Přeskočit na hlavní obsah

Superpočítače v Česku a Turecku

Tady čtu, že Česko má teď 40. nejvýkonnější superpočítač na světě. Superpočítače. Jmenuje se Salomon, oficiální organizace je 'IT4Innovations National Supercomputing Center'. Tady čtu, že projekt je financován prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Partnery projektu jsou Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, VUT v Brně, Slezská univerzita v Opavě a Ústav geoniky AV ČR. Má prý výpočetní výkon Rpeak = 2.011.641 GFLOPS, to je 2012 TFLOPS.
Turecko mělo také záznam v Top500. Šlo o superpočítač, který se dostal na seznam od listopadu 2006 (353. místo) až listopad 2007. Měl špičkový výkon Rpeak = 9.630 GFLOPS. To stačilo v červnu 2007 na 240. Místo, o půl roku později jen na 484. pozici. Mají ho na Istanbulské technické univerzitě (ITÜ).

Superpočítač na univerzitě ITÜ

Tam mají, jak tady vidím, i školní lehkovodní jaderný reaktor ITU TRIGA Mark-II Training and Research Reactor, v Maslaku v Istanbulu; Triga má znamenat 'Training Research Isotope Production General Atomic'.
Trénovací atomový reaktor? No pěkně... To je kde?
Co se divíš, to mají univerzity v kdejakém státě. Jinak Maslak je čtvrť na evropské straně, ITÜ je i název stanice metra, ITÜ - Ayazağa (trasa M2 Yenikapı - Hacıosman). A tenhle kampus poznáš, u vchodu je velká kostka se symbolem včely.
Reaktor a včely?
Taky jsem se divil. Že jde o pracovitého tvora, který dokáže vytvořit přesné geometrické tvary. Ještě starší záznamy z Top500 ukazují, že se tam dostaly i další turecké počítače:
  • 2010: červen, telekomunikační společnost, Rpeak = 47,0 TFLOPS
  • 1994: 407/412. místo, Middle East Technical University, Rpeak = 2,1 GFLOPS
Česko mělo také záznamy už v minulosti. Superpočítač v tehdejším Eurotelu měl roku 2003 a 2004 výkon 672 a 1344 GFLOPS, dál Škoda Auto
A jak se vlastně řekně turecky superpočítač?
Süper bilgisayar.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…