Západonilská horečka trápí Středomoří, Turecku se vyhýbá

Tropické a ze středoevropského úhlu pohledu exotické nemoci se pomalu ale jistě šíří dál a dál do Evropy. Podle pár dnů starých oficiálních informací se západonilská horečka vyskytla v poslední době nejen ve Středomoří, ale také v Maďarsku a dál na Balkáně. Nejvíc případů v poslední době bylo v Itálii, kde od začátku roku 2025 bylo 275 potvrzených případů západonilského viru, z toho 19 úmrtí (údajně již stoupl na 22).

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC zveřejnilo 20. srpna 2025 na světový den komárů nejnovější informace o výskytu západonilské horečky.

Od začátku roku 2025 do 20. srpna 2025 hlásilo 9 evropských zemí případy nákazy člověka virem západonilské horečky, konkrétně Albánie, Bulharsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Rumunsko, Řecko, Srbsko a Španělsko. Po nedávné aktualizaci údajů ECDC poskytnutých Albánií systém v současné době neoznačuje postižené oblasti v Albánii jako nově nakažené. Nicméně na základě epidemiologických souvislostí by tyto oblasti měly být považovány za nově zasažené.

Ani střední Evropa ale nemusí být ušetřena. Na Slovensku se objevil případ nakažené osoby před třemi lety a předtím další případ v září 2019 (viz informace ze Zdravotnického deníku). Virus západonilské horečky byl dokonce zjištěn britskými vědci u tamních komárů.

Může za to komár japonský?

Poslední dny zaplavila česká média po tiskové zprávě Státního zdravotního ústavu série článků o invazivním komáru japonském s tím, že může přenášet kromě jiných také západonilskou horečku. Tu ale přenášejí v Česku "naši" komáři.

Pro západonilskou horečku nemusíme do Podunajské nížiny. Jak uvedl Deník.cz, V minulých letech výzkumníci zjistili, že západonilská horečka se vyskytuje i u komárů v Česku, konkrétně na jižní Moravě a v jižních Čechách. "Jedná se o běžné komáry rodu Culex. Žijí v rákosí u rybníků, kterých je v jižních Čechách i na jižní Moravě hodně," uvedla v loňském rozhovoru pro Deník.cz viroložka Hana Zelená ze Zdravotního ústavu v Ostravě. Ovšem od roku 2018 do letoška se v Česku objevilo pouze osm případů, kdy se lidé infikovali přímo zde, aniž by cestovali do zahraničí.

Že se komár japonský usazuje v Česku, to není žhavá novinka. Například na poslední dostupné mapě z října 2023 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zveřejnilo jeho výskyt s tím, že se usadil ve střední Evropě (Středomoří je zatím podle této mapy ušetřeno).

Který komár spíš napadá člověka?

Jak uvádí SZÚ, "komár japonský se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami. Podobná místa na rozmnožování v minulosti využíval původní český komár pisklavý (Culex pipiens), ten ale saje hlavně na ptácích, tudíž jeho přítomnost člověk příliš nepocítil. Oproti němu komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce, včetně člověka. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den, přičemž jeho aktivita je nejvyšší ráno a večer," popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Ing. Martin Kulma, Ph.D., který byl hlavním koordinátorem výzkumu.

Co je západonilská horečka?

Je to virové onemocnění způsobené flavivirem z čeledi Flaviviridae. Virus byl poprvé izolován v roce 1937 u ženy v oblasti západního Nilu v Ugandě. Přenáší se především komáry rodu Culex, kteří sají krev infikovaných ptáků, jež jsou rezervoárem viru. Lidé a koně jsou vnímaví hostitelé, kteří se nakazí poštípáním infikovaným komárem.

Většina infekcí u lidí probíhá asymptomaticky, asi 80% lidí nemá žádné příznaky. Pokud se příznaky vyskytnou, obvykle jde o mírné chřipkové příznaky, jako jsou horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů, únava, nechutenství a kožní vyrážka. Závažnější formy onemocnění, jako je zánět mozku (encefalitida), meningitida nebo myelitida, se vyskytují především u starších osob, imunokompromitovaných jedinců a osob s dalšími zdravotními problémy. Míra úmrtnosti u těžkých případů s postižením nervového systému je kolem 10% a zvyšuje se s věkem, u lidí starších 60 let může být úmrtnost až 17%.

Pro člověka není zatím dostupná žádná specifická léčba ani vakcína proti západonilskému viru, léčba je symptomatická. Prevencí je ochrana proti kousnutí komáry.

Není tedy nutné cestoval k Nilu, aby se člověk infikoval západonilskou horečkou. Postačí jet do Středomoří, dokonce i v některých případech postačí rybník za domem. Klíčová je prevence proti komářímu štípnutí, ať jde o tuto či jinou nemoc přenášenou komáry. Turecko provádí masivní hubení (nejen) komárů na řadě míst napříč zemí.

A tak je to (nejen) v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: ECDC