Přeskočit na hlavní obsah

Silničáři jsou připraveni na zimu. Cože, v Istanbulu?

Tuhle jsem četl, že silničáři jsou na zimní radovánky připraveni.
To nejsou nikdy. Vem si na Dé Jedničce, každoročně průšvih.
D1? Aha, ty myslíš v Česku! Ale já myslím silničáře v Istanbulu!
A na co by se jako měli připravovat? V Turecku je přece pořád teplo, ne?
Tys tady nikdy nebyl, viď.

Silničáři Istanbulu v plné práci (Zdroj: IBB)

Byl jsem jednou v létě v Alanyi, to byl pořádný hic! Brrr! Tak mi nevykládej, že nevím, jak horko v Turecku může být.
Alanya říkáš... Nevadí ti, že to je po silnici 813 kilometrů? I Boeingu 737 nebo Airbusu A320 to trvá hodinu a půl! To je asi jako říkat že víš, jak teplo je v Benátkách, protože víš, jak je v Praze.
Benátky, to je ale v Itálii, tam na jihu! Víš, jak je to daleko?
Ano, po silnici 815 km.
Fakt? Takhle jsem nad tím nepřemýšlel.
Istanbul je na severu, navíc otevřený pro vítr vanoucí ze Sibiře přes Černé moře. Jižní pobřeží Turecka je od toho chráněno horami, na druhou stranu může z Afriky a Blízkého východu horký vítr přes Středozemní moře, někdy až z Rudého moře.
To až tak? Wow... V Turecku je asi fakt důležité vědět kde. A co Istanbul? Ten má jak teplo?
Istanbul má de facto vlastní počasí. Čech si typicky vytvoří spojnici Istanbul > takže Turecko > tam znám třeba město Antalya (protože letní dovolená). Aha, Istanbul, tam jsem nebyl, to je v Turecku, ale v Antalyi jsem byl, takže počasí v Istanbulu bude určitě jako v Antalyi. K tomu se může přidat i logika typu sever je zima, je teplo. A když je Turecko je na jih od Česka, tam prostě musí být teplo. Hotovo.
Realita ale nemůže být vzdálenější. Turecko má pět (!) klimatických pásem, navíc Istanbul má svým způsobem vlastní počasí, a to hned ze dvou důvodů – je to velkoměsto, za další je kolem Bosporu. Tudy neustále fouká vítr, většinou od Černého moře, takže od severovýchodu. Tomuto větru se říká poyraz ['pojraz'] a je obvykle vítán. Je sice chladný, ale čistý, se spoustou kyslíku. Tu a tam se ale vítr otočí a fouká od jihovýchodu, od Egejského moře. Tento vítr je teplý až horký, ale přináší také mnoha lidem bolest hlavy. Tomuto větru se říká lodos.

Zima v únoru 1929 (pohled ze zamrzlého Bosporu na Galatskou věž)

Turecká meteorologická služba dnes vyhlásila pro Istanbul žlutý stupeň nebezpečí. 'Pozornost by měla být věnována negativitám, jako je přerušení dopravy, které bude způsobeno námrazou a mrazem.' Je to od půlnoci z pátka na sobotu a skončí v pondělí v 9:00. 
Takže super víkend. A jak moc zima může být v Istanbulu?
Může, docela dost. 9. února 1929 bylo až -16,1 stupňů. A pět dnů předtím napadlo 80 cm sněhu. Byla taková zima, že i rychle tekoucí Bospor zamrznul.

Odklízení závějí z železniční tratě, Göztepe, 4. února 1929

Jakože moře zamrzlo?
Ano. Od prosince měl být Istanbul pod sněhem, prý 55 dní v kuse. A nebylo to jen v zimě roku 1929, ale třeba i 25. února 1954. Prostě, Istanbul je velmi studené město, když na to přijde.

Komentáře

  1. Teda nevím jak u vás, ale tady začalo hustě sněžit fakt o půlnoci :-) To bude sobota ráno pěkně bílá.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…