Nebezpečí silného zemětřesení a tsunami v Egejském moři, zavřené školy

Přibližně napůl cesty mezi Řeckem a Tureckem se nachází Santorini, místo pověstné obřím sopečným výbuchem a následnou zhoubnou vlnou tsunami. Od pátku začala v daném místě opět série zemětřesení, jejichž intenzita zesiluje. Odborníci varují, Řecko uzavřelo pro dnešek školy na ostrovech v blízkém okolí.

V posledních dnech zaznamenalo Santorini značnou seismickou aktivitu, od pátku 31. ledna 2025 bylo zaznamenáno více než 400 zemětřesení. Nejsilnějším otřesem bylo zemětřesení o síle 4,6 stupně 2. února v 15:55 místního času, po němž následovalo několik menších zemětřesení o síle od 2 do 4 stupňů.

V pondělí 3. února budou školy na Santorini a okolních ostrovech včetně Amorgosu a Iosu z preventivních důvodů uzavřeny. Toto rozhodnutí bylo přijato s ohledem na pokračující seizmickou aktivitu a doporučení místních úřadů.

Řecké úřady varovaly před zvýšenou seismickou aktivitou v okolí turistického ostrova Santorini v Egejském moři a doporučily lidem, aby se vyhnuli čtyřem přístavům, vyprázdnili bazény, neshromažďovali se ve vnitřních prostorách a v pondělí zavřeli školy.

MIMOCHODEM: Pod pojmem vulkán si obvykle představíme horu typického tvaru viz italská Etna, z jejíž vrcholu občas uniká dým a někdy také vystřeluje láva, která potom teče po svazích dolů. Santorini je nic takového nemá, pokud počítáme jen to, co je nad mořskou hladinou a ignorujeme to, co je pod ní. Přitom Santorini patří spolu s Etnou k 16 vulkánům celého světa, který odborníci doporučují sledovat kvůli potenciálu jejich nebezpečí.

Řečtí odborníci veřejnost ujistili, že nedávná zemětřesení nesouvisejí se sopečnou činností, ale jsou tektonického charakteru. Seismolog Gerasimos Papadopoulos poznamenal, že ačkoli není bezprostřední důvod k obavám, pokud jde o riziko sopečné erupce, ovšem možnost velké seismické události zůstává znepokojivá. Santorini je ale stále aktivní vulkán. Přestože od roku 1950 nebyla zaznamenána žádná významná erupce, vulkanologové varují před možností budoucích výbuchů.

MIMOCHODEM: Proč se někdy říká Théra a jindy Santorini, když jde o stejné místo? Proč se řecký ostrov na straně odvrácené od Itálie jmenuje italsky? Původně se ostrov jmenoval Théra po vůdci dórského kmene jménem Théras, který se zde usadil v 9. století př.n.l. Současný název Santorini pochází z latinského císařství z 13. století, kdy byl ostrov zasvěcen svaté Ireně (Sancta Irene).

Latinské císařství, oficiálně známé jako Románské císařství (latinsky Imperium Romaniae), vzniklo v roce 1204 po dobytí Konstantinopole během čtvrté křížové výpravy. Tento křižácký stát trval až do roku 1261, kdy byl znovu dobyt byzantským císařstvím. Řekové tedy opustili vlastní jméno, aby začali sami používat italské pojmenování vzniklé ve státě, který existoval jen 57 let a ještě. Navíc Latinské císařství byl miniaturní státní útvar jen v okolí Marmarského moře, zmíněný ostrov Santorini byl součástí Vévodství Naxos též zvaného Egejské vévodství, které se stalo vazalským státem pro Latinské císařství. Vévodství Naxos bylo založeno Benátskou republikou, která zároveň měla převažující podíl na zničení Konstantinopole 4. křižáckou výpravou o tři roky dříve. Katoličtí Benátčané byli na ortodoxních ostrovech pány, kteří nechali vyloučit všechny východní křesťany z významných státních pozic.

