V noci na dnešek turecký parlament splnil předsevzetí a ratifikoval vstup Švédska do NATO. Na tento okamžik čekalo nejen Švédsko, ale také všechny státy NATO. Stále se čeká na podpis prezidenta Erdoğana. Přesto hlasování vyvolává otázky. A jak reagovalo Rusko?
Drtivá většina členů NATO ratifikovala členství Švédska již v roce 2022, Finsko tak učinilo až roku 2023 (obě země měly do struktur NATO vstoupit společně). Pak už zbylo jen Turecko a Maďarsko (oba státy jsou spojeny v Organizaci turkických států: Turecko jako člen, Maďarsko jako pozorovatel). Turecko je ohledně nejen diplomacie velmi netrpělivé, na hlasování tureckého parlamentu čekalo Švédsko 20 měsíců.
Podivně málo hlasů
Média i oficiální data hovoří o tom, že hlasování dopadlo následovně:
- 287 pro
- 55 proti
- 4 zdrželi se
 |
| turecký parlament: ilustrační snímek (zdroj: trthaber.com) |
Na první pohled je to velké vítězství. Problémem je, že členů tureckého parlamentu je 600. Pak vypadá rozložení následovně:
- 287 pro
- 254 nepřítomno
- 55 proti
- 4 zdrželi se
Teď už je patrné, že turecký parlament byl poloprázdný (přesněji řečeno bylo přítomno pouze 57 procent poslanců, tedy 346 z celkových 600 křesel). Silná převaha hlasů pro ratifikaci se tak ztrácí přidáním také poslanců, kteří chyběli. Pro ratifikaci tedy byla méně než polovina všech poslanců.
Kdo jak hlasoval?
Před komunálními volbami jsou postoje politických stran, což je aktuální. Populistické strany sice vedou politickou kampaň nepřetržitě, ale před volbami přece jen zesílí. Informace míří jednak vlastním členům, jednak členům jiných politických stran (které to má buď odstrašit nebo naopak navnadit ke změně strany), jednak k těm voličům, kteří nejsou členem žádné partaje. Jen některé informace míří do zahraničí.
Vládní koalice a její příznivci hlasovali různě. Hlavní strany AKP a MHP hlasovali pro (mezi členy AKP se ale našlo pár poslanců s jiným názorem). Zbytek naopak volil jednoznačně proti, navíc měli 40% neúčast.
Opozice byla ohledně názorů velmi roztříštěná. Největší procento pro měla strana DEVA následovaná stranou Saadet a poté stranou CHP. Ostatní opoziční strany když už byly přítomny, hlasovaly proti. Mezi nimi kraluje strana Iyi Parti, druhá nejsilnější opoziční strana, která je prozápadní pravicovou stranou.
Při hlasování bylo z hlasů odevzdaných stranou CHP coby nejsilnější opoziční strany patrné, že přítomní poslanci byli pro. Na druhou stranu šlo jen o asi 15 % jejich členů parlamentu, 85 procent chybělo. To si lze vykládat i tak, že by hlasovali proti, takže raději nepřišli (spekulace).
Jedinou stranou, která je někde mezi vším, je Saadet. Asi 30 % hlasovalo pro, 45 % hlasovalo proti, 5 % se zdrželo hlasování, 20 % nebylo přítomno vůbec.
Proč někteří hlasovali proti?
Proč hlasovali někteří poslanci proti? Dali by se rozdělit do dvou skupin. Jedna bere přístup nábožensky, nemůže Švédsku odpustit pálení koránu a přístup k islámu.
Druhá skupina nemůže Švédsku odpustit benevolentní přístup k PKK, kterou Turecko, Evropská unie (a tudíž i Česko nebo Švédsko) mají na seznamu teroristických organizací. Zajímavé je, že strany s velmi nízkým počtem poslanců hlasovaly beze zbytku proti.
Levicové strany hlasovaly proti ještě z třetího důvodu: jsou levicové až krajně levicové (někdy až vysloveně komunistické až marxistické), jsou tudíž přímo či nepřímo pod vlivem Ruska (například prostřednictvím socialistické internacionály) a jsou proti NATO jako takovému.
A teď Maďarsko
Posledním článkem je nyní Maďarsko. To předtím opakovaně prohlašovalo, že nebude tou poslední zemí, která členství Švédska ratifikuje. Ale jak se zdá, má k tomu nakročeno (je ještě otázkou ratifikace tureckým prezidentem).
Premiér Maďarska Viktor Orbán shodou okolností včera v průběhu dne oznámil "dnes jsem zaslal pozvání švédskému premiérovi Ulfu Kristerssonovi na návštěvu Maďarska, kde bude jednat o vstupu Švédska do NATO."
...a co Rusko?
Typickým ruským narativem je dezinformace, že "NATO obkličuje Rusko" (při velikosti Ruska se opravdu nezdá, že by bylo Rusko obkličováno, protože by členy NATO musely být také země střední Asie včetně Mongolska nebo Číny; ostatně nebýt prodeje Aljašky Spojeným státům, byla by hranice NATO s Ruskem větší a Rusko by se nacházelo na třech kontinentech: Evropě, Asii a Americe). Proto i velmi otevřeně vyhrožuje členům NATO, dokonce i obsazením těchto zemí Ruskem, případně zničení těchto zemí jadernými zbraněmi (sem patří i Česko).
Tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov oficiálně komentoval (kromě jiného) hlasování tureckého parlamentu následovně (viz TASS):
"Jedná se o suverénní rozhodnutí Turecka."
"Turecko je koneckonců členem Severoatlantické aliance [a], <...> to je zcela jasný fakt, má své závazky, má své vyjednávací procesy o této alianci."
Rusko hovoří o Turecku, jako když másla ukrajuje. Rusko se s Tureckem velmi potřebují, je to vzájemný vztah, chtěný i nechtěný.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat