Přeskočit na hlavní obsah

Turecký park v Praze se má slavnostně pojmenovat 6. června

[aktualizace 6. června] Po deseti letech snah nakonec Velvyslanectví Turecké republiky uspělo v boji za památku na svou zemi v Česku. Nebude to socha, nebude to busta, nebude to Mustafa Kemal Atatürk, ale bude to.

Turecká televize NTV a další turecká média informovala o tom, co se připravuje v Praze, dříve než česká média.

Velvyslanec Turecké republiky J. E. Egemen Bağış, Ph.D., komentoval vznik parku následovně: "Je nám ctí jít v jejich stopách a pokračovat v jejich odkazu posilování přátelského spojenectví mezi těmito dvěma velkými národy."


Jakub Stárek a Egemen Bağış


"Na pokyn našeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který na konci roku 2022 navštívil Prahu, aby se zúčastnil summitu Evropského politického společenství, jsme uskutečnili mnoho projektů, abychom řádně připomněli 100. výročí založení naší republiky a naše diplomatické vztahy s Čechy. Stejně jako kniha, kterou jsme vydali na budově našeho státního majetku v Praze, bude i tento park jako trvalé dílo symbolem turecko-českých vztahů a přátelství."

Turecký velvyslanec také poděkoval obci Antalya Muratpaša, partnerskému městu Obvodního úřadu Prahy 6, a jejímu starostovi Ümitovi Uysalovi za spolupráci a solidaritu v průběhu celého procesu.

Starosta Prahy 6 Jakub Stárek řekl: "Praha 6 je známá tím, že zde sídlí velvyslanectví mnoha zemí a jsou zde také rezidence velvyslanců. To s sebou nese velkou odpovědnost a zároveň příležitost přispět k rozvoji vzájemné důvěry a spolupráce mezi naším regionem a těmito zeměmi. Jsem rád, že vzájemná spolupráce mezi Českou republikou a Tureckem bude ztělesněna v podobě projektu zeleného prostoru."


Proč letos?

Pro česko-turecké vztahy je letošní rok velmi významný, protože je to rok velmi kulatého výročí. Velvyslanectví Česka v Ankaře uvádí:

"Česko-turecké bilaterální vztahy jsou tradičně přátelské. K navázání diplomatických styků s Tureckem došlo v roce 1924, rok po vzniku Turecké republiky." Zde je nutno dodat, že k podpisu došlo 11. října 1924 v Ankaře s platností od 21. 7. 1925.

MIMOCHODEM: Ratifikační listiny československo-turecké smlouvy o přátelství mají odlišné datum, protože Turecko ještě používalo islámský kalendář. Na československé verzi je tedy 6. červenec 1925, zatímco na turecké verzi 30. červen 1341.

Československo bylo poslední zemí, která ještě s Tureckem smlouvu neměla. Tvořila se tedy na základě již existujících smluv, protože již existovaly polsko-turecké, rakousko-turecké, maďarsko-turecké a německo-turecké smlouvy.


Jak se bude jmenovat?

Nejdříve se jednalo o vybudování pomníku Atatürka, což neprošlo kvůli Arménii. Ta rovněž nakonec zabránila tomu, aby pruh zeleně na Praze 6 nesla jeho jméno. Nakonec to vypadá, že místo ponese honosné označení "park" s oficiálním názvem "Park česko-turecké spolupráce", turecky "Çek-Türk İşbirliği Parkı" (původní varianta "Atatürkův park česko-turecké spolupráce" nebyla přijata). Místo bezejmenné zeleně u Ankarské ulice na Praze 6 (tedy na doposud neupřesněném místě na spojnici mezi Bělohorskou a Na Petřinách) byla varianta "alej Česko-turecké spolupráce".

Stavba projektu má začít 6. června 2024, má stát téměř 30 000 eur, tedy přibližně 740 tisíc Kč nebo milion tureckých lir.


A proč ne socha Mustafy Kemala Atatürka?

Ta měla stát v Karlových Varech, kde po nějakou dobu zakladatel Turecké republiky pobýval (jeho význam lze přirovnat k osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka pro Československo). Mimochodem Atatürkova žena Lâtife po rozvodu zase pobývala nějaký čas ve slovenských Tatrách (v zimě 1927 se do konce února v tamním sanatoriu léčila ze španělské chřipky). Karlovarská radnice přijala roku 2015 žádost o umístění sochy či busty Mustafy Kemala Atatürka poblíž hotelu Carlsbad Plaza. Radnice přijala vzápětí stížnost arménské diaspory v ČR (a dvě další). Nakonec se radnice rozhodla, že povolení k výstavbě neudělí, ale to ani sochy, ani busty.

Socha měla být na Praze 6 na Ankarské ulici, ale nakonec stejné skupiny se postaraly o to, aby radnice zamítla i to. Turecké velvyslanectví se pokoušelo pojmenovat po něm alespoň doposud bezejmenný pruh zeleně, což opět bylo zamítnuto.

Více na téma jsme psali v článku Socha Atatürka ani v Karlových Varech, ani v Praze.

Situaci ostře kritizovali čeští znalci Turecka, jako bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně: "Myslím, že na Praze 6 by si měli uvědomit, co Atatürk znamená pro Turecko a pro Evropu, a to je opozice vůči náboženskému režimu, který se nyní v Turecku znovu utužuje." (viz Seznam Zprávy).

Velvyslanectví nakonec zvolilo v rámci dalších ústupků Arménům velmi neutrální název, což opět odpůrci Turecka rozporovali. Na to již ale radnice Prahy 6 nereflektovala.

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

ZDROJE: aa.com.trodaTV.comyplay.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...