130 let od ničivého zemětřesení a tsunami v Istanbulu

Právě dnes je kulaté výročí, kdy tehdejší hlavní město Osmanské říše postihlo jak zemětřesení, tak následná vlna tsunami.

K istanbulskému zemětřesení v roce 1894 došlo v Marmarském moři 10. července ve 12:24. Epicentrum bylo v podmořské kotlině Çınarcık, která se nachází mezi asijskou částí provincie Istanbul a provincií Yalova. Častěji je tato oblast známa jako Izmitský záliv. Zemětřesení mělo podle odhadů Ms magnitudu 7,0. Odhaduje se, že ve městech v okolí Izmitského zálivu zahynulo nejméně 1 349 lidí.

Odhaduje se, že zemětřesení vyvolalo otřesy o modifikované Mercalliho stupni intenzity 9 v okrese Sapanca (město a okres v provincii Sakarya, na východ od Istanbulu), 8,5 ve městě Yalova (na jih od Istanbulu) a 8 v Adapazarı (město a okres v provincii Sakarya), dále v istanbulských okresech Büyükçekmece, Gebze, Kartal, Küçükçekmece a na Princových ostrovech. Při zemětřesení zahynulo 990 lidí v oblasti kolem Yalovy a Sapançy, 83 v Adapazarı a 276 v provincii Istanbul.

Tsunami

Nejen zemětřesení mělo ničivý charakter. Hlavní otřes způsobil vlnu tsunami o výšce 1,5 metru. Uvádí se, že moře ustoupilo o 200 metrů nejprve na pobřeží Marmarského moře, následovaly silné vlny a lodě a čluny na pobřeží byly zničeny.

Dopady

Ve Velkém bazaru se zřítily některé zdi a kopule. Zřítily se Bitpazarı, stánkaři, prodejci oleje, bazar janičářů, hostince v Bodrumu a Kellekesenu. Stovky domů byly zničeny ve čtvrtích či městech Gedikpaşa, Kadırga, Kumkapı, Yenikapı, Langa a Samatya. Zřítily se minarety mešit Mihrimah Sultan a Kariye v Edirnekapı a zřítil se vchod do Nuruosmaniye. Princovy ostrovy byly rovněž silně poškozeny, poškozeno bylo mnoho budov včetně řeckého pravoslavného semináře na ostrově Heybeliada.

((((Xylografie z roku 1894 zobrazující poškození Konstantinovy zdi. Původně otištěno v časopise Science Illustré, 25. srpna 1894, str. 193.))))

Po zemětřesení podává D. Eginitis, ředitel aténské observatoře, zprávu o svých pozorováních v Istanbulu sultánu Abdülhamidovi II. Eginitis ve své zprávě uvádí následující postřehy: Účinek zemětřesení se lišil podle geologické stavby čtvrtí. Vysoký počet dřevěných budov v Istanbulu byl výhodou. V místech, kde mohly přežít i staré dřevěné budovy, se zřítily nové, železné zděné budovy. jen velmi málo zděných budov přežilo. Bylo zjištěno, že budovy postavené z cihel byly po dřevěných nejodolnějšími stavbami.

Tsunami v Istanbulu? Nebylo to poprvé

Když se řekne tsunami, tak již japonský původ tohoto slova nás spíš zavádí do zemí Dálného východu, Tichého oceánu. Ovšem tyto vlny vyvolané nejčastěji zemětřesením nejsou výsadou pouze tak vzdálené oblasti, ale objevuje se i jinde s tím, že míří také na Evropu. Začněme nejzápadnější částí, kdy 1. listopadu 1755 bylo zemětřesením a následnou vlnou tsunami zdevastováno portugalské hlavní město Lisabon a s tím, že epicentrum bylo v Atlantském oceánu. Paradoxem bylo, že tsunami na jedné straně zkázu města dokonala, na druhé straně uhasila velké množství požárů, které vznikly při zemětřesení. Tato tsunami ale ničila a zabíjela i jinde, od severní Afriky přes Azory, ostrovy Kabo Verde (dříve zvané Kapverdské ostrovy) nebo Karibské ostrovy na opačné straně oceánu až po Velkou Británii a dokonce Skandinávii. Zemětřesení mělo vliv dokonce i na vřídelní prameny v lázních Teplice.

Vraťme se ale k tureckým břehům. Tam naposledy tsunami ničila 30. října 2020 (ano, před necelými čtyřmi roky), i když šlo o vlnu malou (psali jsme v článku Zemětřesení mezi Řeckem a Tureckem: 7 stupňů). Na téměř stejném místě (tentokrát víc na západ, mezi řeckými ostrovy) bylo 9. července 1956 zemětřesení o síle 7,7 opět s vlnou tsunami. Nedaleko (tentokrát víc na východ, mezi dnešním letoviskem Bodrum a řeckým ostrovem Kos) bylo zemětřesení 21. července 2017. Zemětřesení mělo "jen" magnitudo 6,6, ovšem následná vlna tsunami dosáhla výšky až 1,9 metru. Tam bychom mohli pokračovat dál a dál proti proudu času, kdy Egejské moře bylo poměrně často svědkem nějaké vlny tsunami. Ostatně právě vlny tsunami mohly vytvořit mýtus o Poseidonovi.

MIMOCHODEM: Tsunami jsou sice v Černém moři vzácnější, ale přece jen možné. Například 3. září 1968 zemětřesení o síle 6,2 poničilo oblast mezi městy Amasra a Bartın a vznikla vlna tsunami s výškou téměř 3 metry (v Československu se tou dobou řešila také "vlna tsunami", ale tanků a vojáků). Dále 27. prosince 1939 zemětřesení v tureckém Erzincanu vyvolalo menší tsunami s výškou přes půl metru (Erzincan je přece jen od pobřeží Černého moře vzdálen asi 135 km), případně 17. srpna 1668 s nedalekým epicentrem na jižním břehu jezera Ladik u města Samsun.

Pokud se budeme přísně držet Istanbulu, tak nejničivější zemětřesení poslední doby u Istanbulu z 17. srpna 1999 (známé nejčastěji jako zemětřesení v zálivu İzmit) vyvolalo také vlnu tsunami s výškou přes 2,5 metru. Dále 22. května 1766 zasáhlo Istanbul a okolí zemětřesení s tsunami. Stejné to bylo 10. září 1509. Lze jít i dále do minulosti, abychom měli jen potvrzení, že vlny tsunami jsou v Marmarském moři nebo Egejském moři relativně časté (ovšem metro jezdí v Istanbulu častěji).

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

ODKAZ: tid.web.tr