Istanbulský Chlebagate / İHEgate (nebo chlebová válka) pokračuje (psali jsme). Starosta velkoměsta Ekrem Imamoglu v noci na dnešek kromě jiného prohlásil, že stánky İHE prodávající základní pečivo budou provozovat váleční veteráni (vysloužilci), zdravotně postižené osoby, případně jejich příbuzní, vdovy, sirotci.
Slovo "trafika" pochází z italského "traffico" (obchod). V Česku se pod tím pojmem rozumí malá prodejna tabákových výrobků, později rozšířena také o prodej tiskovin. Později se se slovem "trafika" pojí spíš noviny a časopisy.
Historie je opravdu košatá a rozhodně není vázána jen na české země. Trafiky (španělsky "estanco", zde je vazba na české slovo "stánek") byly zavedeny v 16. století například Filipem II. Habsburským ve Španělsku, kde vládl (byl synem císaře Karla V., čtyři roky jako manžel britské královny Marie I. Tudorovny, králem Španělska až později po smrti svého otce). Prodávaly tabákové výrobky, ale také sůl.
Myšlenka se v habsburské dynastii oživila v 18. století, a to jejími posledními členy. Mimořádně osvícenský Josef II. (bratr Marie Antoinetty) se kromě jiného zasadil o to, aby se koncese na prodeje tabáku (trafiky) přednostně přidělovaly válečným invalidům, tedy za zásluhy. Šlo o součást úplné monopolizace tabákového průmyslu, zavedenou roku 1784. Také zde se svého času prodávala také sůl, součást státního monopolu. Asi tedy nepřekvapí, že se německy "trafika" řekne "trafik", nebo "tabaktrafik". Slovo tedy z rakouské němčiny přešlo v rámci Rakousko-Uherska jak do češtiny, tak do slovinštiny (trafíka), nebo maďarštiny (trafik).
Dnes chápeme trafiku jak jako prodejnu periodik (tabákové výrobky ustoupily do pozadí, i doslova), ale také v přeneseném slova významu jako přidělení funkce za předchozí zásluhy. Používá se především pro označení funkcí v politické sféře. V Turecku potažmo Istanbulu trafiku v původním slova smyslu zavádí nikoli pro prodej tabáku, ale základního pečiva.
A tak je to v Istanbulu se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat