Pekař z tureckého Sivasu upekl chléb dlouhý 3,8 metru

Když se řekne Turecko a chléb, snad každý turista řekne "aha, veka". Jenže vedle tohoto typu pečiva existují v Turecku desítky dalších druhů, které jsou i diametrálně odlišné od oné "veky" a naopak mohou být podobné tomu, co se vyskytuje i v Česku.

Turecko zná celou řadu chlebů. Některé jsou celozrnné, některé jsou žitné, jiné z kukuřičné mouky, nejrůznějších tvarů, posypů a chutí.

Pekař z Trabzonu v Sivasu

Murphyho zákony mají také Marsovu definici: Odborník je člověk, který přijel z jiného města. Ve středoturecké provincii Sivas, okrese Zara, vesnici Şehitler má pekárnu Erdoğan Çiçek, který ale pochází z provincie Trabzon. Podle jeho názoru jeho chleby vydrží deset dnů čerstvé (radnice z původní lokality tvrdí, že to jsou 2 až 3 dny).

Nebavilo ho ale péct jen klasické bochníky trabzonského chleba, a tak již roku 2015 vytvořil bochník o délce 1,9 metru. Nyní na to navázal, aby namísto asi 130 klasických bochníků upekl jeden obří s délkou 3,8 metru.

Co je to za chléb?

Trabzonský chléb (též se jmenuje Vakfıkebirský chléb podle původní lokality, okresu Vakfıkebir z provincie Trabzon, případně celým názvem "Vakfıkebir Taş Fırın Ekmeği" neboli Vakfıkebirský chléb z kamenné pece) se peče do tvaru kulatého bochníku a sestává se z mouky, vody, kvásku a soli. Za klíčové se považuje právě použití kvásku. Dalším "trikem" je mouka, která musí nejdřív odpočívat 15 až 20 dnů. Poté se smíchají dva druhy pšeničné mouky, typ 1 a typ 3 (lze říct, že je to obdoba hladké a polohrubé mouky).

trabzonský neboli vakfıkebirský chléb (zdroj: vakfikebir.bel.tr)

Chléb se po mnohahodinové přípravě peče v peci, ve které hoří dřevo z vybraných druhů stromů, které tento chléb dokončí tak, že potom vydrží řadu dnů čerstvý. Je to zároveň jeden z mála chlebů v Turecku, který se krájí na silnější krajíce a klasicky, nožem (a nikoli strojem v prodejně pekárny na tenké plátky).

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: AA