Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vytvořilo základní soubor informací na téma korespondenční volby neboli korespondenčního způsobu hlasování, která je určená pro české občany dlouhodobě žijící v zahraničí. Konečně se tím napravila diskriminace občanů žijících v zahraničí, což v rámci EU bylo jen Česko a Chorvatsko. Žít Istanbul základní informace ještě rozšířilo.
O co jde?
Cílem korespondenční volby je umožnit českým občanům pobývajícím v zahraničí jednodušeji volit a narovnat tak nyní nerovné podmínky pro výkon jejich volebního práva.
Korespondenční volba je postavena na ověřeném principu dvou obálek pro zachování zásady tajnosti volby a identifikačního lísku pro zachování osobní volby.
 |
| ilustrační foto (zdroj: Český rozhlas) |
Češi v zahraničí budou poprvé volit korespondenčně ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Korespondenční volba se vztahuje na:
- volby do Evropského parlamentu
- volby do Poslanecké sněmovny
- volby prezidenta republiky
Jak je vidět ze seznamu, nevztahuje se tudíž na:
- volby do zastupitelstev krajů
- volby do zastupitelstev obcí
A nyní konkrétně. Uveřejněním ve Sbírce zákonů vstoupily v platnost zákon č. 88/2024 Sb. o správě voleb a zákon č. 268/2024 Sb. kterým se mění zákon č. 88/2024 Sb. o správě voleb, a některé další zákony, které upravují uvedenou problematiku.
Na zastupitelských úřadech v zahraničí bude tedy při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, volbě prezidenta republiky a nově také při volbách do Evropského parlamentu kromě stávajícího prezenčního hlasování probíhat paralelně i forma distančního hlasování, tedy korespondenční hlasování.
MIMOCHODEM: Proti korespondenční volbě jako takové až téměř pro odejmutí volebního práva občanům ČR žijícím v zahraničí se vytvořila řada petic. Jednu z nich zvanou "proti zavedení korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí" založil Karel Havlíček, v petičním výboru jsou kromě něj Andrej Babiš, Alena Schillerová, Radek Vondráček, Richard Brabec a Robert Králíček, nasbírala od 15.3.2024 dodnes jen 745 hlasů.
Kdo může korespondenční volbu využít?
Korespondenční volbu budou moci využít všichni čeští občané fyzicky usídlení či dlouhodobě se zdržující v zahraničí a pobývající tam v době konání voleb, kteří budou zapsáni ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu a kteří o korespondenční hlasování zažádají v řádném termínu.
Zápis českého občana do tohoto seznamu je podmíněn tím, že volič uvede zastupitelskému úřadu bydliště, které má v jeho konzulárním obvodu mimo území ČR. Bydlištěm není hotelový pokoj při krátkodobé letní dovolené.
V případě studentů dočasně žijících mimo Česko, kupříkladu na Erasmech nebo jiných několikaměsíčních pobytech, by neměla být korespondenční volba problém, pokud splní shora uvedené požadavky.
Naopak tato možnost volby není určena turistům, kteří se v zahraničí pohybují pouze dočasně za účelem krátkodobé dovolené.
Kdo pobývá dlouhodobě v zahraničí?
Jsou to například:
Studenti: Čeští studenti, kteří studují na zahraničních středních školách či univerzitách, a to včetně stáží.
Pracovníci na dlouhodobé služební cestě: Lidé, kteří pracují v zahraničí na dlouhodobé služební cestě, například vyslaní na školení či stáž do jiné pobočky či mateřského podniku v rámci firmy.
Podnikatelé: Čeští občané, kteří podnikají v zahraničí.
Rodiny: Rodiny, které se přestěhovaly do zahraničí z pracovního nebo osobního důvodu. Pracovníci dlouhodobě vyslaní do zahraničí včetně podnikatelů si mohou vzít s sebou také své rodiny.
Důchodci: Čeští důchodci, kteří se rozhodli žít v zahraničí.