Podle Reuters profesor geofyziky a seismologie Costas Papazachos, který se vydal na Santorini posoudit situaci, uvedl, že opatření jsou preventivní a že nejhorším scénářem je zemětřesení o síle 6,0 a více. "To nemusí nutně znamenat, že dojde k silnému zemětřesení, může se stát, že se tepelná energie rozptýlí a na Santorini dojde k menšímu zemětřesení... Ale musíme přijmout opatření," řekl pro řecký web protothema.gr.

příznaky vulkanické činnosti na Santorini z 50. let 20. století

Santorini se nachází v jedné z nejaktivnějších seizmických oblastí Evropy a v minulosti zde docházelo k silným zemětřesením. Poslední velké zemětřesení zde proběhlo 9. července 1956 a mělo sílu 7,5 stupně, což mělo za následek rozsáhlé škody a ztráty na životech. Tehdy se ale jednalo o relativně opuštěnou část Egejského moře, ovšem dnes je součástí silného turistického ruchu a škody i ztráty na životech mohou být horší (totéž platí o širokém okolí ostrova).

Úprk z ostrovů; varování ministerstva zahraničí

Místní obyvatele zemětřesení vyděsila a ti se snaží z ostrovů odplout do bezpečnějších míst. Cestovní kanceláře a dopravní společnosti jsou zavaleny požadavky na plavbu pryč.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vydalo upozornění pro občany cestující do Řecka:

Varujeme před zvýšenou seismickou aktivitou v oblasti Kykladských ostrovů. Doporučujeme zvýšenou opatrnost a sledování pokynů místních úřadů. V nouzi kontaktujte Velvyslanectví ČR v Athénách či nouzovou linku MZV +420 222 420 222.

Slovenské úřady prozatím žádnou informaci nevydaly, ani velvyslanectví SR v Aténách.

Nepsané nebezpečí také pro Turecko

Protože ostrovy spadají pod Řecko, veřejnost si informace vykládají tak, že nebezpečí se týká jen a pouze Řecka, ale není to pravda.

Nedaleké pobřeží Turecka může být také v nebezpečí. Jestliže by v lokalitě nastalo skutečně silné zemětřesení, jeho otřesy by postihly i nedaleké části Turecka, kde žijí miliony lidí. Jestliže by po takovém zemětřesení vznikla vlna tsunami, opět by vedle řeckého pobřeží bylo ovlivněno také turecké.

Děsivá vize někdejšího výbuchu na stejném místě

Santorini se nachází uprostřed Kykladského vulkanického oblouku, což je pás aktivních sopek táhnoucí se od Řecka až po Turecko poblíž Bodrumu.

Za posledních 360 000 let došlo k 12 explozivním erupcím. Právě toto místo se ale stalo jednou z možných příčin pádu minojské civilizace. Vzniklá tsunami měla měřit prý až 35 metrů a zničit velkou část Kréty, stejně jako dnešní řecké a turecké pobřeží. Řecko zůstalo zcela nedotčeno.

výška vrstvy spadu po výbuchu kolem roku 1600 př. n. l. v centimetrech

Škody ale byly větší, než jen ze síly zemětřesení a tsunami. Jako kdyby to nebylo málo, vyvržený materiál směřoval na severovýchod, takže zasypal jihozápad Turecka vrstvou silnou až 10 centimetrů, a to včetně tehdejšího města Milét.

Poslední zemětřesný roj v daném místě nastal například 5. října 2021. Nyní již víme, že se tam poté nic nestalo a otřesy ustaly.

Vyjádření AFAD

Úřad pro zvládání katastrof a mimořádných událostí vydal v nočních hodinách následující tiskovou zprávu:

Počet zemětřesení v Egejském moři, která začala sílit od 28. ledna 2025, již překročil 400.

• V důsledku této aktivity, která se vyvinula jako zemětřesná bouře, má dosud největší zaznamenané zemětřesení magnitudo 4,8 Mw.
• Zemětřesení přibývá přibližně 25 km severovýchodně od ostrova Santorini a jejich hloubka se pohybuje mezi 5 - 25 km.
• Nejbližší zemětřesení k pobřeží naší země nastalo ve vzdálenosti 140 km.
• V letech 2011-2012 byla ve stejné oblasti zaznamenána podobně intenzivní seismická aktivita, která trvala 14 měsíců a nevedla k žádné sopečné činnosti.
• Vědci a výzkumníci v naší zemi vyhodnocují seismickou aktivitu z různých hledisek (zemětřesení, sopečná činnost, tsunami atd.) v koordinaci s AFAD.

Naše občany prosíme, aby nespoléhali na dezinformační příspěvky na sociálních sítích a sledovali oficiální zdroje přesných informací.

Vývoj situace pozorně sledujeme.

A tak je to v Egejském moři se vším.

Patrik Veselík