[aktualizace v 20:45] Turecko se připravuje na svůj slavný okamžik. Po desítkách let čekání se konečně mezi země s vlastním kosmonautem zařadí také Turecko. Má se tak stát díky účasti Alpera Gezeravcıho na misi Axiom 3, která startuje dnes v 17:11 východního času, což je zítra v 1:11 tureckého času nebo 11 minut po půlnoci středoevropského času (odlet posunut o jeden den na noc ze čtvrtku na pátek ve 00:49 tureckého času neboli 23:49 středoevropského). Startuje se z kosmodromu v Kennedyho vesmírném středisku, vzletová rampa LC-39A, nosná raketa Falcon 9 Block 5.
Mise Axiom 3 též zvaná Ax-3 je první komerční mise evropských astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, nově definuje cestu na nízkou oběžnou dráhu pro země celého světa. Tato mise představuje novou éru příležitostí pro státy, které se mohou připojit k mezinárodnímu vesmírnému společenství a získat přístup na nízkou oběžnou dráhu Země, aby pokročily v průzkumu a výzkumu mikrogravitace.
 |
| zleva: Michael López-Alegría, Alper Gezeravcı, Marcus Wandt, Walter Villadei |
Třetí misi velí Michael López-Alegría (Španělsko), pilotem je Walter Villadei (Itálie), specialisty jsou Marcus Wandt (Švédsko) a Alper Gezeravcı (Turecko). Velitel se již do vesmíru podíval pětkrát od Sojuzu TMA-9 přes STS-73, STS-92, a STS- 113 až po Ax-1.
 |
| zdroj: twitter.com/SpaceX/ |
Záložní posádku tvoří Peggy Whitsonová (velitelka, firma Axiom Space) a Tuva Cihangir Atasever (letový specialista, Turecká vesmírná agentura).
 |
| zdroj: twitter.com/SpaceX/ |
Stejně jako při předchozích misích poletí v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici ISS čtyřčlenná posádka tvořená jedním profesionálním a třemi komerčními astronauty. Dvě z placených míst zakoupily národní vesmírné agentury Turecka a Švédska, třetí pak italské Vojenské letectvo.
Kdo je Alper Gezeravcı?
Gezeravcı se narodil v prosinci 1979 v tureckém Silifke a navštěvoval Leteckou akademii v Istanbulu, kde získal bakalářský titul v oboru elektroniky. Kromě toho absolvoval magisterské studium na Air Force Institute of Technology na letecké základně Wright-Patterson.
 |
| představení z dubna 2023: zleva Alper Gezeravcı (specialista), Recep Tayyip Erdoğan (prezident), Tuva Cihangir Atasever (náhradník) |
Jako stíhací pilot tureckého letectva má Gezeravcı 15 let zkušeností s létáním na několika letounech včetně T-41, SF-260, T-37, T-38, F-5, KC-135 a F-16 . Kromě toho sloužil sedm let jako kapitán u Turkish Airlines. Gezeravcı působil také jako vedoucí letů, důstojník pro bezpečnost letů a kapitán komerčních aerolinek.
Naposledy byl Gezeravcı přidělen k 10. základně velitelské jednotky v turecké Adaně jako velitel standardizační letky akademického křídla. Byl zodpovědný za standardizaci a hodnocení letky, organizoval veškerou výcvikovou dokumentaci podle standardů letectva, dával zkoušky všem pilotům F-16 a KC-135R před kontrolními jízdami a kontroloval standardy dokumentace letky.
Jaký je rozdíl mezi astronautem, kosmonautem a čajkonautem?
Zatímco USA preferují astronaut, Sovětský svaz vytvořil slovo kosmonaut a prosadil ho do "svého" východního bloku, takže také do Československa, tedy následně také do češtiny. Čína má pro kosmonauty své slovo, a to čajkonaut. To ale slouží jen jako propaganda dnešních dnů (vlastně po vzoru propagandy mocností 60. let), ale na rozdíl od slov astronaut a kosmonaut se čajkonaut používá jen mimo samotnou Čínu. Podle tohoto modelu by český Vladimír Remek mohl být vesmírnautem, polský Mirosław Hermaszewski zase wszechświatnautem apod.
A co první český kosmonaut?
Za éry východního bloku a socialistického Československa se stal prvním českým i prvním slovenským kosmonautem Vladimír Remek. Československo se tak z vůle Sovětského svazu stalo třetí zemí na světě, která vyslala do vesmíru svého člověka (po Sovětském svazu a Spojených státech amerických).
Vladimír Remek byl ideálním československým socialistickým kandidátem pro tuto roli. Po otci byl Slovák, po matce Čech, on sám byl oddaným komunistou, a to i po revoluci (však za KSČM byl zvolen do Evropského parlamentu v letech 2004 až 2013).
Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. Ke svému letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut.
Po návratu do Československa do roku 1995 sloužil ve vojenském letectvu, naposledy jako ředitel Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté byl obchodním zástupcem ČZ Strakonice v Rusku, dva roky obchodním radou na českém velvyslanectví v Moskvě a v letech 2004 až 2013 poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 vykonával funkci velvyslance České republiky v Rusku.
A co český druhý kosmonaut?
Ještě minulý rok se v Česku hovořilo o tom, že budeme mít svého druhého kosmonauta, prvního v rámci samostatné České republiky.
Podle Wikipedie v létě roku 2023 oslovila soukromá společnost Axiom několik evropských zemí, které měly záložní astronauty v ESA. Aleš Svoboda tak dostal možnost letět na ISS v lodi Crew Dragon v rámci dvoutýdenní soukromé mise Axiom Mission 3. Česká republika dostala čas na vyjádření do konce roku 2023 a počátkem prosince účast na misi odmítla z důvodu nedostatku financí.
MIMOCHODEM: S počítáním českých či slovenských kosmonautů je to složitější, pokud vezmeme jako klíč etnický původ a nikoli stát, který je vyslal. Eugene Andrew Cernan jako americký astronaut byl posledním člověkem, který chodil po povrchu Měsíce. Cernan byl stejně jako Remek po otci Slovákem a po matce Čechem, jen se narodil namísto v Remkových Českých Budějovicích, ale v Chicagu. A kdo podle komunistického Československa překročil hranice (jen směrem na "západ", východ se nepočítal), tak se na danou osobu mělo z vůle strany zapomenout, pokud možno na vždy. To byl úděl i rodiny Čerňanových, ale také herců, zpěváků či hudebníků (Vladimír Pucholt, Jan Tříska, Karel Kryl, Waldemar Matuška, Soňa Červená, Jaroslav Hutka, Jana Kratochvílová, Jiří Hrubeš, Klaudius Kryšpín atd.).
Aleš Svoboda je český bojový pilot, kapitán Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. V listopadu 2022 uspěl ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury a stal se členem záložního týmu astronautů, je tedy prvním astronautem samostatné České republiky.
Sám Aleš Svoboda komentoval v rozhovoru pro Aeroweb svou pozici náhradníka takto (v červenci 2023, tedy ještě v době před zrušením|):
Rezervní tým astronautů ESA nevznikl proto, abychom čekali, až si někdo zlomí nohu. Vznikl proto, aby i menší státy, které do ESA nepřispívají tolika penězi, mohly mít možnost účastnit se programu pilotovaných letů, např. misí na ISS, a to i díky letovým příležitostem jako jsou právě mise společnosti Axiom Space. Pocit je to samozřejmě velice dobrý, protože je to důkaz, že tento nový koncept, který ESA vytvořila, má velmi reálné základy a není to jen nějaká teorie.
Velení armády i nejvyšší představitelé ministerstva obrany si velice dobře uvědomují, že se jedná o unikátní příležitost. A to nejen pro mě, já jsem jako potenciální astronaut jen tou špičkou ledovce. Zejména je to šance pro napojení naší akademické sféry na špičkové mezinárodní projekty, pro otestování nových technologií našich firem a provedení experimentů, ať už ryze českých nebo právě v rámci mezinárodní spolupráce. Také je to příležitost pro popularizaci vědních a technických oborů a pro zapojení studentů základních a středních škol. Z čistě praktického pohledu je možná největším benefitem obrovská globální propagace naší země, našich škol a také podniků (zvýrazněno redakcí). Ať už těch, které by se zapojily přímo do náplně mise, či těch, které by se rozhodly misi sponzorovat. V celosvětovém měřítku je dosah těchto aktivit obrovský. Mise na ISS je také jasným důkazem celkové technologické úrovně našeho průmyslu a akademické sféry – nejen těch subjektů, které jsou do mise přímo zapojeny.
Podle různých zdrojů měla účast Aleše Svobody stát 1,25 nebo 1,35 nebo 1,6 miliardy korun.
A přišla středa 6. prosince 2023, kdy šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera oznámil: „V současné době finanční prostředky na to, aby letěl, nemáme.“
Na druhého českého kosmonauta si tedy budeme muset ještě počkat.
Aleš Svoboda byl tedy náhradníkem pro stejnou misi, které se účastní také Alper Gezeravcı. Vesmír je tak malý...
A tak je to ve vesmíru se vším.
Patrik Veselík
ODKAZ:
Komentáře
Okomentovat