Emigranti: Češi, kteří se rozhodli žít v zahraničí od emigrantských vln z let 1948 či 1968 až po sňatky s cizinci s následným životem v zemi partnera
Potomci českých občanů: Lidé, kteří se v zahraničí narodili a žijí, ale mají občanství ČR
Dlouhodobým pobytem v zahraničí získávají čeští občané řadu zkušeností, které mohou potom aplikovat po návratu do České republiky a zlepšit tak konkurenceschopnost české ekonomiky i kvalitu života v Česku. To bylo zvykem po celá staletí (jít na zkušenou), ovšem zavedení nepropustných hranic ve 20. století včetně tzv. železné opony přirozenou migraci přerušilo a komunistická propaganda vnutila občanům odmítavé pocity vůči všem, kteří překročí hranici. Kvůli tomu byl roku 1948 zaveen Zákon o opuštění republiky a upravoval trestný čin neoprávněného opuštění území republiky nebo neuposlechnutí úřední výzvy k návratu. Sám režim vynášel likvidační soudy včetně ztráty majetku, cestování do zahraničí povoloval spíš členům KSČ a dalším občanům s kladným postojem k socialistickému zřízení.
Co se mění?
Dosud bylo možné v zahraničí volit v prezidentských volbách a ve volbách do Poslanecké sněmovny, a to osobně na velvyslanectvích a generálních konzulátech ČR.
MZV odhaduje, že v zahraničí dlouhodobě pobývá přes 600 000 Čechů, reálná voličská účast v případě korespondenční volby se pro příští volby odhaduje do 80 000 osob.
V druhém kole prezidentských voleb 2023 bylo započteno zatím rekordní množství zahraničních hlasů, celkem 22 932. Jsou to však stále jen necelá 4 % ze všech potenciálních voličů v zahraničí. V případě slovenských občanů volí 20 % voličů v zahraničí korespondenčně.
Proč je dobré zavést korespondenční volbu?
Největší české diaspory se nacházejí ve Spojeném království, Německu, USA, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu. Nejen tyto země však svou rozlohou představují zásadní geografickou, finanční a časovou překážku, která znemožňuje našim spoluobčanům dostavit se osobně na český zastupitelský úřad.
Česko se inspiruje u svých nejbližších sousedů a ostatních evropských států. V EU funguje forma korespondenční volby ve 22 z 27 členských států EU. Například v Německu využívá korespondenční volbu téměř 30 % voličů.
Jaké jsou důvody pro zavedení korespondenční volby?
Česko zavedením korespondenční volby reaguje na nejčastější požadavek našich spoluobčanů v zahraničí.
Současná vláda si je vědoma přínosu zahraničních Čechů pro stát - zavedení korespondenčního hlasování posílí vzájemnou vazbu mezi vlastí a českou diasporou a podpoří případný pozdější návrat svých občanů zpět do Česka.
Korespondenční volba usnadní účast ve volbách a nabídne volební příležitost českým občanům v zahraničí, kteří se z důvodu obtížného přístupu voleb v zahraničí zatím nemohli fakticky účastnit.
Vládní koalice tímto krokem naplňuje konkrétní bod programového prohlášení vlády a současně svůj slib, že umožní českým občanům pobývajícím v zahraničí naplnit jedno ze základních občanských práv, právo volit.
Prověřený systém dvou obálek zasílaných k započtení na zastupitelský úřad dodržuje zásadu tajnosti, přímosti a svobody hlasování.
Důležitou součástí návrhu je i zjednodušená možnost žádosti o vydání obálek – kromě osobní žádosti či prostřednictvím další osoby s úředně ověřenou plnou mocí na zastupitelském úřadě může občan zažádat také písemně s úředně ověřeným podpisem či datovou schránkou. Od dubna 2025 bude možné o zápis do zvláštního seznamu voličů i o korespondenční způsob volby zažádat i prostřednictvím Portálu občana.
Zavedení korespondenční volby nepředstavuje zásadní zvýšení finančních nákladů pro stát. Hlavními položkami jsou náklady na zajištění obálek, identifikačních lístků a poštovného pro rozesílání obálek ze zastupitelských úřadů registrovaným zahraničním voličům. Ve výsledku se však jedná o výrazně nejlevnější dostupnou variantu alternativního výkonu volebního práva. Všechny ostatní zvažované varianty, například zřizování početných volebních komisí v zahraničí – které navíc podléhá souhlasu přijímajícího státu, jsou nákladnější.
A tak je to ohledně voleb se vším.
Patrik Veselík
ZDROJ: MZV ČR
Komentáře
Okomentovat