Přeskočit na hlavní obsah

Turecký park v Praze se má slavnostně pojmenovat 6. června

[aktualizace 6. června] Po deseti letech snah nakonec Velvyslanectví Turecké republiky uspělo v boji za památku na svou zemi v Česku. Nebude to socha, nebude to busta, nebude to Mustafa Kemal Atatürk, ale bude to.

Turecká televize NTV a další turecká média informovala o tom, co se připravuje v Praze, dříve než česká média.

Velvyslanec Turecké republiky J. E. Egemen Bağış, Ph.D., komentoval vznik parku následovně: "Je nám ctí jít v jejich stopách a pokračovat v jejich odkazu posilování přátelského spojenectví mezi těmito dvěma velkými národy."


Jakub Stárek a Egemen Bağış


"Na pokyn našeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který na konci roku 2022 navštívil Prahu, aby se zúčastnil summitu Evropského politického společenství, jsme uskutečnili mnoho projektů, abychom řádně připomněli 100. výročí založení naší republiky a naše diplomatické vztahy s Čechy. Stejně jako kniha, kterou jsme vydali na budově našeho státního majetku v Praze, bude i tento park jako trvalé dílo symbolem turecko-českých vztahů a přátelství."

Turecký velvyslanec také poděkoval obci Antalya Muratpaša, partnerskému městu Obvodního úřadu Prahy 6, a jejímu starostovi Ümitovi Uysalovi za spolupráci a solidaritu v průběhu celého procesu.

Starosta Prahy 6 Jakub Stárek řekl: "Praha 6 je známá tím, že zde sídlí velvyslanectví mnoha zemí a jsou zde také rezidence velvyslanců. To s sebou nese velkou odpovědnost a zároveň příležitost přispět k rozvoji vzájemné důvěry a spolupráce mezi naším regionem a těmito zeměmi. Jsem rád, že vzájemná spolupráce mezi Českou republikou a Tureckem bude ztělesněna v podobě projektu zeleného prostoru."


Proč letos?

Pro česko-turecké vztahy je letošní rok velmi významný, protože je to rok velmi kulatého výročí. Velvyslanectví Česka v Ankaře uvádí:

"Česko-turecké bilaterální vztahy jsou tradičně přátelské. K navázání diplomatických styků s Tureckem došlo v roce 1924, rok po vzniku Turecké republiky." Zde je nutno dodat, že k podpisu došlo 11. října 1924 v Ankaře s platností od 21. 7. 1925.

MIMOCHODEM: Ratifikační listiny československo-turecké smlouvy o přátelství mají odlišné datum, protože Turecko ještě používalo islámský kalendář. Na československé verzi je tedy 6. červenec 1925, zatímco na turecké verzi 30. červen 1341.

Československo bylo poslední zemí, která ještě s Tureckem smlouvu neměla. Tvořila se tedy na základě již existujících smluv, protože již existovaly polsko-turecké, rakousko-turecké, maďarsko-turecké a německo-turecké smlouvy.


Jak se bude jmenovat?

Nejdříve se jednalo o vybudování pomníku Atatürka, což neprošlo kvůli Arménii. Ta rovněž nakonec zabránila tomu, aby pruh zeleně na Praze 6 nesla jeho jméno. Nakonec to vypadá, že místo ponese honosné označení "park" s oficiálním názvem "Park česko-turecké spolupráce", turecky "Çek-Türk İşbirliği Parkı" (původní varianta "Atatürkův park česko-turecké spolupráce" nebyla přijata). Místo bezejmenné zeleně u Ankarské ulice na Praze 6 (tedy na doposud neupřesněném místě na spojnici mezi Bělohorskou a Na Petřinách) byla varianta "alej Česko-turecké spolupráce".

Stavba projektu má začít 6. června 2024, má stát téměř 30 000 eur, tedy přibližně 740 tisíc Kč nebo milion tureckých lir.


A proč ne socha Mustafy Kemala Atatürka?

Ta měla stát v Karlových Varech, kde po nějakou dobu zakladatel Turecké republiky pobýval (jeho význam lze přirovnat k osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka pro Československo). Mimochodem Atatürkova žena Lâtife po rozvodu zase pobývala nějaký čas ve slovenských Tatrách (v zimě 1927 se do konce února v tamním sanatoriu léčila ze španělské chřipky). Karlovarská radnice přijala roku 2015 žádost o umístění sochy či busty Mustafy Kemala Atatürka poblíž hotelu Carlsbad Plaza. Radnice přijala vzápětí stížnost arménské diaspory v ČR (a dvě další). Nakonec se radnice rozhodla, že povolení k výstavbě neudělí, ale to ani sochy, ani busty.

Socha měla být na Praze 6 na Ankarské ulici, ale nakonec stejné skupiny se postaraly o to, aby radnice zamítla i to. Turecké velvyslanectví se pokoušelo pojmenovat po něm alespoň doposud bezejmenný pruh zeleně, což opět bylo zamítnuto.

Více na téma jsme psali v článku Socha Atatürka ani v Karlových Varech, ani v Praze.

Situaci ostře kritizovali čeští znalci Turecka, jako bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně: "Myslím, že na Praze 6 by si měli uvědomit, co Atatürk znamená pro Turecko a pro Evropu, a to je opozice vůči náboženskému režimu, který se nyní v Turecku znovu utužuje." (viz Seznam Zprávy).

Velvyslanectví nakonec zvolilo v rámci dalších ústupků Arménům velmi neutrální název, což opět odpůrci Turecka rozporovali. Na to již ale radnice Prahy 6 nereflektovala.

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

ZDROJE: aa.com.trodaTV.comyplay.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...