Přeskočit na hlavní obsah

Istanbul trhá rekordy ve spotřebě vody

Mluv s nima zeleně, mluv s nima fialově nebo bleděmodře, všecko stejný. Je to marný, je to marný, je to marný. Tak nějak by asi situaci komentoval Ladislav Smoljak. Poslední dva týdny se spotřeba vody v Istanbulu zvýšila tak, že se to vymyká předchozímu vývoji.


Nejdřív se pojďme podívat kolik vlastně vody je pro Istanbul připraveno. Již měsíc a půl se pohybujeme od 68 do 70 % naplněnosti nádrží. Odebrané množství bylo jen dorovnáno deštěm, ale vody nepřibylo.


A jak jsme tuto zásobu vody čerpali? Od minula uplynuly dva týdny, které dost změnily odběr. Nejdříve se předchozí prudký vzestup dorovnal stejně prudkým poklesem. Poslední týden ale znamenal opravdu výrazný nárůst odběru. Tak vysoká spotřeba ve sledovaném období nebyla. Je to o více než milion kubických metrů více, než předchozí rekord.


Tu je vidět na denní spotřebě nárůst. Zatímco předtím spotřeba jakoby náhodně stoupala a klesala, nyní je vidět dvoutýdenní téměř lineární růst, jaký se na křivce doposud neobjevil.


Tu je detail.


Jak to vypadá, když se spotřeba přepočte po týdenních blocích? I zde je patrný výrazný nárůst spotřeby.


Co se vlastně v tyto dny v Istanbulu děje jiného, než předtím? Jde hned o celou řadu faktorů:

  • teplota vzduchu stoupla do rozpětí 20 až 30 ºC
  • je postní měsíc ramadán (u někoho více jídla, takže více nádobí, více koupelí)
  • vícedenní zákazy vycházení

Konec ramadánu a konec vícedenních zákazů vycházení ukáže co a nakolik mělo vliv na takové zvýšení spotřeby.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…