestiny, role Turecka v přijímání Švédska do NATO), začala opět smršť negativně laděných článků, kde Turecko hraje svou roli obětního beránka:

24. října: Turecké okurky ze Znojma (parlamentniListy.cz; Margita Balaštíková, poslankyně za stranu ANO 2011 za Zlínský kraj)

24. října: Turecké okurky ze Znojma (balastikova.blog.idnes.cz; Margita Balaštíková)

26. října: ZNOJEMSKÉ OKURKY VYROBENÉ V TURECKU: ZVLÁŠTNÍ CHUŤ ZA MNOHEM VĚTŠÍ PENÍZE (penize.eu)

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Zemětřesení na jihozápadě Turecka s obětí a desítkami zraněných

[ aktualizováno ve 22:24 ] Když se v Turecku řekne zemětřesení, často se tím míní jihovýchod země nebo jen Istanbul. To se ale upírá právo na zemětřesení jiným regionům, když je Turecko stejně jako Řecko protkáno zemětřesnými zlomy. Svou pozornost si nyní vybrala turistická zóna v provincii Muğla v čele s městem Marmaris ve 02:17:27 v noci místního času. Ministr vnitra Ali Yerlikaya uvedl, že v Muğle a jejích okresech bylo na místě ošetřeno 14 z našich 69 občanů, kteří v důsledku paniky skočili z výšky. 8 osob bylo ošetřeno a propuštěno ambulantně. Vyšetření a léčba 46 našich občanů pokračují na pohotovosti. Průpovídku "nejhorší smrt je z vyděšení" si nevzala k srdci 14letá Afranur Günlü z Fethiye, která na panickou ataku ze strachu ze zemětřesení bohužel zemřela i přes péči lékařů v místní nemocnici. lidé cítili zemětřesení až v Egyptě, Izraeli, Libanonu, Sýrii, Kypru nebo Řecku Evropské zemětřesné centrum připsalo zemětřesení řeckému ostrovu Rhodos, který je sice nedaleko, ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...