Turecko bude mít velkou změnu v cenách plastových tašek, které lze koupit u pokladny obchodních řetězců. Dosavadní cena 25 kurušů byla stanovena od 1. ledna 2019 a vydrželo po dlouhých pět let. Od ledna 2025 bude cena plastových nákupních tašek zvýšená na...
Verze 1: na 86 kurušů
V přívalu informací co vše bude od ledna zdraženo vypadá trojnásobná cena jako velká nehoráznost. Podívejme se ale tomu na zoubek.
Cena. Nejdříve si musíme připomenout nepoměr kurzu turecké liry vůči zahraničním měnám. K 1. lednu 2019 byl kurz turecké liry (TRY) k euru (EUR) přibližně 7,88 TRY/EUR a k americkému dolaru (USD) přibližně 5,44 TRY/USD. Dnes je dolar za 35,11 liry, euro za 36,63 liry.
Jestliže jedna taška stála jedna plastová taška v přepočtu asi 4,15 eurocentu, dnes je to 0,682 eurocentu. Zvýšení na 86 kurušů tedy znamená cenu 2,35 eurocentu, což je jen mírně nad polovinou původní ceny z roku 2019. Nejde tedy ani o dorovnání původní ceny, takže je to stále velmi mírné pro turecké spotřebitele.
ilustrační foto |
MIMOCHODEM: Česko i Slovensko zavedlo placené plastové nákupní tašky od roku 2018 s tím, že cenu s i určí jednotlivé obchody, takže se objevily v Česku v cenách od 3 do 10 korun.
Měna má na to jiný úhel pohledu. Současná cena 25 kurušů přesně odpovídá jedné minci stejné hodnoty, takže není problém zaplatit i jedinou tašku v hotovosti. Nová cena 86 kurušů se již roky prakticky zaplatit nedá, případně se na ni v hotovosti nedá vrátit, protože nejmenší mince v oběhu je 10 kurušů (5 kurušů spíš teoreticky, 1 kuruš v Turecku viděli v posledních letech ještě méně často než yetiho). Jediné, jak se to nechá přečkat bez ztráty kytičky, je platba celého nákupu kartou včetně případných tašek. Jediné rozumné řešení je další zdražení na 1 liru, maximálně ústupek o 1 kuruš na 85 kuruše.
Ekologie. Cílem poplatků je v řadě zemí snaha o snížení množství odpadků, v tomto případě plastových tašek. Turečtí zákazníci se ale svých plastových tašek neradi zbavují, a tak vzali poplatky jako nutné zlo. Jen mizivé množství si přináší vlastní tašky pro předpravu nákupu.
Verze 2: 50 kurušů
Další informace hovořila o ceně pouze 50 kurušů. To je méně, ale přesto je to zvýšení o 100 procent neboli na dvojnásobek.
Půl liry odpovídá jedné minci 50 kurušů, takže platba v hotovosti byť za jedinou tašku není problém. Cena je ale výrazně nižší v přepočtu na eura než před šesti lety při zavedení placených tašek. Edukační část se tedy míjí s realitou, kdy lidé berou nákup plastové tašky jako nutné zlo, někteří i jako samozřejmou součást nákupu.
Tak 50 nebo 86? Obojí
Nejdřív se objevila zpráva, že rozhodnutím zveřejněným v Úředním věstníku se poplatek za recyklační příspěvek za plastové tašky používané při nákupech zvýšil na 86 kuruş za kus, s nárůstem o 43,93 procenta, což je míra přecenění. Toto rozhodnutí bude platné od 1. ledna 2025.
úřední věstník |
Úřední věstník vedle obecné zprávy o zvýšení cen o 43,93 procenta následně vypisuje konkrétní ceny s tím, že hned první položkou jsou plastové tašky a cenou 86 kurušů. Zdálo se vše jasné.
Ovšem 28. prosince 2024 v článku agentury Anadolu Ajansi s tím, že cena bude 50 kurušů. Ve stejný den stejná agentura vydala v rámci článku o zvýšení cen také informaci o tom, že cena bude 86 kurušů.
Bylo oznámeno, že od 1. ledna 2025 budou trhy a prodejci platit státu 86 kurušů za každou tašku, kterou uvedou na trh, ale obchody budou občanům účtovat 50 kurušů za igelitové tašky. Od 1. ledna 2025 se tedy platí 50 centů za každou igelitovou tašku. Vypadá to, že tedy platí obě informace najednou.
MIMOCHODEM: Turci obvykle používají frázi "plastik poşet", ale starší generace znají totéž jako "naylon poşet" (podle nylonu, původně obchodní označení polyamidu 6.6 americké firmy DuPont z roku 1937; německá podobná varianta z roku 1938 měla název perlon a jeho východoněmecká obdoba v 50. letech zvaná dederon, česká z roku 1947 zase silon od prof. Otto Wichterle z dílen firmy Baťa, později na Slovensku též jako chemlon; odtud lidová jména dámských punčoch nylonky a silonky). V Česku se zase pro plastové nákupní tašky používá pojmenování, vytvořené v hitlerovském Německu (dokonce Sovětský svaz prý vyjednal s firmou IG Farben ve 40. letech postavení továrny na území dnešní Ukrajiny, protože začátek 2. světové války Sověti neuznávají, když společně s Německem obsadili Polsko). Tamní společnost IG Farben pod vlnou módních obchodních značek jako bakelit, první komerční syntetický plast na světě (fenolformaldehydový polykondenzát, pocházející z belgické společnosti Bakelite AG) označila měkčené PVC kombinací svého jména IG (Interessen-Gemeinschaft) a vytvořili slovo igelit (stejná firma neblaze proslula použitím insekticidu Cyklon B veš vyhlazování osob v koncentračních táborech, hlavně v Osvětimi). Slovo igelit se v Česku dodnes používá nejen pro měkčené PVC, ale také pro všechny podobně vypadající plasty, ačkoli jsou z polypropylenu nebo z nízkohustotního polyethylenu PE-LD.
Stejná logika byla doteď, jen si toho nikdo pořádně nevšiml. V roce 2024 byl stanoven poplatek za plastové tašky ve výši 60 kurušů, ale spotřebitelé, platili jen 25 kurušů. Roku 2023 platili koncoví spotřebitelé stále 25 kurušů, poplatek ale činil 38,5 kurušů. Koncoví zákazníci tedy budou mít roku 2025 tašky dražší o 100 procent, ale oproti ceně z přes šesti lety, takže výchovný účel to neplní, protože je to na dnešní dobu příliš nízké.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat