Antalyjské diplomatické fórum: 21 hlav států, Slovensko ministra zahraničí, Česko nikoho

Minulé tři dny Turecko hostilo unikátní setkání desítek států na nejvyšší úrovni, Antalyjské diplomatické fórum. Konal se celkově počtvrté.

Co že to je?

Podle pořadatelů fórum poskytne účastníkům z celého světa perspektivní platformu pro práci na společných strategiích, aby se diplomacie stala hnací silou míru a spolupráce.

Jak uvádějí pořadatelé, v době zvýšené nestability a nepředvídatelnosti, která se vyznačuje složitými výzvami a četnými krizemi, je cílem Antalyjského diplomatického fóra (ADF) zhodnotit systémové problémy mnohostranného řádu a podpořit dialog o obnově diplomacie v rychle se vyvíjejícím mezinárodním prostředí.

Jedná se o poměrně unikátní akci, která je na rozdíl od jiných zaměřena na diplomacii jako takovou, nikoli na konkrétní téma. Mezi specializované s globálním dosahem patří například Světové ekonomické fórum (Davos, Švýcarsko) nebo Mnichovská bezpečnostní konference (Mnichov, Německo).

Kdy se to konává?

Je to vždy pátek až neděle, první polovina kalendářního roku, ovšem termín je každý rok jindy:

• 2021: 18. až 20. června
• 2022: 11. až 13. března
• 2023: 10. až 12. března (přesunuto na 4. čtvrtletí, potom potichu zrušeno)
• 2024: 1. až 3. března
• 2025: 11. až 13. dubna

Fórum bylo z přelomu jara a léta přesunuto na přelom zimy a jara (přece jen v druhé polovině června bývá v Antalyi dost horko), a to 2 týdny před svatý měsíc Ramadán. Ten se ale každý rok asi o 11 dnů posouvá, takže se musel posouvat také termín ADF. Letos se koná až v polovině dubna namísto března, protože se namísto 2 týdny před Ramadánem koná 2 týdny po jeho skončení. Termín ADF se také vyhýbá Velikonocům, a to jak západního křesťanství, tak ortodoxního světa.

Kde že to je?

Již v názvu je slovo Antalya, tedy město a zároveň provincie na jihu Turecka. Ovšem název odpovídá tureckému pojetí zeměpisu, kdy se nerozlišuje hlavní město provincie a provincie jako taková (tedy Plzeň a Plzeňský kraj, kupříkladu). Fórum se tedy sice koná v provincii Antalya, ale nikoli ve městě jako takovém, nýbrž poblíž městečka Belek v okrese Serik.

Místo se jmenuje Nest Convention Center, což je kongresové centrum (Nest neboli Hnízdo, nepřirovnávat k Čapímu hnízdu v Česku) v lese poblíž hlavní silnici z Antalye do Alanye, mezi samotným městečkem Belek a mezi turistickým pobřežním pásem.

Kdo tam byl?

Pořadatelské Turecko logicky bylo přítomno v plné zbroji, tedy od prezidenta přes celou řadu ministrů vlády až po různé organizace včetně tureckých univerzit. Moderátory byli pracovníci televize TRT.

Pokud půjdeme do bližšího okolí, šlo o (až na jednu výjimku) všechny sousedy Turecka včetně Severního Kypru.

Přítomní byli také zástupci prakticky celého Balkánu, kde hranicí na severní straně bylo Švýcarsko, Rakousko, Slovensko a Ukrajina. Nad touto hranicí šlo jen o sever Evropy s výjimkou Švédska.

Na poslední chvíli došlo ke změně, kdy se až v sobotu zveřejnila informace, že přijel také Sergej Lavrov, ministr zahraničních věcí Ruské federace.

Podobně byl přítomen téměř celý Střední Východ, kde chyběla jen Izrael (pochopitelně), Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Při pohledu na mapu Afriky je jasné, že se na konferenci objevili zástupci vlády či hlavy většiny afrických států.

Přítomni byli také zástupci mezinárodních organizací jako OSN, UNESCO, Organizace islámské spolupráce, Světová banka, Liga arabských států, Evropská komise, Rada Evropy, Africká rozvojová banka, OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní), IFRC (Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce), ICC (Mezinárodní trestní soud) a řady dalších.

Letošní čtvrtý ročník komentoval turecký ministr zahraničí Hakan Fidan: "Celkem jsme hostili více než 6 tisíc hostů ze 155 zemí, mezi nimiž bylo 21 hlav států a vlád, 5 místopředsedů států a vlád, 2 předsedové parlamentů, 2 vedoucí představitelé autonomních správ, 64 ministrů, vysocí představitelé 61 mezinárodních organizací a mnoho zástupců think-tanků, diplomatů, vědců a podnikatelů."

Kdo tam nebyl?

V záplavě prezidentů, premiérů, ministrů zahraničí a dalších zástupců desítek zemí může zapadnout kdo se neúčastnil.

Mnoho napovídá mapa. Evropská unie měla vůči fóru velmi chladný přístup. Západní Evropa a sever střední Evropy diplomatické fórum ignorovali, stejně jako téměř celý americký kontinent (s výjimkou několika středoamerických států), ovšem nepřímo byli přítomni zástupci USA a Mexika.

Podobně jako Evropské unie ignorovaly fórum státy BRICS+, ze kterých přijeli snad jen zástupci Indonésie, Íránu a Ruska (jeho motivace byla jiná než ostatních politiků), Čína zastoupena sice ne prezidentem / premiérem či ministrem, ale alespoň zvláštním vyslancem čínské vlády pro otázky Blízkého východu. BRICS v současné podobě zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínskou lidovou republiku, Jihoafrickou republiku, Egypt, Etiopii,  Indonésie,  Írán a  Spojené arabské emiráty.

Samostatnou kapitolou je Řecko a Řekové. Přítomni byli všechny země sousedící s Tureckem kromě Řecka a (jižního = řeckého) Kypru (možným důvodem byla přítomnost prezidenta Severokyperské turecké republiky). Přesto se Řecko jako země původu objevila na seznamu prominentních účastníků, dokonce opakovaně. Byli to zástupci turecké menšiny, a to jak ze sféry školství (prezident unie tureckých učitelů v západní Thrákii), politických stran (předsedkyně Strany přátelství, rovnosti a míru, řecká etnická strana založená za účelem zastupování zájmů Turků v západní Thrákii), muftí neboli islámští sunnitští duchovní (konkrétně měst Komotiní nebo Xanthi, obě u tureckých hranic s tureckou minoritou) a další. Vedle hlav států to působilo poněkud zvláštně (jako kdyby byli například z Česka přítomen prezident vietnamských učitelů v západních Čechách, pokud by taková organizace existovala).

Nebyl přítomni zástupci střední a západní Evropy, tedy ani Česka.

Česko a Slovensko

Bohužel Česko se ADF nezúčastnilo. Na fóru se přitom objevily také státy, které má Česko na seznamu svých prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce.

Slovensko zvolilo zcela odlišný přístup, když vyslalo ministra zahraničí. Jeho ministerstvo postupně zveřejňovalo následující zkrácené výstupy (redakčně upraveno):

Minister Juraj Blanár pricestoval do Antalye, kde sa zúčastňuje na prestížnej diplomatickej konferencii ADF. Za prítomnosti viac ako 20 hláv štátov a 60 ministrov zahraničných vecí absolvuje šéf slovenskej diplomacie aj viacero bilaterálnych rokovaní s jeho zahraničnými partnermi.

Minister J. Blanár: Antalyjské diplomatické fórum je príležitosťou aj na rokovanie s partnermi zo vzdialenejších štátov. Ďakujem za stretnutie poverenému bangladéšskemu ministrovi zahraničia Touhidovi Hossainovi, s ktorým sme hovorili o posilnení našej spolupráce a podpore slovenskej kandidatúry v UN.´

Minister J. Blanár: Môjmu kolegovi a priateľovi (ministr zahraničí Srbska Djurič) som vyjadril podporu a informoval som sa o aktuálnej situácii v Srbsku a o kreovaní novej vlády, ktorá by mala byť v najbližšom čase predstavená.

Minister J. Blanár: Podpredseda vlády a minister zahraničných vecí Moldavska Mihai Popsoi ma informoval o situácii v Moldavsku v súvislosti s dodávkami plynu, ktorá sa stabilizovala aj vďaka pomoci z Maďarska. Pán minister zároveň poďakoval za podporu Slovensku vo všetkých oblastiach, najmä čo sa týka predvstupových rokovaní Moldavska do Európskej únie.

Šéf ukrajinskej diplomacie Andrii Sybiha ma dnes v Antalyi na našom bilaterálnom rokovaní informoval o aktuálnom priebehu mierových rokovaní iniciovaných novou americkou administratívou. Konflikt na Ukrajine nemá vojenské riešenie a je potrebné vrátiť sa k mierovým diplomatickým rokovaniam. Hovorili sme aj o energetickej bezpečnosti a rastúcich cenách plynu, ktoré poškodzujú Slovensko, celú EÚ a súčasne samotnú Ukrajinu. Vyzval som preto ukrajinského partnera, aby sa intenzívne rokovalo o obnovení tranzitu plynu cez územie Ukrajiny tak, ako sme to mali predrokované na vládnej úrovni.

Minister J. Blanár: Ďakujem za produktívny rozhovor so štátnym tajomníkom rezortu diplomacie Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska Stephenom Doughtym. Hovorili sme o posilnení európskej bezpečnosti, aprílovej návšteve predsedu vlády SR Roberta Fica a o summite European Policy Centre, ktorý sa tento rok uskutoční v Londýne.

Minister J. Blanár: Diskusia s mojím kolegom z Ugandy (General Odongo Jeje, pozn. red.) o podpore slovenskej kandidatúry v Bezpečnostnej rade OSN, ako aj o významných príležitostiach spolupráce, ktoré nám môžu priniesť nové ambasády SR v Afrike.

Minister J. Blanár: Ďakujem za stretnutie s mojím ministerským kolegom Hakanom Fidanom a rovnako ďakujem za rokovanie s ministrom životného prostredia  (Murat Kurum, pozn. red.). Hovorili sme o vzájomnej podpore kandidatúr aj rozvoji dialógu. #Slovensko a #Turecko povýšili vzťahy na úroveň strategického partnerstva a v našej úspešnej spolupráci chceme pokračovať.

Nezávislost Kosova uznána Súdánem

Že státníci se chtěli potkat se svými tureckými protějšky (a naopak), to je nabíledni. Ale vedle toho je motivací se potkat i napřímo mezi sebou, což spousta z nich využila. A ještě v průběhu ADF mohla slavit reprezentace Kosova, když Súdán na fóru oficiálně oznámil, že uznává existenci státu Kosovo. Súdán se tak stal 119. zemí světa, která oficiálně uznává nezávislost Republiky Kosovo.

"Súdán uznal Republiku Kosovo a obě země se dohodly na navázání diplomatických vztahů," uvedla kosovská prezidentka Vjosa Osmani-Sadriu ve videu na sociálních sítích po setkání se súdánským ministrem zahraničí Alím Júsifem na okraj Antalyjského diplomatického fóra.

Osmani vyjádřila vděčnost za tento krok Súdánu: "Vyjadřujeme hluboké poděkování prezidentovi Erdoğanovi za to, že se tento významný den stal pro nás všechny, pro naše národy, pro ADF" (prezidentská kancelář je pořadatelskou organizací Antalyjského diplomatického fóra).

Před Súdánem Kosovo naposledy uznala 26. března Keňa.

A tak je to ohledně diplomacie se vším.

Patrik Veselík

ODKAZ: antalyaDF.org